Okamžitě je nutné vyhodit tento sýr. Prodával se na kvanta, ale našly se v něm hrozné věci. Kdo ho sní, ten si pořádně naběhne

Asi každý zákazník by rád nakupoval v obchodech, kde si může být jistý tím, že pořídí kvalitní potraviny, které nebudou žádným způsobem závadné. Jde o jedno z kritérií, které by se na obchody mělo v základní rovině klást. Pokud chtějí prodávat zboží jako potraviny, musí ručit za to, že budou v pořádku a bezpečné.

Uvidíte to pouhým okem

Stačí však letmý pohled na specializovaný server Potraviny na pranýři, který provozuje Státní zemědělská a potravinářská inspekce, a zjistíte, že takové standardy v České republice jednoduše nemáme. Ba právě naopak, objevuje se tam jeden závadný výrobek za druhým. Někdy jsou zakoupeny ve zvláštních obchodech, které nevzbuzují příliš důvěry, ale většinou jde o výsledky kontrol v běžných obchodních řetězcích, kde nakupují všichni.

Nedávno přišlo závažné hlášení na oblíbený sýr Eidam z Lidlu, který se prodával pod jeho privátní značkou Pilos. “U části z kontrolovaných balení se na povrchu sýru pod neporušeným obalem vyskytovaly kolonie plísní,” uvedla kontrola. Navíc s dovětkem, že takovou potravinu není absolutně bezpečné konzumovat, a to když jeví jakékoliv známky kažení.

V tomto případě byla plíseň viditelná skutečně pouhým okem. Ovšem lze si představit zákazníky, kteří si toho nevšimnou. Jde například o důchodce, kteří to mohou přehlédnout. Mnozí si přitom také mohou myslet, že u sýru je taková plíseň normální. Jenže tak tomu v tomto případě není.

Dávejte si dobrý pozor

Zajímavé přitom je, že SZPI nezjistila žádné skutečnosti, které by ukazovaly na nevhodné skladování, například pokud jde o teplotu. Potravina neměla dokonce ani prošlé datum trvanlivosti, a přesto už začala nechtěným způsobem “pracovat”.

Je tedy možné, že k problému došlo už ve výrobě a že postiženo bude mnohem větší počet balení. Pakliže tedy podobné sýry v Lidlu nebo v jiných obchodech kupujete, měli byste si je vždy dobře prohlédnout. V českých obchodech totiž nikdy nevíte, co se vám pokusí prodat. Občas je to skutečně velká síla.

Foto: Shutterstock

Nenechte si ujít

Hrozné máslo v českých obchodech. Kdo si ho koupil, toho obchody napálily

Je to neuvěřitelné, ale už i v okolních zemích vědí, že v České republice opět propukla máselná krize. Pokud tak přijíždí například návštěva z Polska nebo Německa, má tendenci Čechy obdarovávat máslem, protože to skoro vypadá, že si ho nemohou dovolit. Je snadné koupit špatně Tak špatné to sice ještě není, ale mohlo by být. Ceny másla velmi rychle rostou a z obligátních 40 korun už se sunou spíše ke stokoruně. Pochopitelně záleží, jaké máslo si kupujete, protože v kvalitě jsou obrovské rozdíly. Některé řetězce to navíc na zákazníky začaly pořádně zkoušet. Do prodeje dávají rostlinné tuky, které se jako máslo pouze tváří. Lidé potom naletí a pokazí si tím celé jídlo nebo pečení. To je případ produktu, který prodává například Kaufland. Tuzemský zákazník bohužel velmi citlivě reaguje na cenu. Pakliže je nízká, bere prakticky cokoliv. Například takzvané stolní máslo, které sice splňuje kritérium obsaženého mléčného tuku, ale horší je to s tím, jakým způsobem je skladováno. Až dva roky totiž může být zmraženo a teprve poté prodáno. Bylo by bláhové se domnívat, že to nebude mít vliv na jeho vlastnosti. Například obchodní řetězec Tesco pochybil v tom smyslu, že deklaroval prodej čerstvého másla. Ve skutečnosti to ale bylo máslo z Belgie a rozhodně čerstvé nebylo, jak upozornil server Potraviny na pranýři. Mléčné výrobky v českých obchodech mohou být jedna velká past. Nastudujte si vlastnosti “Má krátkou trvanlivost a musí být spotřebováno do 20 dní od data výroby, což je také důvod jeho zpravidla vyšší ceny. Má výraznou, svěží chuť a aroma,” uvádí na konto čerstvého másla server Bez hladovění. Oproti tomu stolní máslo už se projevuje tím, že nemá tak výraznou chuť a jeho textura není tak krémová. Čtěte také: Máslo bude za 300 Kč. Češi se musí připravit na tvrdý náraz před Vánoci, obchody vás podojí Obecně platí, že v případě másla narazíme v obchodech na největší množství pokusů o podfouknutí zákazníků, a to nejrůznějšími způsoby. Výrobci a obchodníci jsou velmi vynalézaví, tudíž je dobré nakupovat obezřetně. Foto: Shutterstock [...]

Je to tady. Zavádí se 4denní pracovní týden. V pátek už se pracovat nebude

Volno je dnes velmi ceněnou záležitostí. A tak stále více lidí při pracovních pohovorech deklaruje, že nechce tolik pracovat. Mezi hlavní benefity už nepatří osobní automobil nebo stravenky, ale právě to, zda si člověk bude moci nastavit ideální poměr pracovního nasazení a odpočinku. Chystají se velké věci Mnoho firem na to až donedávna neslyšelo, ale dnes už se to zcela zásadně mění. Rok 2025 bude pravděpodobně přelomovým. V některých zemích totiž může dojít k zavedení 4denního pracovního týdne. Naposledy s tím přišlo Polsko, které schvaluje zákon o omezení počtu odpracovaných hodin. Je otázkou, zda se ubere nějaká ta hodina z každého dne v pracovním týdnu, nebo zda se jeden den práce zruší zcela. Aby se nepracovalo v pátek, k tomu by se přikláněla drtivá většina zaměstnanců. Někteří to ostatně praktikují už teď. “Když jsem žádala o svou první práci, dala jsem jasně najevo, že chci mít tři dny volna, a to v rámci plného úvazku, nikoliv zkráceného,” říká pro server Mix24.cz třicetiletá Kristýna, která pracuje v marketingu. “V některých firmách na mě nechápavě civěli, ale našla jsem si takovou, která to umožňuje.“ Některým lidem už práce přerůstá přes hlavu. Uvítali by zkrácení pracovního týdne. Firmy už to zavádějí Zaměstnankyně přitom trvá na tom, že není méně výkonná než její kolegové. Své si zkrátka odpracuje. To ostatně potvrzují i některé výzkumy, ze kterých vyplývá, že lidé pracující pouhé 4 dny v týdnu mají tendenci se do práce více obout, aby měli hotovo. Jde tu právě o efektivitu. V poslední době se ukazuje, že mnoho lidí sice do práce dochází pět dní v týdnů, ale zejména v případě kancelářských činností potom významným způsobem prokrastinují. Prostě je toho na ně příliš, a tak si práci prokládají vydatnými pauzami. Čtěte také: Úředníci kontrolují Čechy u nich doma. Kdo poruší pravidla, dostává výpověď z práce Je stále více společností, které 4denní pracovní týden nasazují plošným způsobem. A nutno říct, že si to většinou pochvalují a už nejdou zpátky. Foto: Shutterstock [...]

Revizor se přiznal. Na lidech vydělám 120 tisíc měsíčně, takhle poznám ty, co jedou na černo

Toto povolání je často zahaleno rouškou jakéhosi tajemství. Lidé se často dohadují o tom, jak revizoři vlastně fungují. Zda mají například stálý plat nebo jsou odměňováni na základě výkonu. A jaké jsou vlastně předpoklady pro výkon takového zaměstnání? Peníze nejsou špatné Překvapivě nic moc nepotřebujete. Jste standardním zaměstnancem dopravního podniku, který obvykle provozuje konkrétní město, jelikož na jiných linkách revizoři příliš nepůsobí, jelikož se tam prodávají jízdenky přímo u řidiče. Nejvíce revizorů zaměstnává Dopravní podnik hlavního města Prahy. Jak ukazují údaje DPP, průměrná mzda takového zaměstnance činí přibližně 65 tisíc korun. Jak se ale ukazuje, může být velmi variabilní a různorodá. “Jsou mezi námi velké rozdíly. Někteří si měsíčně vydělají 40 tisíc a další jsou hodně nad sto tisíci korunami měsíčně. Zkrátka záleží na zkušenostech a nasazení,” líčí revizor Libor. Ten si podle svých slov v dobrých měsících vydělá 120 tisíc korun. “Nejvíce vyděláte na turistech. Ti často jezdí na černo nebo mají něco v nepořádku. Je to doslova zlatý důl. Ti západní jsou navíc ještě rádi, že jsou pokuty tak nízké,” směje se pan Libor. “Naopak se vůbec nevyplatí kontrolovat lidi, kteří jsou viditelně bez peněz. Je jasné, že nemají jízdenku, ale pokud se do nich pustíte, budete to řešit hodiny, a to s přítomností policie.“ Nejvíce neplatičů se pochytá v metru. Dají se snadno poznat Tito lidé, takzvaní notoričtí neplatiči, proto jezdí regulérně zadarmo a nikdo je nekontroluje. “Pak tu máme lidi, kteří to mají jako určitý sport. Prostě si spočítali, že než aby platili tramvajenku, tak se raději nechají čas od času chytit,” říká revizor. “Všichni to tak bereme, a když je chytíte, tak jednoduše zaplatí.“ Revizoři podle něj mají velmi vytříbený čich na ty, kdo se v jejich přítomnosti začnou chovat podezřele. Obvykle začínají s ostentativním hledáním jízdenky a dělají, že ji měli. Případně vytahují telefon a dělají, že někomu volají a kontrolu ignorují. “Těch mustrů je pár a už je všechny známe,” říká pan Libor. Čtěte také: Češi budou od 1. ledna 2025 platit tisíce korun navíc každý měsíc. Kdo se to pokusí obejít, špatně skončí Revizoři musí být také velmi odolní, jelikož se každý den dostávají do nepříjemných situací. A nelze opomíjet ani to, že do těchto situací dostávají i samotné cestující, kteří se potom mohou chovat různým způsobem. Je tudíž zcela spravedlivé, že jsou odměňováni na základě výkonu. Foto: Shutterstock [...]