Uplynul přibližně půlrok od chvíle, kdy se některé italské regiony ocitly na vrcholu epidemie a proudily odtud hrozivé obrázky přeplněných nemocnic a masových převozů zesnulých za město, kde pro ně na hřbitovech ještě bylo místo.
Dnes už Itálie na tyto okamžiky vzpomíná jako na zlý sen, ale s vědomím, že se mohou poměrně snadno vrátit. Stačí, aby lidé ztratili ostražitost. Nyní mají místní lékaři každopádně čas podívat se na epidemii zpětně. Jako například v italském Bergamu, tedy pravděpodobně koronavirem nejzasaženějším městě.
Třetina pacientů má jizvy na plicích
Místní lékaři cítili jako svou povinnost zkontrolovat znovu pacienty, které sice z nemoci Covid-19 dostali, ale neměli příliš mnoho času zabývat se jejich další léčbou. “Teď se jich ptáme, zda se cítí uzdraveni. Skoro polovina pacientů nám ale říká, že se tak necítí,” řekla lékařka Serena Venturelli z Nemocnice Jana XXIII. pro list The Washington Post.
Právě bergamské nemocnice se spojily, aby vytvořily velmi přínosnou studii, která se zabývá následky koronavirové infekce, o nichž toho stále víme jen velmi málo. Dosavadní zjištění ale nejsou vůbec pozitivní. Na základě prvních 750 vyšetřených pacientů se přišlo na to, že celých 30 % z nich má jizvy na plicích a špatně se jim dýchá. Dalších třicet procent trpí problémy se srdcem a záněty krve. Vedle toho se řada pacientů potýká s menšími, ale otravnými potížemi, jako je například brnění končetin, padání vlasů, únava či deprese.
Nevysvětlitelná únava
Zaznamenán je také případ pětašedesátiletého pacienta Giuseppe Vavassoriho, který dokonce ztratil krátkodobou paměť. Aktuálně funguje tak, že si musí zapisovat poznámky se jmény a telefonními čísly. Jedenašedesátiletý Guido Padoa se zase zdánlivě plně zotavil a v létě dokonce vyrazil na dovolenou. Pozoruje však, že musí každý den spát o čtyři hodiny více, než byl zvyklý. Někdy v poledne náhle usne u počítače.
Mnoho lidí trpí něvysvětlitelnou únavou. Lékaři popisují případ osmdesátiletého muže, který sám koronavirus bez větších následků prodělal. Jeho syn ale takové štěstí neměl. Vzhledem k tomu, že je stále velmi slabý, ho jeho otec musí do nemocnice vozit na invalidním vozíku.
Lékaři přitom stále netuší, co přesně hraje roli v tom, že někteří pacienti se vyléčí tak, že na nemoc mohou časem úplně zapomenout, zatímco jiným se nejrůznějšími symptomy dále připomíná. Jistou nadějí je snad jen to, že příznaky se postupem času zmírňují. Bude tak zapotřebí delšího výzkumu, aby bylo možné konstatovat, že se lidé vyléčí úplně a budou moct žít jako dříve.
Stále se přitom zkoumají jen víceméně viditelné symptomy. Už dříve proběhly vědeckými časopisy zprávy o tom, že koronavirus by mohl narušovat i plodnost, zejména pak tu mužskou. Některé studie u mužů s koronavirem zjistily vážné napadení buněk ve varlatech.
Foto: Freepik