Ačkoliv už se o tomto tématu přestalo mluvit, ono v žádném případě nezmizelo. České domácnosti aktuálně čelí a ještě nějakou dobu budou čelit tomu, jak refinancovat své hypotéky, u kterých jim postupně končí výhodný úrok. Je totiž stále jasnější, že doby, kdy bylo možné nemovitost financovat úrokem pod dvěma procenty, jsou nenávratně pryč.
Hodně šťavnatá hypotéka
A ačkoliv se zdá, že jde stále jen o nějaká nízká procenta a není přeci takový rozdíl, když budete platit namísto dvou procent třeba šest, ale struktura hypotečního financování vám to ve skutečnosti opravdu hodně prodraží. Je třeba si totiž uvědomit, že peníze máte půjčené na dvacet až třicet let a každé jedno procento je v této kalkulaci velmi důležité. A když vám sazba poskočí rovnou o čtyři procenta, můžete být najednou ve velkých problémech. Namísto měsíční splátky 20 tisíc korun totiž budete muset najednou uhradit třeba 30 tisíc a více.
Mnozí, kteří do této situace směřují a budou muset uzavírat další fixační období s již vyšším úrokem, se přitom utěšovali, že banky jim nějakým způsobem vyjdou vstříc a pomohou jim složitější fázi zvládnout. Ostatně, i samotní představitelé bankovních domů to deklarovali v médiích. Jenže realita je odlišná, jak ukazují příběhy jednotlivých klientů.
“Od včerejška jsem v šoku. S koncem fixace hypotéky mi přišla nabídka na novou s úrokem přes 8.5 %,” uvedla na Twitteru jedna z uživatelek. “To se snad zbláznili, doufám, že finanční poradce něco vymyslí.“
Banky to prý zkouší běžně
Načež se pochopitelně rozjela diskuze, ve které mnozí dosvědčují, že to české banky na své klienty skutečně tímto nehorázným způsobem zkouší. Namísto toho, aby se jim ve složité situaci pokusili nabídnout co nejvýhodnější sazbu, které jsou schopni a která se aktuálně pohybuje někde kolem 5,5 %, prostě je nejprve zkusí vyždímat a počkají, zda na to náhodou neskočí. A pochopitelně se najdou tací, kteří si to nespočítají a vezmou takovou nabídkou zavděk.
Dotyčná by se však zřejmě skutečně nedoplatila. Pravděpodobně měla dosud úrok někde kolem 2 % a teď by musela platit více než čtyřnásobek. Její měsíční splátka by se tak klidně mohla zdvojnásobit. A jaký člověk by něco takového utáhl, že?
Bohužel se ukazuje, že lidé musí mít v současné době ostré lokte a nebát se je použít. Rozhodně nemohou počítat s tím, že by jim jejich banka vycházela vstříc, naopak se s ní budou muset popasovat. A pokud nevyhoví, porozhlédnout se někde jinde. Konkurence v tomto ohledu naštěstí ještě funguje, byť pochopitelně jen do určitého rámce a s vyšší sazbou je v tomto prostředí zkrátka nutno počítat. To ale neznamená, že musíte přistoupit na každou nehoráznost.
Foto: Shutterstock
Ať každý žije, jak uzná za vhodné. Já bych si hypotéku, ani žádnou jinou půjčku nedokázal představit. Odevzdat bance svůj život. Být uvázaný, jako pes u boudy a třást se o práci a tím i majetek dlouhá léta na dluh.
Problém lidí je, že byli přesvědčeni konzumní společností (a nedalo to moc práce), že musí mít vše hned. No. Tak prosím.
Lidé jsou navíc hrdi na to co prý dokázali pro sebe a své děti, kterým to chtějí pak předat.
Tohle se líbit nebude. Berle od banky, není opravdu schopnost cokoliv vytvářet, ale pravý opak. Totální neschopnost a selhání. Naoko však dobrý.
Navíc to lidi odlidšťuje a křiví jim to páteř.
Nedávno jsem potkal kdysi skvělého člověka. Mladého, nadějného odborníka na mech. práce. Kšeftů měl, že nestíhal uspokojit chtivé motoristy. Vlastní dílna zbudovaná bez půjček.
Udělal v životě dvě fatální rozhodnutí. Šel k PČR a vzal si hypotéku na stavbu domu. Ten původní rodičů, kde měl velký byt a vše ostatní i dobré vztahy mu, ale nestačil.
Odbouchal si u policie k*vid*vou dobu. Všechny ty represe proti lidem i co mu vlastně byly kdysi kamarády.
Teď je z něj robůtek s hlavou prolitou ideologií a na mou otázku při tom našem náhodném setkání zda se za sebe, ani trochu nestydí odpověděl podrážděně, až neurvale,že co má jako, asi tak dělat?! Vždyť má hypotéku!
A děti. Odpověděl jsem mu, že no právě. Děti. Budou mít možná jednou ten debilní barák, ale budoucnost jakou? Takovou co jako státní poskok pomáhá spolu s vládou a svým šéfem panem Austria tvořit? Jako věrný mopsík. Za 30 stříbrných… Už ho nechci vidět.
Tak schopný automechanik by do desíti let (max do svých 35 roků života)postavil hrad a za své. A zůstala by mu páteř.
Je to debil a takových, jsou mraky.
Tak si prosím nestěžovat na praktiky bankovních ústavů. Vložili jste jim své životy do rukou dobrovolně, nikoliv s krochnou u hlavy.