Jak si středověká města poradila s tunami výkalů a moči? Ulice se doslova topily v odpadu

Středověk si lze představit v několika podobách; hradby, stavby z hlíny a dřeva, dvory, zahrady, brány měst, trhy, vzkvétající obchod, hospody, nevěstince, rolníky či šlechtu. Co si ale s tímto období spojováno příliš není, tak je tamní hygiena, řešení odpadků a lidských výkalů.

Přelidnění

Středověká města se potýkala s nedostatkem prostoru pro své obyvatele. Lidé bydleli a využívali místo, kde se dalo. Domy se stavěly do výšky a z oken často vyčuhovaly předměty, které v domech zbytečně zabíraly místo. Projít ulicemi byl často nebezpečný úkon a současně docházelo k zácpám.

Odpad, kam jen oko dohlédlo

Tyto už tak úzké ulice měst byly neustále zahlcovány odpadky, již nechtěným jídlem, exkrementy, fekáliemi, a všemi dalšími nechtěnými předměty. Situace se nejvíce vyostřovala během letních měsíců a teplejších dnů. Odér to byl neuvěřitelný. Ti bohatí v tomto období města opouštěli a ubírali se na svá sídla na venkově.

Výkaly jakožto hlavní problém

Největší boj se sváděl s lidskými výkaly. Správa měst se situaci snažila zvládat pomocí zákazů, bohužel se však jednalo o zcela marný způsob. Metaři nahromaděné tuny nezvládaly uklízet, prakticky nebylo ani kam. Velkou úlohu ve městech hrály řeky, kam byly splašky hromadně seskupovány a vhazovány.

Bohatí a chudí a jejich rozdílné podmínky

Na hradech a v klášterech se využívalo jiných způsobů; kamenné prevéty ústící do hradních příkopů nebo latríny ústící do řek a náhonů. Obyvatelé měst žijící v prvních či nižších patrech budov se chodili převážně vyprazdňovat na dvory. Jiní je naprosto běžně vylévali na ulici, do jakýchkoliv žlabů, kanálů či do volných prostor mezi stavbami.

V této době, ve 13. století, začaly vznikat tzv. odpadní jímky neboli jámy různých tvarů, které v podstatě sloužily jako latríny. Jak byly veliké a hluboké, bylo dáno geologickým umístěním každého místa. Umisťovány byly v zadních prostorách staveb nebo po jejich stranách. Postupem času se nad jímkami začaly stavět přístřešky a kolem 15. století přichází první podoby dřevěných prkýnek. 

Jímky bylo nutné čistit, tato náročná a nepopulární práce byla svěřována těm chudším. Jednalo se úkol ponižující, který se lidem často ukládal jako jejich trest.

Foto: Shutterstock, zdroj: sciencenorway, link.springer, pubmed.ncbi

Nenechte si ujít

Kdo bude mít v Česku na účtu více než 200 tisíc korun, přijde o hodně peněz. Lidé nedokáží pochopit, co to stát vymyslel

Skutečnost, že v České republice povážlivě přituhuje, už je veřejně známá. Důsledky tohoto utahování opasků lidé výrazně pocítí v příštích letech a nebude to vůbec nic příjemného. Důkazem je jedna z novinek, která má za cíl snížit výdaje státu o miliardy korun. Lidé toho zneužívají Nejde o nic jiného než reformu sociálního systému. Ačkoliv se o ní nemluví zdaleka tolik jako o důchodové reformě, pro mnoho lidí je ještě mnohem důležitější. V případě důchodů totiž nakonec přeci jen dojde jen k parametrickým změnám, ovšem u dávek a příspěvků od státu se skutečně mění celý systém, a to od podlahy. Cílem je z tohoto systému vyřadit několik skupin lidí. Předně ty, kteří odmítají pracovat a kteří si přivykli na život na sociálních dávkách. Těm bude nutné jasně naznačit, že takhle to dál nejde a že bez práce se jednoduše neobejdou. Spolu s tím se v určitém slova smyslu vrátí také povinná práce, kdy lidé budou muset vykonávat alespoň určité penzum hodin třeba v rámci obecně prospěšných prací. Možná ještě důležitější změna je ale ta, že už se nebudou příspěvky vyplácet lidem, kteří sice prokáží nedostatečné měsíční příjmy, ale kteří ve skutečnosti mají nemalé úspory a majetek. Dle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí není takových lidí vůbec málo. Češi v roce 2024 přijdou o peníze ze sociálních dávek. Není to pro každého Typicky pak čerpají třeba příspěvek na bydlení. Ten je totiž vyplácen velmi benevolentně a bohatě stačí, když domácnost za své bydlení vydává více než 30 % svých příjmů. To třeba v Praze není vůbec nic výjimečného. Problém ale je, že tím automaticky vzniká nárok na dávku od státu. Lidé se jí přitom naučili ve velkém využívat a zneužívat. Namísto toho, aby si našli levnější bydlení, raději zůstanou v dražším, a rozdíl jim doplatí stát. Ke všemu potom mají i nemalé majetky a úspory. “Tito lidé mají úspory klidně ve výši několika milionů korun a do toho ještě další investiční byt. Vůbec se ale nestydí jít na Úřad práce požádat si o příspěvky,” říká finanční poradce Aleš Jirsa. Nově už by něco takového nemělo být možné. Úřad práce totiž v případě žádosti provede majetkový test a zjistí, kolik máte na bankovních účtech, případně zda nevlastníte nějaký další majetek, který by šel zpeněžit. Hranicí na účtu přitom bude 200 tisíc korun. Pakliže ji překročíte, o příspěvek přijdete. Čtěte také: Česká spořitelna ohromila klienty. Z každého nákupu jim vrací pěkné peníze. A vyplácí vánoční odměnu všem Tím to ale nekončí. Úřadu budete muset dát svolení i k lustraci dalších členů společné domácnosti. A to proto, abyste si prostředky například účelově nepřeváděli. Podobný postup hraničící s nabouráním bankovního tajemství se však příliš nezamlouvá České národní bance. Foto: Shutterstock, zdroje: Finance, Úřad práce, MPSV [...]

Česká spořitelna rozzuřila klienty. Banka jim udělala něco, co se prostě nedělá

Na stůl se v České republice vrací jedno staré, ale velmi nepříjemné téma. Mnozí už si přitom mysleli, že tato otázka je jednou provždy vyřešené. Podle všeho ale není a jmenuje se bankovní poplatky. Ačkoliv je někteří lidé zdánlivě neplatí, rozhodně nezmizely zcela. Některé jsou například skryté a další míří na lidi, kteří je dlouhodobě neřeší, ovšem jednoho dne jim dojde trpělivost. Naperou vám poplatky Je až překvapivé, kolik stále existuje lidí, kteří v této době platí za běžné služby, jako je například vedení bankovního účtu, případně výběr hotovosti z bankomatu. Tito jedinci doslova cpou do chřtánu bance obrovské finanční sumy. Pak jim to ale jednoho krásného dne přeci jen dojde, a začne být zle. “Nechápu, proč jsem jako pitomá přes třicet let stále u České spořitelny. Neustále poplatky za vedení účtu, za SMS a za výběr z cizího bankomatu mi právě odečetli 40 Kč?” umístila příspěvek na své sociální sítě vlivná influencerka Jana Dubová. Zjevně tu došlo k tomu, že banka jí účtovala za výběr z cizího bankomatu určitou sumu. To se v některých případech stává, ovšem dotyčná se pak přiznala k tomu, že to vše se stalo v rámci účtu, za který každý měsíc platí 109 Kč, a to aniž by měla k dispozici jakoukoliv nadstandardní službu. Prostě konzumovala stejnou službu jako všichni ostatní, kteří měli nejen vedení, ale i výběr z bankomatu zdarma. Jak je to možné? Velké banky kdysi ustoupily nátlaku těch menších, které zde rozjely trend bezplatných účtů. Dříve se u nich totiž platilo za všechno a ještě podstatně více. Vtip byl ale v tom, že abyste dosáhli na lepší podmínky, museli jste dojít do banky, a tam si to domluvit, případně si rovnou založit bezplatný účet. Pokud si nedáte pozor, budete platit nehorázné peníze. Prostě si na vás smlsnou Česká spořitelna dobře věděla, že pokud to neudělá automaticky plošně na všech účtech, vydělá na tom velké peníze. A tady jsou dozvuky celé této záležitosti. Někteří lidé celé roky platili každoročně vysoké poplatky, aniž by to řešili. A mnozí stále platí. “V České spořitelně jim určitě nejde o blaho klientů. Budou se vám pokoušet dávat ty nejméně výhodné podmínky, dokud se neozvete,” říká jeden z diskutujících. “Ale i když se ozvete, tak hodně přeplatíte třeba na poplatcích na kurzové převody apod.“ Čtěte také: Velká kontrola bankovních účtů v Česku začíná. Budete prokazovat, kolik jste si našetřili peněz Banky přitom v tuzemsku vystrkují růžky stále více. V poslední době se hodně mluví o tom, že uměle drží na hoře úrokové sazby na hypotečních úvěrech, čímž lidem značně prodražují bydlení. Úroky už měly být podstatně níže. A tady obvykle nejde o stovky, ale tisíce korun měsíčně. Foto: Shutterstock [...]

V Česku začal padat podivný sníh. Meteorologové nevěří vlastním očím, tohle není vůbec dobré

Mohlo by se zdát, že sníh je pouze jeden, byť každý dobře ví, že může být mokrý nebo příjemný prašan. Hodně záleží také na hustotě sněžení, venkovní teplotě i na tom, jak dlouho se sněhová pokrývka na zemi udrží. Dochází k tomu stále častěji V České republice však byl v minulých dnech zaznamenán zvláštní jev, který meteorology znepokojil. Svým způsobem totiž souvisí s klimatickou změnou a budeme ho pozorovat stále častěji. Jde však spíše o ponurou vizi, a to jak vizuálně, tak i svými důsledky. Řeč není o ničem menším než průmyslovém sněžení. To bylo v minulých týdnech evidováno na několika místech v Česku. Nejsilnější bylo pravděpodobně v Šumperku, kde napadla poměrně hustá pokrývka. “Je velmi lokální, ale nezřídka takto napadne i několik cm sněhu. V extrémních případech i několik desítek cm za delší dobu,” uvedl k tomu Český hydrometeorologický ústav. Známy jsou dokonce i případy, kdy napadne několik desítek centimetrů průmyslového sněhu. V Česku sněžilo v důsledku průmyslové činnosti. Nic, co by nás mělo těšit. Vytvořil to člověk “K průmyslovému sněžení dochází v důsledku zvýšených emisí částic a vodní páry do atmosféry z továren, elektráren a dalších průmyslových zdrojů,” konstatuje odborný server In-počasí. Částice potom v kombinaci s vysokou vlhkostí a nízkou teplotou, který by měla být do -5 °C vytvoří dokonalé podmínky, aby se mohly kondenzovat a vzniknout sněhové srážky. Ty potom pozorujeme hlavně v průmyslových zónách nebo v jejich blízkosti. Jak konstatují meteorologové, toto sněžení je jednoznačně ovlivněno lidskou činností. Průmyslové zóny jednoduše dokáží vytvořit takové podmínky, že začne sněžit. Na tom nelze vidět nic moc pozitivního. Jde však o dokonalou ukázku toho, jak emise mohou ovlivňovat klimatické podmínky. Foto: Shutterstock [...]