Je až neuvěřitelné, jak rychle se může měnit situace ve státě. Je to však také ukázka špatného hospodaření, protože namísto toho, abychom šli ode zdi ke zdi, by se tu mělo vládnout rozumně, s rozmyslem a dlouhodobou strategií. Jenže to se neděje. Není tomu tak dávno, co se rozdávaly peníze prakticky za nic. Jenže tak vznikla obrovská díra ve státním rozpočtu, která se musí lepit dluhy. A tak nezbývá, než lidem peníze zase sebrat. Jenže proto, že se na dluhu platí také úroky, to bude muset být podstatně více.
Úspory spíše účetní
Takzvaný konsolidační balíček má ušetřit téměř sto miliard korun za rok. Byl opentlen sliby o tom, jak je z poloviny tažen úsporami na výdajové straně, jenže jak se ukázalo, konkrétně o nich není prakticky nic známo a začínají se objevovat pochybnosti o tom, zda nejde jen o účetní triky.
Jak totiž uvedla bývalá ministryně financí, celkový výpočet příliš nevychází. Z 94 miliard, o které by se měl rozpočet vylepšit, totiž většinu tvoří nové příjmy. A jak známo, stát nemá jiných příjmů než těch daňových. A daně pochopitelně platí výhradně jednotlivci a firmy. Přestože se dlouho tvrdilo, že se daně navyšovat nebudou, opak je pravdou.
Nebude to jednoduché
Ve skutečnosti tu máme poměrně výrazné navýšení daňové zátěže, které je potenciálně nebezpečné. O dva procentní body se zvyšuje daň firmám. Nad tím zřejmě každý mávne rukou s tím, že společnosti mají peněz dost, a tak ať platí. Jenže to je krátkozraký pohled. Některé podniky to může dostat do potíží a způsobí to propouštění.
Přeci jen problematičtější je ale daňová zátěž pro domácnosti. V případě průměrné čtyřčlenné rodiny totiž vychází, že by měla na dani zaplatit za rok o 100 tisíc korun více. To jsou významné peníze, které lidem budou zcela nepochybně scházet. Obzvlášť v době, kdy mnozí už tak vycházejí jen složitě.
Foto: Shutterstock
