Svůj první test s atomovou bombou pojmenovanou RDS-1 zahájili dne 29. srpna roku 1949 o sedmé hodině ranní. Místo pro výbuch bylo určené na území dnešního Kazachstánu, jakožto první testovací střelnice, Semipalatinský jaderný polygon.
Lokalita byla vybrána pro svou odlehlost, nicméně odhady nebyly adekvátní. Výbuchy nikoho přímo neusmrtily, nicméně se podepsaly na zdravotním stavu neuvěřitelných 200 tisícům lidí, které jim přihlížely. V okruhu deseti kilometrů byly pro testovací účely postaveny cihlové a dřevěné domy, mosty, a dokonce byla dovezena řada dopravních prostředků.
Nečekaný výsledek
Výsledek celé akce překvapil nejen samotné Sověty, ale i celý svět. Věž vysoká necelých 38 metrů, ze které byla bomba odpálena, se doslova ztratila z povrchu zemského. Tam, kde stála, se po odpalu objevila proláklina široká kolem tří metrů. Most, který byl vykonstruován ze železa a betonu, svou polohu po odpalu změnil o třicet metrů. Auta, která byla rozmístěna v dosahu jednoho kilometru, shořela. Letadla vzdálená kilometru a půl, byla taktéž značně poničena. Stavby v okruhu 50 metrů od epicentra byla srovnána se zemí.
Všechna zvířata, která byla také pro účely testování v nedalekých polohách rozmístěna, byla odváta výbuchem. Prakticky ihned zahynulo necelých 350 zvířat a mnohá další umírala pomalou smrtí. Tato doslova jatka byla zachycena na kameru. Sověti takové ztráty neočekávali, odhadovali je zhruba na polovinu toho, co se stalo.
Odneslo to lidské zdraví
Pomocí jaderného štěpení byly vypuštěny radioaktivní látky, které Američané zaregistrovali, a díky nim mohli potvrdit, že Sověti bombu skutečně sestrojili a předně otestovali. To jen podpořilo úzkost a strach z možné jaderné války, která by lidstvo dokázala zahubit.
Bomba nespustila jen obavy, podepsala se i na zdraví obyvatel v okolí odpaliště. Pro Sověty to byly další testovací jednotky. Proslýchá se, že obyvatelé byli dokonce podporováni v pobytu venku během explozí. Tito lidé ve velkém bojují s rakovinou a velmi často se rodí děti s různými typy postižení. Jejich úmrtnost je nejenže vysoká, ale přichází i mnohem dříve.
Na tomto kazašském odpališti bylo vyzkoušeno ještě hodně bomb a zbraní, než se ho počátkem 90. let podařilo nadobro uzavřít.
Foto: Freepik, zdroj: PBS, JSTOR
To jen potvrzuje starou pravdu Rusům ale hlavně Stalinovi nikdy nezáleželo na životě svých mužíků a obyčejných lidí.
Přečtete se hlavne neco o amerických jaderných testech a o tech podmořských a nebo na atolech, pak si možná uvědmíte komu na čem zaleželo.
Napíše-li se, že je jeden gauner, je třeba označit i toho druhého. říká se tomu objektivita. Na jaře 1953 zasáhl radioaktivní mrak z nevadské střelnice jižní Utah, mimo jiné město St. George, vzdálené asi 200 km. Místní obyvatelé tehdy cítili ve vzduchu zvláštní kovovou příchuť. Nejprve uhynuly tisíce ovcí (vláda nikdy nepřiznala, že by za to nesla odpovědnost), později začali umírat lidé na rakovinu štítné žlázy a leukemii. V roce 1962 nechal odpálit tým amerických fyziků bombu pod vedením Edwarda Tellera v rámci operace Plowshare (radlice). Exploze bomby, umístěné v hloubce 200 metrů pod povrchem, vymrštila 12 milionů tun zeminy a vyslala napříč Amerikou radioaktivní mrak sahající do výše čtyř kilometrů, atd. A jen tak na okraj. Jaderná střelnice v Nevadské poušti je stále provozovaná a funkční…
V Hirošimě se rozštěpilo necelý kilo uranu. Rusáci to obšlehli a řádně vylepšili….
Máš mezery ve vzdělání. Little Boy měl asi 65kg uranu
Co se týče jaderných testů – nikdo není neviný!!!!!!!!Ani Rusové,ani Američané!!!!!!!!§§§