Zákroky v historii lékařství nebyly vždy humánní. Lékařská pomoc dříve byla automaticky spojována s bolestí. Zuby jsou jediná část našeho těla, která se sama neumí léči a regenerovat, proto je péče o ně tak nezbytná. Jak vypadala návštěva zubaře v 19. století?
I v dnešní moderní a pokročilé době plné široké škály léků se mnoho lidí bojí zubařů. Dodnes mají lidé zubaře spojeného s bolestí a nekomfortností. Přitom dříve to bylo mnohem horší než nyní. Srovnání současné léčby zubů s dřívější mi praktikami je nesmyslné. Přeci jen vystudovaný lékař je zdaleka něco jiného, něž obyčejný kovář.
Nelidské až barbarské zákroky
Léčbu zubů v 19. století by dnes nechtěl zažít opravdu nikdo. Žádné léky, anestezie, hygiena či dezinfekce. Člověk si to musel zkrátka vytrpět. Nejhůře zákroky zvládaly děti. Jejich „lékařská péče“ připomínala až mučení. Návštěvy pro ně byly velice bolestivé. Dospělo to až do momentu, kdy děti musely být přivazovány ke křeslu. V ordinaci byla speciální stolička s popruhy, které pevně zafixovaly ruce i nohy.
Nahlédnutí do zubařské historie
Jihočeský nález otevřel dveře do historie stomatologie. V Telči byla objevena zubní ordinace, která byla v provozu asi koncem 19. století. Nalezlo se zde mnoho historických a zároveň velice kuriózních nástrojů. Nejvýznamnější pomocník pro stomatologa minulosti byla zubní vrtačka poháněná pedálem, který se ovládal nohou. Sloužila k odstraňování zkažených či zničených zubů. Zákrok probíhal ve velkých bolestech bez anestezie.
Kromě vrtačky se v historické zubařské ordinaci nalezly také kleště, dláta a skalpely. Můžeme se pouze domnívat, při jakých zákrocích byly pomůcky využívány a jak samotná procedura probíhala. Buďme vděční za současnou zubařskou péči. Díky pokroku a inovaci máme luxus anestezie či nových, neinvazivních léčebných postupů. Již netrpíme takovými bolestmi jako naši předci, nemusíme se bát sekundární nákazy či zánětů z nedostatečné hygieny. Léčba zubů je v současnosti dostupná i kvalitní.
Foto: Wikimedia Commons, zdroj: TheGuardian, YouTube, Wikipedia
Nelidské, až barbarské zákroky? No, věděl bych o něčem nelidském za poslední léta. Ale tehdy? Vycházelo se z toho co bylo možné. A světe div se. Mnohým ta řezničina zachránila život. Taková sepse od hnisavého zubu co musel tehdy nejlépe ven… a o zbytek se musela postarat železná imunita o které si dnes nechte jen zdát.