Jak známo, Švýcaři o důležitých změnách zákonů rozhodují v referendech. Jde zřejmě o jedinou zemi na světě, kde všelidové hlasování v rámci přímé demokracie funguje v takové podobě a tak stabilně. Podle mnoha odborníků jde o nepřenosný systém, který se v alpské republice rozvíjel po dlouhá staletí. Ale například česká strana SPD má přímou demokracii po švýcarském vzoru ve svém programu.
30 tisícům lidí výrazně vzroste mzda
Nejnovější referendum, které proběhlo v rámci kantonu Ženeva, nicméně ukázalo, že Švýcaři nejsou vždy imunní vůči populistickým návrhům a čas od času si je schválí. Obzvlášť, když se jich týkají tak bytostně jako právě tento. Šlo totiž o navýšení minimální mzdy, které iniciovaly odbory. A ne jen tak nějaké navýšení. Občané si v referendu schválili minimální mzdu ve výši 23 švýcarských franků, tedy přibližně 580 Kč. Návrh podpořilo 58 % hlasujících a podle vlády kantonu má tak Ženeva nově nejvyšší minimální mzdu na světě.
Švýcarsko přitom dlouhou dobu platilo za velmi málo regulovaný stát. Na centrální úrovni nemá určený minimální příjem a dlouho tuto otázku neřešily ani kantonální vlády. To se ale postupem času mění. Ženeva se stala už čtvrtým ze 24 kantonů, jež si tuto hranici zavedla. “Jedná se o historické vítězství, které se týká více než 30 tisíc zaměstnanců. Více než dvě třetiny z nich jsou ženy,” uvedly ke svému vítězství zástupci švýcarských odborů pro média. Právě tolik lidí podle odhadů aktuálně pobírá nižší mzdu, než je nově nastavená minimální. Mnohdy je přitom rozdíl skutečně výrazný.
Názor lidí změnil až koronavirus
Minimální mzda v kantonu Ženeva tak bude nově činit 3680 švýcarských franků, tedy přibližně 93 000 korun měsíčně (při odpracovaných 160 hodinách). Podle OECD je přitom průměrná mzda v zemi přibližně 127 500 Kč.
Ženeva se však řadí k nejdražším městům na světě, což se týká jak potravin, tak třeba nájmů. Koronavirová krize prohloubila nelichotivý trend, kdy si řada původních obyvatel Ženevy nemůže dovolit ve městě nadále žít. Podle odborů tak navýšení minimální mzdy přichází v pravou chvíli. Podle primátora Ženevy Mauro Poggii jde o správný krok, který směřuje k boji s chudobou, sociální integraci a zajištění lidské důstojnosti.
O zavedení minimální mzdy se přitom v Ženevě hlasovalo už dvakrát, a to v letech 2011 a 2014. V obou případech ji lidé s velkou převahou odmítli. Tentokrát už prošla, což také něco značí o poměrech, které v kantonu v posledních letech panují. Podle některých hlasů se na výsledku do značné míry podepsala pandemie, jinak by návrh pravděpodobně opět neprošel.
Foto: Freepik
