Na Slunci roste počet slunečních skvrn. Mohou nás ohrozit?

Katastrofické filmy nám občas předkládají děsivou vizi toho, co by se mohlo stát se životem na Zemi, kdyby se na Slunci vytvořila extrémní sluneční bouře nebo nás zasáhla neobvyklá sluneční aktivita. Je pravda, že magnetické působení Slunce může být nebezpečné pro naši techniku. Sluneční aktivita navíc v posledních měsících stoupá – máme se čeho bát?

Divoká sluneční aktivita

Jestli sledujete sluneční aktivitu, vznik slunečních skvrn a erupce na jeho povrchu, jistě jste si všimli, že v posledním období se počet těchto jevů zvyšuje.

Pro moderní lidstvo jsou v tuto chvíli největším nebezpečím geomagnetické bouře, které by mohly ohrozit fungování našich satelitů a obecně moderních technologií. Při opravdu extrémních jevech, které by se na Slunci mohly odehrát, by pak byla ohrožena i Země jako celek. Narůstající sluneční aktivita pro nás tedy za určitých okolností může být dost nepříjemnou zprávou.

Za vším hledej sluneční cyklus

Sluneční cyklus je termín, který se používá pro přibližně jedenáctileté období, během kterého dochází k proměnám sluneční aktivity. V průběhu tohoto cyklu dojde na Slunci k výměně pólů – což má vliv na vznik slunečních skvrn, jejichž zvyšující se počet znásobuje sluneční aktivitu.

V době tzv. slunečního maxima je sluneční aktivita vysoká a může na Zemi způsobovat komplikace.

Vrchol tohoto cyklu nás zřejmě čeká v roce 2025 – zvolna se k němu tedy blížíme. Zatím však není třeba panikařit, vědci předpokládají klidný průběh tohoto cyklu.

Polární záře

Se sluneční aktivitou, slunečním magnetickým pólem a jeho poruchami také souvisí vznik polárních září. Směrem k vrcholu slunečního cyklu tak můžeme polární záře pozorovat častěji a také na místech, kde jejich vznik není obvyklý. K tomu právě dochází i v těchto měsících a polární záři je někdy možné pozorovat i na našem území.

Foto: Shutterstock, zdroje: Space, NASA

Nenechte si ujít

V Česku začal padat podivný sníh. Meteorologové nevěří vlastním očím, tohle není vůbec dobré

Mohlo by se zdát, že sníh je pouze jeden, byť každý dobře ví, že může být mokrý nebo příjemný prašan. Hodně záleží také na hustotě sněžení, venkovní teplotě i na tom, jak dlouho se sněhová pokrývka na zemi udrží. Dochází k tomu stále častěji V České republice však byl v minulých dnech zaznamenán zvláštní jev, který meteorology znepokojil. Svým způsobem totiž souvisí s klimatickou změnou a budeme ho pozorovat stále častěji. Jde však spíše o ponurou vizi, a to jak vizuálně, tak i svými důsledky. Řeč není o ničem menším než průmyslovém sněhu. To bylo v minulých týdnech evidováno na několika místech v Česku. Nejsilnější bylo pravděpodobně v Šumperku, kde napadla poměrně hustá pokrývka. “Je velmi lokální, ale nezřídka takto napadne i několik cm sněhu. V extrémních případech i několik desítek cm za delší dobu,” uvedl k tomu Český hydrometeorologický ústav. Známy jsou dokonce i případy, kdy napadne několik desítek centimetrů průmyslového sněhu. V Česku sněžilo v důsledku průmyslové činnosti. Nic, co by nás mělo těšit. Vytvořil to člověk “K průmyslovému sněžení dochází v důsledku zvýšených emisí částic a vodní páry do atmosféry z továren, elektráren a dalších průmyslových zdrojů,” konstatuje odborný server In-počasí. Částice potom v kombinaci s vysokou vlhkostí a nízkou teplotou, který by měla být do -5 °C vytvoří dokonalé podmínky, aby se mohly kondenzovat a vzniknout sněhové srážky. Ty potom pozorujeme hlavně v průmyslových zónách nebo v jejich blízkosti. Jak konstatují meteorologové, toto sněžení je jednoznačně ovlivněno lidskou činností. Průmyslové zóny jednoduše dokáží vytvořit takové podmínky, že začne sněžit. Na tom nelze vidět nic moc pozitivního. Jde však o dokonalou ukázku toho, jak emise mohou ovlivňovat klimatické podmínky. Foto: Shutterstock [...]

Důchod v Česku už nebude pro každého. Kdo bude mít smůlu? Jde o datum narození

Ačkoliv se to nezdá, právě teď se hraje o budoucnost důchodů v České republice. Zejména o to, jak budou vysoké a jakým způsobem budou dostupné. Jedna část spektra nechce dělat žádné změny a tvrdí, že důchodový systém může běžet v této podobě dále. Dokonce by ráda na penzích ještě přidávala s tím, že pokud by náhodou nebyly peníze, tak si je jednoduše půjčí. A zaplatí to příští generace, případně dluh požere inflace, což je vlastně jedno a totéž. Všechno se to změní Druhá část spektra ovšem bojuje za prosazení důchodové reformy, v jejímž důsledku se však důchod stane méně dosažitelným. Je třeba tu promítnout veškeré možné kalkulace. Podle návrhu by například lidé narození kolem roku 1990 měli jít do důchodu v 67 letech. Dnešní dvacátníci potom až v 70 letech. A tak dále. Jde tu totiž o průměrnou dobu dožití, se kterou se bude nově počítat. Kalkuluje se s tím, že člověk by měl v průměru trávit v důchodu 21 let. Pakliže by budoucí generace odcházely stále v 65 letech, znamenalo by to, že doba jejich důchodu bude výrazně delší. A to už stát odmítá hradit. Zároveň ovšem platí, že pokud zvedneme věk pro odchod do důchodu třeba o těch pět let, znamená to, že se ho mnozí vůbec nedočkají, jelikož odejdou dříve, než tohoto věku dosáhnou. To samozřejmě platí už dnes, ovšem s navýšením se to bude týkat ještě většího počtu lidí. Důchodci budou muset počítat peníze. Zase to nějak pojede Nehledě na to, že v tomto věku každý rok práce navíc může člověka vyčerpávat a teoreticky mu snižovat hranici dožití. Samozřejmě jde o velmi nepříjemné počty, ale v hlavě by je tak nějak měl mít každý. Je třeba si uvědomit, že tu nejsme navěky. Čtěte také: Důchodcům za volantem hrozí zákaz řízení a pokuta 10 tisíc korun. Zapomínají na důležitou věc Situace kolem důchodů je každopádně zapeklitá. Jenže to platí prakticky pro kteroukoliv evropskou zemi. Navíc se o tom mluvilo už mnohokrát v historii a nakonec se to vždycky nějak zvládlo. Jak říká klasik, zdroje tu stále jsou, byť se za ně bude muset platit třeba i nějaký ten úrok. Foto: Shutterstock, zdroje: MPSV, Český rozhlas [...]

Kaufland to v Česku hrozivě pohnojil. Tuto nebezpečnou potravinu nesmíte konzumovat, za žádnou cenu

Tento rok je skutečně tristní, pokud jde o kvalitu potravin prodávaných ve velkých obchodních řetězcích. Ty už jakoby rezignovaly na jakoukoliv snahu prodávat cokoliv kvalitního a vozí sem hlavně to nejlevnější, na co potom ještě napálí velmi vysokou marži. Z tohoto titulu má potom Česká republika nelichotivou přezdívku “popelnice Evropy”. Je totiž známou věcí, že se tu prodá skutečně cokoliv. Zákaz prodeje Naposledy se vyznamenal obchodní řetězec Kaufland, který nachytala Státní zemědělská a potravinářská inspekce při tom, jak prodává velmi závadnou potravinu, která se vůbec neměla dostat na pulty obchodů. Jde o výrobek Meruňky sušené od značky Farmland. “Ve všech kontrolovaných baleních se na vnitřní straně obalu a na plodech vyskytovali drobní bílí pohybující se škůdci. Potravina zapáchala po kvašení,” uvedla SZPI ve své tiskové zprávě. Z hlediska obchodu tedy stačilo jedno balení otevřít a ozkoušet ho. Okamžitě by bylo jasné, že něco takového se nemůže prodávat. Produkt má datum minimální trvanlivosti až do 2. července 2025, tudíž je docela možné, že ho máte stále doma. Prodává se v balení 100 gramů a výrobcem je společnost Apeka ze Slovenska. Zdůrazněme ještě jednou, že potravina byla masivně a plošně napadena škůdci. Patrné to bylo ostatně už z obalu. Takovou potravinu Kaufland vesele prodával zákazníkům. / Foto: Potraviny na pranýři Lidé musí reklamovat Jak upozorňují experti, obchodní řetězce na toto často hřeší proto, že zákazníci se jednoduše neozvou. Mnohdy doma zjistí, že si koupili třeba plesnivé nebo prolezlé zboží, avšak už ho nejdou do obchodu reklamovat. Podle odborníků je toto přitom naprosto zásadní. Pakliže někdo začne ve větším počtu reklamovat určitou potravinu, řetězec už ji nemůže jen tak prodávat. Je přitom překvapivé, že Češi toto nedělají proto, že pro ně jde často o nepodstatné částky. Čtěte také: Lidl zničehonic stáhnul všechny tyto výrobky z obchodů. Češi je milovali, ale už si je nikdy nekoupí Reálně jde ale o obrovské sumy. V České republice se za rok prodá potravin za 500 miliard korun. Dle ekonoma Lukáše Kovandy je přitom přibližně 5 % z tohoto počtu závadných. V součtu je to tak 25 miliard korun zcela vyhozených. Foto: Shutterstock [...]