Polární vír se hroutí. Přijdou děsivé mrazy, a to i do Česka. Meteorologové varují před nejhorším

Ještě před tím, než skutečně začala tato zima, debatovali meteorologové o tom, v jaké kondici bude takzvaný polární vír, který má obrovský vliv na to, jaký bude na evropském kontinentu, tedy i v České republice, průběh zimního období. Vzhledem k tomu, že byl polární vír dlouhé roky silný, měli jsme tu jen velmi mírné zimy.

Pozorují se změny

Naopak, když polární vír oslabuje nebo dokonce kolabuje, dojde k tomu, že velké mrazy přijdou až k nám a spustí velmi silnou zimu. A právě něco takového se teď dost možná děje, jak upozornil odborný web Severe Weather.

Podle některých pohledů skutečně současný vývoj polárního víru směřuje k tomu, že se zhroutí či dokonce zcela zkolabuje. V důsledku toho by v Evropě mohly nastat kruté mrazy, které jsme tu neměli celé desítky let a jaké si současná generace nedokáže ani představit.

Meteorologové ve víru aktuálně pozorují takzvané stratosférické oteplení, které přišlo velmi náhle. V jeho důsledku přichází něco, co si můžeme představit jako protiklad k polárnímu víru. Dochází tak k tomu, že vzduch proudí v opačném směru a má velký vliv na počasí, a to i ve velmi nízkých nadmořských výškách.

Jak to dopadne?

Zatímco teď je polární vír ještě vcelku, již v lednu dojde k jeho rozdělení, kdy jedna část bude nad naší polokoulí a druhá potom nad Kanadou. Je přitom otázkou, jak se případný kolaps polárního víru projeví v jednotlivých oblastech, to teď dokáže predikovat jen málokdo.

Čtěte také: Prudká otočka počasí v Česku. Meteorologové vydali předpověď na celý týden. Bude to jízda

Může se stát, že arktické mrazy budou pouze ve Spojených státech amerických a v Kanadě, kde jsou na to přeci jen zvyklejší. Vyloučeno ale není ani to, že přijdou do Evropy. Tam by sice zasáhly především severní části, ale větší zima by mohla přijít i do České republiky. Letošní počasí je skutečně nevyzpytatelné, a tak by nebylo čemu se divit.

Foto: Shutterstock

Nenechte si ujít

V Česku začal padat podivný sníh. Meteorologové nevěří vlastním očím, tohle není vůbec dobré

Mohlo by se zdát, že sníh je pouze jeden, byť každý dobře ví, že může být mokrý nebo příjemný prašan. Hodně záleží také na hustotě sněžení, venkovní teplotě i na tom, jak dlouho se sněhová pokrývka na zemi udrží. Dochází k tomu stále častěji V České republice však byl v minulých dnech zaznamenán zvláštní jev, který meteorology znepokojil. Svým způsobem totiž souvisí s klimatickou změnou a budeme ho pozorovat stále častěji. Jde však spíše o ponurou vizi, a to jak vizuálně, tak i svými důsledky. Řeč není o ničem menším než průmyslovém sněhu. To bylo v minulých týdnech evidováno na několika místech v Česku. Nejsilnější bylo pravděpodobně v Šumperku, kde napadla poměrně hustá pokrývka. “Je velmi lokální, ale nezřídka takto napadne i několik cm sněhu. V extrémních případech i několik desítek cm za delší dobu,” uvedl k tomu Český hydrometeorologický ústav. Známy jsou dokonce i případy, kdy napadne několik desítek centimetrů průmyslového sněhu. V Česku sněžilo v důsledku průmyslové činnosti. Nic, co by nás mělo těšit. Vytvořil to člověk “K průmyslovému sněžení dochází v důsledku zvýšených emisí částic a vodní páry do atmosféry z továren, elektráren a dalších průmyslových zdrojů,” konstatuje odborný server In-počasí. Částice potom v kombinaci s vysokou vlhkostí a nízkou teplotou, který by měla být do -5 °C vytvoří dokonalé podmínky, aby se mohly kondenzovat a vzniknout sněhové srážky. Ty potom pozorujeme hlavně v průmyslových zónách nebo v jejich blízkosti. Jak konstatují meteorologové, toto sněžení je jednoznačně ovlivněno lidskou činností. Průmyslové zóny jednoduše dokáží vytvořit takové podmínky, že začne sněžit. Na tom nelze vidět nic moc pozitivního. Jde však o dokonalou ukázku toho, jak emise mohou ovlivňovat klimatické podmínky. Foto: Shutterstock [...]

Důchod v Česku už nebude pro každého. Kdo bude mít smůlu? Jde o datum narození

Ačkoliv se to nezdá, právě teď se hraje o budoucnost důchodů v České republice. Zejména o to, jak budou vysoké a jakým způsobem budou dostupné. Jedna část spektra nechce dělat žádné změny a tvrdí, že důchodový systém může běžet v této podobě dále. Dokonce by ráda na penzích ještě přidávala s tím, že pokud by náhodou nebyly peníze, tak si je jednoduše půjčí. A zaplatí to příští generace, případně dluh požere inflace, což je vlastně jedno a totéž. Všechno se to změní Druhá část spektra ovšem bojuje za prosazení důchodové reformy, v jejímž důsledku se však důchod stane méně dosažitelným. Je třeba tu promítnout veškeré možné kalkulace. Podle návrhu by například lidé narození kolem roku 1990 měli jít do důchodu v 67 letech. Dnešní dvacátníci potom až v 70 letech. A tak dále. Jde tu totiž o průměrnou dobu dožití, se kterou se bude nově počítat. Kalkuluje se s tím, že člověk by měl v průměru trávit v důchodu 21 let. Pakliže by budoucí generace odcházely stále v 65 letech, znamenalo by to, že doba jejich důchodu bude výrazně delší. A to už stát odmítá hradit. Zároveň ovšem platí, že pokud zvedneme věk pro odchod do důchodu třeba o těch pět let, znamená to, že se ho mnozí vůbec nedočkají, jelikož odejdou dříve, než tohoto věku dosáhnou. To samozřejmě platí už dnes, ovšem s navýšením se to bude týkat ještě většího počtu lidí. Důchodci budou muset počítat peníze. Zase to nějak pojede Nehledě na to, že v tomto věku každý rok práce navíc může člověka vyčerpávat a teoreticky mu snižovat hranici dožití. Samozřejmě jde o velmi nepříjemné počty, ale v hlavě by je tak nějak měl mít každý. Je třeba si uvědomit, že tu nejsme navěky. Čtěte také: Důchodcům za volantem hrozí zákaz řízení a pokuta 10 tisíc korun. Zapomínají na důležitou věc Situace kolem důchodů je každopádně zapeklitá. Jenže to platí prakticky pro kteroukoliv evropskou zemi. Navíc se o tom mluvilo už mnohokrát v historii a nakonec se to vždycky nějak zvládlo. Jak říká klasik, zdroje tu stále jsou, byť se za ně bude muset platit třeba i nějaký ten úrok. Foto: Shutterstock, zdroje: MPSV, Český rozhlas [...]

Kaufland to v Česku hrozivě pohnojil. Tuto nebezpečnou potravinu nesmíte konzumovat, za žádnou cenu

Tento rok je skutečně tristní, pokud jde o kvalitu potravin prodávaných ve velkých obchodních řetězcích. Ty už jakoby rezignovaly na jakoukoliv snahu prodávat cokoliv kvalitního a vozí sem hlavně to nejlevnější, na co potom ještě napálí velmi vysokou marži. Z tohoto titulu má potom Česká republika nelichotivou přezdívku “popelnice Evropy”. Je totiž známou věcí, že se tu prodá skutečně cokoliv. Zákaz prodeje Naposledy se vyznamenal obchodní řetězec Kaufland, který nachytala Státní zemědělská a potravinářská inspekce při tom, jak prodává velmi závadnou potravinu, která se vůbec neměla dostat na pulty obchodů. Jde o výrobek Meruňky sušené od značky Farmland. “Ve všech kontrolovaných baleních se na vnitřní straně obalu a na plodech vyskytovali drobní bílí pohybující se škůdci. Potravina zapáchala po kvašení,” uvedla SZPI ve své tiskové zprávě. Z hlediska obchodu tedy stačilo jedno balení otevřít a ozkoušet ho. Okamžitě by bylo jasné, že něco takového se nemůže prodávat. Produkt má datum minimální trvanlivosti až do 2. července 2025, tudíž je docela možné, že ho máte stále doma. Prodává se v balení 100 gramů a výrobcem je společnost Apeka ze Slovenska. Zdůrazněme ještě jednou, že potravina byla masivně a plošně napadena škůdci. Patrné to bylo ostatně už z obalu. Takovou potravinu Kaufland vesele prodával zákazníkům. / Foto: Potraviny na pranýři Lidé musí reklamovat Jak upozorňují experti, obchodní řetězce na toto často hřeší proto, že zákazníci se jednoduše neozvou. Mnohdy doma zjistí, že si koupili třeba plesnivé nebo prolezlé zboží, avšak už ho nejdou do obchodu reklamovat. Podle odborníků je toto přitom naprosto zásadní. Pakliže někdo začne ve větším počtu reklamovat určitou potravinu, řetězec už ji nemůže jen tak prodávat. Je přitom překvapivé, že Češi toto nedělají proto, že pro ně jde často o nepodstatné částky. Čtěte také: Lidl zničehonic stáhnul všechny tyto výrobky z obchodů. Češi je milovali, ale už si je nikdy nekoupí Reálně jde ale o obrovské sumy. V České republice se za rok prodá potravin za 500 miliard korun. Dle ekonoma Lukáše Kovandy je přitom přibližně 5 % z tohoto počtu závadných. V součtu je to tak 25 miliard korun zcela vyhozených. Foto: Shutterstock [...]