Petr Mlsna do čela antimonopolního úřadu je špatnou volbou. Má těsné vazby na Zemanovo okolí

Prezident Miloš Zeman významně vstoupil do hry, ve které se hraje o velmi vlivný post šéfa Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), kterému se v běžné mluvě říká antimonopolní úřad. Jeho dlouholetý šéf Petr Rafaj už nedokáže ustát sérii kauz, jež na něj v poslední době praskly a de facto potvrdily delší dobu trvající podezření, že tento člověk jde na ruku lidem, o kterých má nezávisle rozhodovat. Jeho odvolání u prezidenta, jenž jako jediný o tom může rozhodnout, iniciovali premiér Andrej Babiš a vicepremiér Jan Hamáček.

Mocný úředník Mlsna

Zeman, nebo spíše jeho okolí, však ucítili šanci urvat něco pro sebe. Přesně podle mustru, který v minulosti předvedli už mnohokrát. Prezident měl Rafaje na soukromé schůzce vyzvat k tomu, aby sám rezignoval. Ostatně, pro něj nejde o významnou ztrátu – druhý šestiletý mandát mu končí už v příštím roce. Naopak Zeman tímto dostává šanci dostat do čela antimonopolního úřadu svého člověka na dlouhou dobu dopředu. Babišovi s Hamáčkem dost možná řekl, že se o Rafaje postará, ale že chce mít (hlavní) slovo ve výběru jeho nástupce.

Tím se má podle informací Lidových novin stát dosavadní náměstek ministra vnitra Petr Mlsna, který ve státním aparátu plnil už řadu funkcí a jednu dobu byl dokonce ministrem bez portfeje Nečasovy vlády za obskurní stranu LIDEM, za níž coby pohrobkem Věcí Veřejných stáli pražští kmotři.

Mlsnovy ambice vrcholily někdy kolem roku 2013, kdy se pokoušel stát se zástupcem České republiky u Soudního dvora Evropské unie v Lucemburku. Na tento post ho doporučila právě Nečasova vláda, ale u Soudního dvora narazil. Nestává se to často, ale jeho nominace byla odmítnuta. Tehdejší předseda ČSSD v návaznosti na to označil Mlsnu za směšnou figurku, která by měla okamžitě odejít z vlády.

Podezřelé vazby

Vláda však vlivem Nečasova skandálu padla sama. Mlsnovu kariéru to ale nijak zvlášť nepoznamenalo. Díky spojenectví se Zemanem a jeho okolím získal post náměstka ministryně spravedlnosti Marie Benešové v úřednické Rusnokově vládě. V následné vládě sociální demokracie, hnutí ANO a lidovců pak zastával nejprve post náměstka ministra školství a následně ministra vnitra. Tam zůstal až dodnes, ale mezitím ještě vykonával funkci místopředsedy Komise rozhodčích FAČR. Podle jejího tehdejšího předsedy Michala Listkiewicze byl Mlsna do této funkce doporučen trestně stíhaným fotbalovým bossem Miroslavem Peltou.

Petr Mlsna je navíc spojen i s kontroverzními rozhodnutími na samotném ÚOHS, jak prozradil konzultant Tomáš Pfeffer. “V roce 2017 Mlsna zadával ve své sekci na ministerstvu vnitra velkou veřejnou zakázku. Šlo o projekt e-Sbírky a e-Legislativy. Zadávací dokumentace byla i na poměry tuzemského IT hodně nejasná a lajnovala soutěžní hřiště dost divoce. Napadli jsme ji námitkami a záhy skončila v Brně na ÚOHS. Ten ale vydal formální alibistické rozhodnutí, kterým zakázku podržel,” uvedl Pfeffer na svém Facebooku. Později se měl dozvědět, že úřad původně prošetřil věc tak, že dojde ke zrušení soutěže. Jenže následně se Mlsna objednal na schůzku k Rafajovi a bylo rozhodnuto opačně. “Jenom říkám nahlas, že pro mě je Petr Mlsna člověk, který se uměl s Rafajem dohodnout a neváhal využít jeho ovlivnitelnosti.”

Petr Mlsna je člověk, který má až příliš mnoho podezřelých vazeb. Už jen skutečnost, že ho do funkce navrhuje Hrad, musí v dnešní době budit pozornost. Byl to ostatně premiér Andrej Babiš, který Zemanovo okolí obvinil z toho, že “dělá kšefty na prezidentovu hlavu”. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže potřebuje po katastrofálním Rafajově vedení člověka silného a čistého. Bohužel však není příliš pravděpodobné, že ho současná politická konstelace dokáže vygenerovat.

Foto: Ministerstvo školství

Nenechte si ujít

Česká spořitelna rozzuřila klienty. Banka jim udělala něco, co se prostě nedělá

Na stůl se v České republice vrací jedno staré, ale velmi nepříjemné téma. Mnozí už si přitom mysleli, že tato otázka je jednou provždy vyřešené. Podle všeho ale není a jmenuje se bankovní poplatky. Ačkoliv je někteří lidé zdánlivě neplatí, rozhodně nezmizely zcela. Některé jsou například skryté a další míří na lidi, kteří je dlouhodobě neřeší, ovšem jednoho dne jim dojde trpělivost. Naperou vám poplatky Je až překvapivé, kolik stále existuje lidí, kteří v této době platí za běžné služby, jako je například vedení bankovního účtu, případně výběr hotovosti z bankomatu. Tito jedinci doslova cpou do chřtánu bance obrovské finanční sumy. Pak jim to ale jednoho krásného dne přeci jen dojde, a začne být zle. “Nechápu, proč jsem jako pitomá přes třicet let stále u České spořitelny. Neustále poplatky za vedení účtu, za SMS a za výběr z cizího bankomatu mi právě odečetli 40 Kč?” umístila příspěvek na své sociální sítě vlivná influencerka Jana Dubová. Zjevně tu došlo k tomu, že banka jí účtovala za výběr z cizího bankomatu určitou sumu. To se v některých případech stává, ovšem dotyčná se pak přiznala k tomu, že to vše se stalo v rámci účtu, za který každý měsíc platí 109 Kč, a to aniž by měla k dispozici jakoukoliv nadstandardní službu. Prostě konzumovala stejnou službu jako všichni ostatní, kteří měli nejen vedení, ale i výběr z bankomatu zdarma. Jak je to možné? Velké banky kdysi ustoupily nátlaku těch menších, které zde rozjely trend bezplatných účtů. Dříve se u nich totiž platilo za všechno a ještě podstatně více. Vtip byl ale v tom, že abyste dosáhli na lepší podmínky, museli jste dojít do banky, a tam si to domluvit, případně si rovnou založit bezplatný účet. Pokud si nedáte pozor, budete platit nehorázné peníze. Prostě si na vás smlsnou Česká spořitelna dobře věděla, že pokud to neudělá automaticky plošně na všech účtech, vydělá na tom velké peníze. A tady jsou dozvuky celé této záležitosti. Někteří lidé celé roky platili každoročně vysoké poplatky, aniž by to řešili. A mnozí stále platí. “V České spořitelně jim určitě nejde o blaho klientů. Budou se vám pokoušet dávat ty nejméně výhodné podmínky, dokud se neozvete,” říká jeden z diskutujících. “Ale i když se ozvete, tak hodně přeplatíte třeba na poplatcích na kurzové převody apod.“ Čtěte také: Velká kontrola bankovních účtů v Česku začíná. Budete prokazovat, kolik jste si našetřili peněz Banky přitom v tuzemsku vystrkují růžky stále více. V poslední době se hodně mluví o tom, že uměle drží na hoře úrokové sazby na hypotečních úvěrech, čímž lidem značně prodražují bydlení. Úroky už měly být podstatně níže. A tady obvykle nejde o stovky, ale tisíce korun měsíčně. Foto: Shutterstock [...]

V Česku začal padat podivný sníh. Meteorologové nevěří vlastním očím, tohle není vůbec dobré

Mohlo by se zdát, že sníh je pouze jeden, byť každý dobře ví, že může být mokrý nebo příjemný prašan. Hodně záleží také na hustotě sněžení, venkovní teplotě i na tom, jak dlouho se sněhová pokrývka na zemi udrží. Dochází k tomu stále častěji V České republice však byl v minulých dnech zaznamenán zvláštní jev, který meteorology znepokojil. Svým způsobem totiž souvisí s klimatickou změnou a budeme ho pozorovat stále častěji. Jde však spíše o ponurou vizi, a to jak vizuálně, tak i svými důsledky. Řeč není o ničem menším než průmyslovém sněhu. To bylo v minulých týdnech evidováno na několika místech v Česku. Nejsilnější bylo pravděpodobně v Šumperku, kde napadla poměrně hustá pokrývka. “Je velmi lokální, ale nezřídka takto napadne i několik cm sněhu. V extrémních případech i několik desítek cm za delší dobu,” uvedl k tomu Český hydrometeorologický ústav. Známy jsou dokonce i případy, kdy napadne několik desítek centimetrů průmyslového sněhu. V Česku sněžilo v důsledku průmyslové činnosti. Nic, co by nás mělo těšit. Vytvořil to člověk “K průmyslovému sněžení dochází v důsledku zvýšených emisí částic a vodní páry do atmosféry z továren, elektráren a dalších průmyslových zdrojů,” konstatuje odborný server In-počasí. Částice potom v kombinaci s vysokou vlhkostí a nízkou teplotou, který by měla být do -5 °C vytvoří dokonalé podmínky, aby se mohly kondenzovat a vzniknout sněhové srážky. Ty potom pozorujeme hlavně v průmyslových zónách nebo v jejich blízkosti. Jak konstatují meteorologové, toto sněžení je jednoznačně ovlivněno lidskou činností. Průmyslové zóny jednoduše dokáží vytvořit takové podmínky, že začne sněžit. Na tom nelze vidět nic moc pozitivního. Jde však o dokonalou ukázku toho, jak emise mohou ovlivňovat klimatické podmínky. Foto: Shutterstock [...]

Důchod v Česku už nebude pro každého. Kdo bude mít smůlu? Jde o datum narození

Ačkoliv se to nezdá, právě teď se hraje o budoucnost důchodů v České republice. Zejména o to, jak budou vysoké a jakým způsobem budou dostupné. Jedna část spektra nechce dělat žádné změny a tvrdí, že důchodový systém může běžet v této podobě dále. Dokonce by ráda na penzích ještě přidávala s tím, že pokud by náhodou nebyly peníze, tak si je jednoduše půjčí. A zaplatí to příští generace, případně dluh požere inflace, což je vlastně jedno a totéž. Všechno se to změní Druhá část spektra ovšem bojuje za prosazení důchodové reformy, v jejímž důsledku se však důchod stane méně dosažitelným. Je třeba tu promítnout veškeré možné kalkulace. Podle návrhu by například lidé narození kolem roku 1990 měli jít do důchodu v 67 letech. Dnešní dvacátníci potom až v 70 letech. A tak dále. Jde tu totiž o průměrnou dobu dožití, se kterou se bude nově počítat. Kalkuluje se s tím, že člověk by měl v průměru trávit v důchodu 21 let. Pakliže by budoucí generace odcházely stále v 65 letech, znamenalo by to, že doba jejich důchodu bude výrazně delší. A to už stát odmítá hradit. Zároveň ovšem platí, že pokud zvedneme věk pro odchod do důchodu třeba o těch pět let, znamená to, že se ho mnozí vůbec nedočkají, jelikož odejdou dříve, než tohoto věku dosáhnou. To samozřejmě platí už dnes, ovšem s navýšením se to bude týkat ještě většího počtu lidí. Důchodci budou muset počítat peníze. Zase to nějak pojede Nehledě na to, že v tomto věku každý rok práce navíc může člověka vyčerpávat a teoreticky mu snižovat hranici dožití. Samozřejmě jde o velmi nepříjemné počty, ale v hlavě by je tak nějak měl mít každý. Je třeba si uvědomit, že tu nejsme navěky. Čtěte také: Důchodcům za volantem hrozí zákaz řízení a pokuta 10 tisíc korun. Zapomínají na důležitou věc Situace kolem důchodů je každopádně zapeklitá. Jenže to platí prakticky pro kteroukoliv evropskou zemi. Navíc se o tom mluvilo už mnohokrát v historii a nakonec se to vždycky nějak zvládlo. Jak říká klasik, zdroje tu stále jsou, byť se za ně bude muset platit třeba i nějaký ten úrok. Foto: Shutterstock, zdroje: MPSV, Český rozhlas [...]