Lidé obvykle předpokládají, že jakmile dosáhnou určitého věku, který je dosud jasně stanovený, mají automaticky právo na důchod. A tak si obvykle nakráčí do některé z kanceláří České správy sociálního zabezpečení, kde si požádají o výměr. Záhy se ale dozví, že jich se důchod ještě v žádném případě netýká. Respektive, že žádný nedostanou.
Bude to tvrdé
Takových lidí jsou každoročně tisíce. Důvodem je skutečnost, že kromě dosažení důchodového věku platí v České republice ještě jedna podmínka. A tou je délka sociálního pojištění, která musí být aktuálně alespoň 35 let. Zjednodušeně řečeno to znamená, že musíte mít odpracováno tuto dobu, případně její část strávenou ve vyloučené době, což je stav, kdy je někdo například na rodičovské dovolené.
Bohužel už dnes se často stává, že někteří lidé takovou dobu neodpracovali. Kritici obvykle poukazují na to, že oproti jiným zemím jde o velmi dlouhou dobu. Například v Rakousku je poloviční. O jejím snížení se ostatně uvažovalo také v Česku, přičemž se nejčastěji mluvilo o 25 letech povinného sociálního pojištění.
Jenže z toho poměrně záhy sešlo poté, co se ukázalo, jaký malér trápí důchodový systém, který se ocitl v rekordním deficitu a do několika let hrozí, že na důchody nebude vůbec, pokud se s tím něco neudělá. Je tedy logické, že žádné úlevy nepřijdou, naopak se připravme na přitvrzení po všech stránkách.
Kdo to vymyslel?
V tomto ohledu se však dá rozporovat vhodnost takového opatření. Chystá se totiž navýšení doby sociálního pojištění na 45 let. Tímto testem bude muset projít každý člověk, který si požádá o řádný důchod. V případě předčasného důchodu to bude 40 let, avšak ten pak bude také adekvátně krácen.
S touto dobou už se ale v řadě případů dostáváme do velkých problémů, které povedou jednoduše k tomu, že poměrně velká skupina lidí se důchodu dost možná ani nedočká. Pokud totiž vezmeme studenty vysokých škol, ti končí nejdříve ve 25 letech studium. Pokud by okamžitě naskočili do pracovního procesu a ani jeden rok nemeškali, skončili by s nárokem na důchod v 70 letech.
Jakmile by ale studovali třeba do třiceti let, což je dnes poměrně obvyklé, případně by nějaký ten rok aktivního života nebyli zaměstnaní, případně nevykonávali samostatně výdělečnou činnost, jsou okamžitě v úzkých. Důchod by se jich pak týkal třeba až v pětasedmdesáti nebo dokonce osmdesáti letech.
Foto: Shutterstock, zdroje: MPSV, ČSSZ, Novinky
Samozřejmě že patřím mezi ně, protože nejsem idiot, abych odváděl absurdní částky na sociálním pojištění státu a doufal, že mi možná někdy poskytne nějakou almužnu. Celý život dělám načerno, vydělám si cca jednou tolik než na ofiko smlouvu a měsíčně mi díky tomu zbyde zhruba 30.000,-, které nemám za co utratit. Za posledních 30 let jsem si díky tomu mohl dovolit koupit za hotové dva byty a rodinný dům. Byty pronajímám a z nájmu mám o 1/3 vyšší příjem než je průměrný důchod. Stát mi i se svým důchodem, odvody i některými daněmi a podobnými zlodějnami může akorát tak políbit. A to budu ještě natolik drzý, že se za 12 let (v 60 letech) na práci vykašlu a půjdu si zažádat o sociální dávky a příspěvek na bydlení, což dělá zhruba podobnou částku, jako je průměrný důchod 😀 . Holt takhle to dopadá, když si stát myslí, že se mnou vyj…, ale ve finále vyj… já s ním 😀 .
Ano, souhlasím, v mých 60 letech, také půjdu na úřad pro dávky a pro podporu v nezaměstnanosti , když to chtějí nemám problém 🙂
No tak to by politici měli jít do důchodu až po 80 letech nic nedělání !!!
Když člověk který manuálně pracuje má jít po 45 letech do důchodu , jsem se teď málem počůral smíchy.