Spoření domácností by mělo být vysoce podporovanou aktivitou. Vede to totiž ke zodpovědnému nakládání s finančními prostředky. Pakliže si někdo dokáže vytvořit finanční polštář, může se na něj spolehnout v dobách, kdy se mu začne dařit podstatně hůře.
Je třeba si odložit stranou
Odborníci často mluví o tom, že člověk by měl mít stranou minimálně částku ekvivalentní 6 platům. V případě někoho, kdo bere 40 tisíc čistého, tedy průměrnou mzdu v České republice, to tedy činí nějakých 240 000 Kč. To jsou peníze, které byste měli mít okamžitě k dispozici a ne někde investované, například v nemovitostech nebo cenných papírech.
“Šest platů je ale opravdové minimum. Osobně v dnešní době doporučuji mít raději 12 platů. V tomto konkrétním případě by to znamenalo 480 tisíc korun,” říká finanční poradce Arnošt Páka. “Nikdy nevíte, co se může stát a je lepší být připraven.“
Bohužel to ale má důležitý háček. V optimálním případě by se vám úspory odložené na spořicí účet, protože jejich držení na běžném je úplně nesmyslné, měly hezkým způsobem zhodnocovat. Z nějakého důvodu však stát usoudil, že i tyto peníze, které už jste jednou zdanili v rámci daně z příjmů, musíte zdanit znovu.
Přicházíte o peníze
Všechny peníze, které získáte úrokovým výnosem, jež v dnešní době není úplně nízký, se totiž poníží o 15% daň. Tu nikdy neuvádíte ani nepřiznáváte. Banky vám ji odeberou automaticky v rámci srážkové daně. Řada lidí ani neví, že tímto způsobem přichází o peníze.
“Je to opravdu velmi nesmyslná daň, která efektivně snižuje deklarovaný úrok,” říká finanční poradce Páka. “Pakliže vám banka slibuje úrok 4 %, je třeba z toho odečíst oněch patnáct procent, tudíž se dostanete na úrok 3,4 %.“
Je to jen další diskrepance do úrokového rozdílu, který panuje mezi hypotékami a spořicími účty. Zatímco hypoteční úvěry dnes banky poskytují za více než 5 %, na spořicím účtu vám dají pouhá 3 % a ještě z toho musíte uhradit daň.
Foto: Shutterstock, zdroje: Money, Finanční správa, Portál Pohoda
