A je to venku. V Česku prodávají Plzeň z granulí, do německé dávají pravý chmel. A navíc je levnější

Ačkoliv už se cenový nárůst potravin přeci jen uklidnil a ceny se stabilizovaly na určité, byť vysoké úrovni, některé položky stále budí velký rozruch. V posledních týdnech je opět velkým tématem cena piva Pilsner Urquell, které Češi považují za svůj národní klenot. Objevila se však podezření, že toto pivo již nemá tu správnou kvalitu jako dříve.

Česká specifika

Dosud se v souvislosti s “Plzní” skloňovala především cena. Češi do značné míry tolerovali, že je toto pivo dražší než konkurence, protože se domnívali, že je kvalitnější. Potom ale někdo ceny srovnal se zahraničím. A zjistilo se, že toto pivo je v České republice nejdražší široko daleko. A to navzdory tomu, že se tady vyrábí a pije ve velkém množství. Mělo by to tedy být přesně opačně.

Jenže zatímco v tuzemsku stojí plechovka tohoto piva 37,90 Kč, v Německu koupíte Plzeň běžně za 30 Kč v plechu a ještě o poznání levněji ve skle. A co teprve, když se tam třeba v Kauflandu dostane do akce. Není tomu tak dávno, co se tam prodávala za v přepočtu 16 korun. V tuzemsku přitom v akci stojí minimálně 25,90 Kč.

Zástupci pivovar na to konto obvykle koktají něco o specifikám tuzemského a německého trhu. Zajímavé je ale to, že tato specifika vždy fungují v neprospěch České republiky. Když tu máme potraviny z Německa, argumentuje se tím, že je třeba hradit logistiku k nám a navíc se toho ještě prodá méně. Jenže v Česku se Urquellu prodá opravdu hodně a navíc se tu i vyrábí.

Tohle už je opravdu moc

Možná vás v tuto chvíli napadlo, že se Plzeň pro Česko vyrábí třeba v kvalitnější podobě, jelikož tuzemští pivaři jsou nároční a chtějí původní chuť. Inu, dávalo by to, i vzhledem k vyšší ceně, smysl.

Ale jaká je ve skutečnosti realita? Na to se podíval youtuber Honza Strýmuje, který provedl velmi jednoduchý test. Nakoupil Plzeň v Česku a v Německu, načež je srovnal. Ceny byly u sousedů pochopitelně nižší. Důležité bylo ale v tomto případě složení. Skutečně se totiž ukázalo, že je odlišné.

“V české Plzni jsou jenom chmelové výrobky, což mohou být granule, extrakt a tak dále. Ale v německé Plzni, tam máte chmel, přímo hlávky chmelu,” uvedli ve videu. Opravdový chmel v pivu určeném pro český trh přitom chybí.

A pak došlo na ochutnávání. Dvojice youtuberů ochutnala německou a českou Plzeň, přičemž jednoznačně konstatovala obrovské rozdíly. “Ale to je brutální rozdíl, to jsem vůbec nečekal. Ta německá je mnohem lepší. To je normálně podělávka,” zhodnotil zkušený tester jídla Starej Fotr.

Čtěte také: Plzeňský prazdroj zrušil nejlepší české pivo. Do poslední chvíle to tajil, Češi tomu nemohou uvěřit. Co to udělali?

Naplno se ukazuje, jak hloupým nápadem bylo zprivatizovat český potravinářský sektor. Dnes jsme to totiž dopracovali tak daleko, že tuzemské továrny na jídlo a pití vyrábějí pro zahraničí lepší výrobky a Čechům prodávají to horší. Dvojí kvalita potravin stále existuje a možná v ještě větší míře než dříve.

Vyjádření pivovaru

“Můžeme vás ujistit, že pivo Pilsner Urquell se vaří pouze v Plzni, podle stejné receptury, pro celý svět. Není žádný rozdíl ve složení pro Česko, Německo nebo jiné země. 

Může se maximálně lišit barva lahví. V Česku a okolních zemích, kde funguje zálohový systém, máme zelené lahve, ve vzdálenějších destinacích hnědé. Etiketa na obalech může být jiná než v ČR, ale pouze v důsledku odlišnosti legislativy pro značení v dané zemi, kam pivo vyvážíme. Na českých etiketách a obalech je v souladu s českou legislativou označení chmelové výrobky, v zahraničí je pak uveden adekvátní překlad v souladu s tamní legislativou. Ale Pilsner Urquell uvnitř je pořád stejný.

Každá várka piva, která opouští pivovar, je pečlivě kontrolována, aby bylo zaručeno, že si spotřebitelé vychutnají pivo v té nejlepší kvalitě. Co však už není možné ovlivnit, je následná péče o pivo, a především jeho skladování mimo pivovar Plzeňský Prazdroj. Pokud je některá lahev či plechovka skladovaná v nesprávných podmínkách, například na světle nebo v teple, může to mít zásadní vliv na výsledné chuťové vlastnosti, barvu nebo říz piva. I proto se Prazdroj snaží o pivo maximálně pečovat i poté, co opustí bránu pivovaru. Ať už se jedná o školení výčepních a usilování o to, aby v obchodech i u spotřebitelů byla piva správně skladována, a tím pádem si pivo vychutnali v té nejlepší kvalitě.“

Foto: Shutterstock

Nenechte si ujít

Mezi Čechy se dostaly falešné bankovky. To je průšvih. Můžete přijít o spoustu peněz, takhle je poznáte

Ačkoliv se může zdát, že padělání bankovek není v České republice zase takovým problémem, ve skutečnosti je to kontinuální organizovaná činnost, která nikdy nekončí. Pouze kvalitní práce složek státu, jež to mají na starosti, vede k tomu, že nejsme zahlceni falešnými bankovkami. Objevila se řada případů Přesto však může docházet k incidentům, kdy se takové bankovky dostanou do oběhu. Paradoxně často nejde o špičkové falzifikáty, ale jednoduché padělky. Právě to se aktuálně přihodilo na Jihlavsku, jak informovala Policie České republiky. “Během minulého týdne totiž přijali oznámení hned o několika případech, ve kterých zaměstnanci provozoven zjistili, že jim bylo zaplaceno neplatnou bankovkou v nominální hodnotě dva tisíce korun,” uvádí tisková zpráva s tím, že na těchto bankovkách bylo napsáno “Playing Money”, což neznamená nic jiného než to, že jsou to “herní peníze”, respektive přiznané padělky, například pro potřeby nějaké deskové hry. V tomto případě šlo ale o jasný úmysl se obohatit, což se pravděpodobně částečně povedlo a tyto bankovky se tedy mohly dostat do oběhu a mohou kolovat dále. Lidé by proto měli být ostražití, jaké bankovky od obchodníků přijímají. Nejčastěji se objevují falešné bankovky s nominální hodnotou 2000 Kč. Sledujte ochranné prvky Tento typ neplatné bankovky je snadné rozpoznat, ale platí, že je třeba si ji prohlédnout. A to většina lidí, včetně právě obchodníků, příliš nedělá. Potom hrozí, že naletí a už jim nebude pomoci. Pakliže si necháte takovou bankovku vrátit, je to váš problém. Každopádně byste to ale měli nahlásit a nepokoušet se takové platidlo dále uplatňovat, protože si můžete situaci ještě více zhoršit. Pak to totiž budete vy, kdo platí falzifikátem a můžete čelit obvinění. Čtěte také: Nová bankovka v Česku. Lidé jsou ohromeni, má příliš vysokou hodnotu Je třeba zdůraznit, že bankovky v České republice mají propracované ochranné prvky, které není jednoduché napodobit a které jsou stále sofistikovanější. Jde například o vodoznak, barevná vlákna nebo proměnlivou barvu. Další ochranné prvky najdete na webu České národní banky. Je dobré se s nimi dostatečným způsobem seznámit, aby vás nikdo nemohl napálit. Foto: Shutterstock [...]

Kdo bude mít v Česku na účtu více než 200 tisíc korun, přijde o hodně peněz. Lidé nedokáží pochopit, co to stát vymyslel

Skutečnost, že v České republice povážlivě přituhuje, už je veřejně známá. Důsledky tohoto utahování opasků lidé výrazně pocítí v příštích letech a nebude to vůbec nic příjemného. Důkazem je jedna z novinek, která má za cíl snížit výdaje státu o miliardy korun. Lidé toho zneužívají Nejde o nic jiného než reformu sociálního systému. Ačkoliv se o ní nemluví zdaleka tolik jako o důchodové reformě, pro mnoho lidí je ještě mnohem důležitější. V případě důchodů totiž nakonec přeci jen dojde jen k parametrickým změnám, ovšem u dávek a příspěvků od státu se skutečně mění celý systém, a to od podlahy. Cílem je z tohoto systému vyřadit několik skupin lidí. Předně ty, kteří odmítají pracovat a kteří si přivykli na život na sociálních dávkách. Těm bude nutné jasně naznačit, že takhle to dál nejde a že bez práce se jednoduše neobejdou. Spolu s tím se v určitém slova smyslu vrátí také povinná práce, kdy lidé budou muset vykonávat alespoň určité penzum hodin třeba v rámci obecně prospěšných prací. Možná ještě důležitější změna je ale ta, že už se nebudou příspěvky vyplácet lidem, kteří sice prokáží nedostatečné měsíční příjmy, ale kteří ve skutečnosti mají nemalé úspory a majetek. Dle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí není takových lidí vůbec málo. Češi v roce 2024 přijdou o peníze ze sociálních dávek. Není to pro každého Typicky pak čerpají třeba příspěvek na bydlení. Ten je totiž vyplácen velmi benevolentně a bohatě stačí, když domácnost za své bydlení vydává více než 30 % svých příjmů. To třeba v Praze není vůbec nic výjimečného. Problém ale je, že tím automaticky vzniká nárok na dávku od státu. Lidé se jí přitom naučili ve velkém využívat a zneužívat. Namísto toho, aby si našli levnější bydlení, raději zůstanou v dražším, a rozdíl jim doplatí stát. Ke všemu potom mají i nemalé majetky a úspory. “Tito lidé mají úspory klidně ve výši několika milionů korun a do toho ještě další investiční byt. Vůbec se ale nestydí jít na Úřad práce požádat si o příspěvky,” říká finanční poradce Aleš Jirsa. Nově už by něco takového nemělo být možné. Úřad práce totiž v případě žádosti provede majetkový test a zjistí, kolik máte na bankovních účtech, případně zda nevlastníte nějaký další majetek, který by šel zpeněžit. Hranicí na účtu přitom bude 200 tisíc korun. Pakliže ji překročíte, o příspěvek přijdete. Čtěte také: Česká spořitelna ohromila klienty. Z každého nákupu jim vrací pěkné peníze. A vyplácí vánoční odměnu všem Tím to ale nekončí. Úřadu budete muset dát svolení i k lustraci dalších členů společné domácnosti. A to proto, abyste si prostředky například účelově nepřeváděli. Podobný postup hraničící s nabouráním bankovního tajemství se však příliš nezamlouvá České národní bance. Foto: Shutterstock, zdroje: Finance, Úřad práce, MPSV [...]

Česká spořitelna rozzuřila klienty. Banka jim udělala něco, co se prostě nedělá

Na stůl se v České republice vrací jedno staré, ale velmi nepříjemné téma. Mnozí už si přitom mysleli, že tato otázka je jednou provždy vyřešené. Podle všeho ale není a jmenuje se bankovní poplatky. Ačkoliv je někteří lidé zdánlivě neplatí, rozhodně nezmizely zcela. Některé jsou například skryté a další míří na lidi, kteří je dlouhodobě neřeší, ovšem jednoho dne jim dojde trpělivost. Naperou vám poplatky Je až překvapivé, kolik stále existuje lidí, kteří v této době platí za běžné služby, jako je například vedení bankovního účtu, případně výběr hotovosti z bankomatu. Tito jedinci doslova cpou do chřtánu bance obrovské finanční sumy. Pak jim to ale jednoho krásného dne přeci jen dojde, a začne být zle. “Nechápu, proč jsem jako pitomá přes třicet let stále u České spořitelny. Neustále poplatky za vedení účtu, za SMS a za výběr z cizího bankomatu mi právě odečetli 40 Kč?” umístila příspěvek na své sociální sítě vlivná influencerka Jana Dubová. Zjevně tu došlo k tomu, že banka jí účtovala za výběr z cizího bankomatu určitou sumu. To se v některých případech stává, ovšem dotyčná se pak přiznala k tomu, že to vše se stalo v rámci účtu, za který každý měsíc platí 109 Kč, a to aniž by měla k dispozici jakoukoliv nadstandardní službu. Prostě konzumovala stejnou službu jako všichni ostatní, kteří měli nejen vedení, ale i výběr z bankomatu zdarma. Jak je to možné? Velké banky kdysi ustoupily nátlaku těch menších, které zde rozjely trend bezplatných účtů. Dříve se u nich totiž platilo za všechno a ještě podstatně více. Vtip byl ale v tom, že abyste dosáhli na lepší podmínky, museli jste dojít do banky, a tam si to domluvit, případně si rovnou založit bezplatný účet. Pokud si nedáte pozor, budete platit nehorázné peníze. Prostě si na vás smlsnou Česká spořitelna dobře věděla, že pokud to neudělá automaticky plošně na všech účtech, vydělá na tom velké peníze. A tady jsou dozvuky celé této záležitosti. Někteří lidé celé roky platili každoročně vysoké poplatky, aniž by to řešili. A mnozí stále platí. “V České spořitelně jim určitě nejde o blaho klientů. Budou se vám pokoušet dávat ty nejméně výhodné podmínky, dokud se neozvete,” říká jeden z diskutujících. “Ale i když se ozvete, tak hodně přeplatíte třeba na poplatcích na kurzové převody apod.“ Čtěte také: Velká kontrola bankovních účtů v Česku začíná. Budete prokazovat, kolik jste si našetřili peněz Banky přitom v tuzemsku vystrkují růžky stále více. V poslední době se hodně mluví o tom, že uměle drží na hoře úrokové sazby na hypotečních úvěrech, čímž lidem značně prodražují bydlení. Úroky už měly být podstatně níže. A tady obvykle nejde o stovky, ale tisíce korun měsíčně. Foto: Shutterstock [...]