Ačkoliv se to nezdá, právě teď se hraje o budoucnost důchodů v České republice. Zejména o to, jak budou vysoké a jakým způsobem budou dostupné. Jedna část spektra nechce dělat žádné změny a tvrdí, že důchodový systém může běžet v této podobě dále. Dokonce by ráda na penzích ještě přidávala s tím, že pokud by náhodou nebyly peníze, tak si je jednoduše půjčí. A zaplatí to příští generace, případně dluh požere inflace, což je vlastně jedno a totéž.
Všechno se to změní
Druhá část spektra ovšem bojuje za prosazení důchodové reformy, v jejímž důsledku se však důchod stane méně dosažitelným. Je třeba tu promítnout veškeré možné kalkulace. Podle návrhu by například lidé narození kolem roku 1990 měli jít do důchodu v 67 letech. Dnešní dvacátníci potom až v 70 letech. A tak dále.
Jde tu totiž o průměrnou dobu dožití, se kterou se bude nově počítat. Kalkuluje se s tím, že člověk by měl v průměru trávit v důchodu 21 let. Pakliže by budoucí generace odcházely stále v 65 letech, znamenalo by to, že doba jejich důchodu bude výrazně delší. A to už stát odmítá hradit.
Zároveň ovšem platí, že pokud zvedneme věk pro odchod do důchodu třeba o těch pět let, znamená to, že se ho mnozí vůbec nedočkají, jelikož odejdou dříve, než tohoto věku dosáhnou. To samozřejmě platí už dnes, ovšem s navýšením se to bude týkat ještě většího počtu lidí.
Zase to nějak pojede
Nehledě na to, že v tomto věku každý rok práce navíc může člověka vyčerpávat a teoreticky mu snižovat hranici dožití. Samozřejmě jde o velmi nepříjemné počty, ale v hlavě by je tak nějak měl mít každý. Je třeba si uvědomit, že tu nejsme navěky.
Čtěte také: Důchodcům za volantem hrozí zákaz řízení a pokuta 10 tisíc korun. Zapomínají na důležitou věc
Situace kolem důchodů je každopádně zapeklitá. Jenže to platí prakticky pro kteroukoliv evropskou zemi. Navíc se o tom mluvilo už mnohokrát v historii a nakonec se to vždycky nějak zvládlo. Jak říká klasik, zdroje tu stále jsou, byť se za ně bude muset platit třeba i nějaký ten úrok.
Foto: Shutterstock, zdroje: MPSV, Český rozhlas