Lékaři se stále ještě učí, co všechny dokáže nemoc Covid-19 v lidském těle způsobit a jaké orgány vlastně poškozuje. Vzhledem k akutnosti epidemie a nejvážnějším příznakům se většina pozornosti pořád upíná k léčbě rozsáhlých zánětů plic a dýchacích potíží, což jsou nejčastější projevy u pacientů s vážným průběhem onemocnění.
Postižení srdce se nemusí zjistit a pacient je propuštěn
Přitom už poměrně brzy po propuknutí pandemie zjistili lékaři a vědci, že koronavirus poškozuje celou řadu dalších orgánů. Domnívali se však, že se tak děje ve velmi malé míře a v ojedinělých případech. Jak se ale bohužel ukazuje, přinejmenším v některých případech tomu tak není. Jako problematické se jeví především postižení srdce.
Srdce je přitom zatíženo nepřímo i postižením plic. “Pokud nemá srdce dost kyslíku, tak poměrně rychle selhává, nebo u něj může dojít k vývoji poruch srdečního rytmu, které pacienta mohou přivést případně až k nepříznivému konci,” říká předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart pro idnes.cz. Jedním dechem ale dodává, že nejde o ten největší problém.
“Dalším postižením, které se našlo poměrně často, jsou krevní sraženiny v jednotlivých cévách, včetně plicního oběhu, což může přetížit srdce,” uvedl Linhart. “Teprve nedávno se ukázalo při použití vysoce citlivých diagnostických metod jako je například magnetická rezonance, že část pacientů má známky zánětu srdečního svalu.”
Právě zánět srdečního svalu může být velmi zrádný. Podle Linharta může být stejně tak přechodnou a dobře tolerovanou diagnózou, ale může způsobit i srdeční selhání, respektive poruchy srdečního rytmu. Výjimkou nejsou ani případy, kdy zánět srdečního svalu způsobí úmrtí. Bavíme se přitom o následcích koronavirové infekce, které má člověk prohlášený za uzdraveného. V mnoha případech vůbec problémy se srdcem nejsou zjištěny. Pacient je pak po vyléčení primárního onemocnění, tedy zejména zápalu plic, propuštěn z nemocnice, aniž by tušil, že mu Covid-19 mohl poškodit také srdce.
Problémy se srdcem se objevují v 78 % případů nákazy
V žádném případě přitom nejde o minoritní záležitost. “Úplně poslední data pochází z Německa, kdy autoři studie skenovali velké množství pacientů a zjistili, že 78 procent z nich mělo po prodělané infekci nějaké známky na magnetické rezonanci, které naznačovaly srdeční zánět. Výrazné známky srdečního zánětu mělo asi 60 procent pacientů. Jinými slovy to vůbec není vzácná záležitost,” uvedl Aleš Linhart.
Problém podle Linharta spočívá i v omezených možnostech léčby. “Pokud má pacient projevy srdečního selhávání, léčíme ho úplně stejně jako kdyby měl srdeční selhávání z jiných příčin. Pokud má selhávání srdečního rytmu, tak léčíme to. Na to máme různé techniky, léky, přístroje, to možné je. U některých zánětů se navozuje útlum imunity, ale v to v případě virové aktivní infekce není použitelná strategie.”
Foto: Freepik
