Dlouhou dobu se to neřešilo, ovšem teď se tyto debaty opět rozhořely naplno. Odborníci v České republice se přou o to, zda bychom se měli připojit k eurozóně a platit společnou měnou, nebo nikoliv. Pravdou je, že v roce 2004 jsme se k tomu vstupem do EU zavázali, ovšem od té doby se mnohé změnilo a experti upozorňují na to, že teď bychom se připojovali k úplně jinému klubu než dříve.
Celé se to rozpadlo
Největší šance k přijetí eura byly právě v počátcích, kdy byli lidé z integrace nadšení a sledovali, jak se plní jedna potřebná kapitola za druhou. Kdyby se tehdy rovnou nastoupilo na cestu vedoucí k euru, pravděpodobně už bychom jím tady platili. Jenže se tak nestalo a všeobecná skepse rostla.
Dnes z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že Češi jsou hrdí na českou korunu a euro odmítají. Hodně to souvisí s tím, co se v eurozóně od té doby přihodilo. Některé státy málem zkrachovaly a ty ostatní se za jejich dluh musely zaručit. Přistoupením by Česká republika přijala tato pravidla a v případě problémů by musela řešit veřejné finance třeba v Řecku nebo Španělsku.
Přesto teď proponenti eura opět zatlačili a zdálo se, že integrace se opět rozjede. Jenže stát nakonec přeci jen rozhodl jinak. “Vláda vzala na vědomí společné doporučení Ministerstva financí a České národní banky prozatím nestanovit termín přijetí společné evropské měny,” konstatuje ve své zprávě Ministerstvo financí. “Debata o termínu přijetí eura tak bude dávat smysl až v době, kdy Česká republika všechna potřebná kritéria splní.”
Podobně to vidí také Česká národní banka ve své nejnovější analýze, kde zkoumá vyhodnocení plnění kritérií. “S ohledem na všechny výše zmíněné skutečnosti Ministerstvo financí a Česká národní banka doporučují vládě České republiky, aby prozatím nestanovovala cílové datum vstupu do eurozóny,” uvádí ČNB.
Nevypadá to nadějně
Tím se tedy rozhodlo o euru na nejbližší období, přičemž na stůl se tato otázka může vrátit zase za pár let, kdy teoreticky budeme plnit kritéria, jako je limitovaný schodek státního rozpočtu, stabilní měna a celkové zadlužení.
To se však nezdá být pravděpodobné, protože všechny poslední vlády začaly ve velkém rozhazovat peníze. Zatímco před pár lety jsme měli schodky kolem 30 milionů korun za rok, dnes už máme 300 milionů a veřejnosti se říká, že jinak to udělat nejde. Je zjevné, že tu není vůle šetřit a vstup do eurozóny by vyžadoval fiskální ukázněnost. Ta ale podle všeho není na pořadu dne.
Foto: Shutterstock,