Tak to ruplo. Lidl a Kaufland doslova odrbávají Čechy. Všechno vyšlo najevo

Je známou věcí, že obchodní řetězce v České republice jsou nejdražší široko daleko. Když zákazník vyjede do Německa nebo do Polska, nakoupí si tam výrazně levněji. Hlavně srovnání s první jmenovanou zemí většina lidí stále moc nechápe, jelikož tam jsou vypláceny vyšší mzdy a tudíž by tam mělo být zboží spíše dražší. Jenže není tomu tak.

Velmi důležité zjištění

Už nějakou dobu tu přitom máme identifikovaný problém, který spočívá právě v tom, že na prameni sedí obchodní řetězce. Nejde tedy o zdražování, které by pocházelo od zemědělců či výrobců potravin. Problém byl ale v tom, že se to velmi obtížně prokazovalo.

Server Novinky.cz se teď ale podíval na to, jak hospodaří jednotlivé řetězce v různých zemích. A konečně černé na bílém prokázal, jak moc nás místní obchody berou na hůl. Jde přitom o ty samé řetězce, které působí jak v České republice, tak i v Německu.

Dalo by se tedy předpokládat, že budou mít obdobnou cenovou politiku v obou zemích. Jenže není tomu tak. Nejvíce se to projevuje u řetězců Kaufland a Lidl, které spadají do jedné skupiny, a to Schwarz Gruppe.

Pokud se podíváme na ziskovou marži Kauflandu v Německu, zjistíme, že činí 1,9 %. To se zdá být jako velmi nízké číslo, ovšem ve vysoce konkurenční oblasti, kterou je prodej potravin v kamenných řetězcích, jde o standardní údaj. Je to dáno tím, že se tu prodá obrovské množství zboží a společnost si i tak přijde na velmi slušný zisk v absolutních hodnotách.

Opravdu nepříjemné zjištění

Pakliže ale nahlédneme do účetní závěrky Kauflandu v České republice, zjistíme, že zde je zisková marže dvojnásobná a dosahuje téměř 4 %. Ještě horší je potom srovnání v případě Lidlu. Ten má v tuzemsku marži 6,3 %, zatímco v Německu pouhých 2,7 %.

Na tomto příkladu je skvěle vidět, kde je vlastně skutečný problém a že ho skutečně představují obchodní řetězce. Ty si z České republiky udělaly doslova zlatý důl a realizují tu zisky, na jaké nedosáhnou nikde jinde.

Čtěte také: Nečekaně končí oblíbený obchodní řetězec s potravinami. Češi si musí zvyknout na velkou změnu

“Tohle snad není pravda. Jak si něco takového mohou dovolit? Lidé tu mají hluboko do kapsy a oni jim schválně zdražují jídlo, aby si namastily kapsy? Je to tady zralé na bojkot jako v Chorvatsku,” říká k tomu pan Antonín z Plzně.

Foto: Shutterstock

Nenechte si ujít

Je to tady. Do potravin v Česku se přidají červi, EU rozhodla jasně

Nějakou dobu se to zdálo jako výmysl, případně nápad, který nikdy nedosáhne stádia své realizace, ale jak se ukazuje, žijeme v době, kdy je s takovými věcmi potřeba počítat. Evropská unie si vzala potraviny jako další ze svých důležitých bodů, které aktuálně řeší, z čehož obvykle nekouká vůbec nic dobrého. Nakonec to prošlo První výstupy už jsou na světě a jedním z nich je povolení přidávání červů do potravin. Nejde přitom o žádné exotické pokrmy, kde by se to snad dalo tolerovat, nýbrž zcela základní potraviny, kde mají larvy potemníka moučného nahrazovat dražší složky. Jde třeba o těstoviny, chléb nebo sýry. Patřičný dokument s povolením už byl podepsán a i v České republice se tedy brzy dočkáme takových potravin. Podle všeho jde také o reakci na to, že některé suroviny pro výrobu základních potravin velmi prudce zdražují. Jde například o pšenici nebo mléčné tuky. Tak proč nevyužít červy, kteří se dají produkovat v obrovských množstvích poměrně levně, že? “Ve svém vědeckém stanovisku dospěl úřad k závěru, že prášek z celých larev potemníka moučného Tenebrio molitorošetřený UV zářením je za navržených podmínek použití a při navrhovaných úrovních použití bezpečný,” konstatuje Evropská komise ve svém dokumentu, který si můžete podrobně prostudovat i v českém jazyce. A kde všude bude možné tento prášek z červů použít? “V chlebu a pečivu, cukrářských výrobcích, výrobcích na bázi těstovin, zpracovaných výrobcích z brambor, sýrech a výrobcích ze sýra a ovocných a zeleninových kompotech určených pro běžnou populaci,” uvádí příslušná zpráva. Počítá se také s přidáváním červů do másla, jak jsme informovali dříve. Kontrolujte si složení potravin Nařízení má datum platnosti od 10. února 2025, tudíž je vše už v plném proudu. Daný prášek musí být vždy deklarován na obalu dané potraviny, tudíž se v blízké budoucnosti vyplatí zkoumat složení výrobků, které kupujete, pakliže si nepřejete něco takového konzumovat. Čtěte také: A je to tady. V Česku dojde k zákazu vybraných potravin. Tyto pochoutky už si nekoupíte Jak už tomu tak ale bývá, jakmile začne být daný prášek v potravinářském průmyslu používán masivně, může se klidně stávat, že se dostane i do potravin, kde ve složení uveden nebude. Na to se potom přijde až při namátkových kontrolách doplněných o laboratorní rozbor, které v Česku provádí SZPI, jež pravidelně naráží na pochybení v tomto smyslu. Foto: Shutterstock [...]

Tak to ruplo. Lidl a Kaufland doslova odrbávají Čechy. Všechno vyšlo najevo

Je známou věcí, že obchodní řetězce v České republice jsou nejdražší široko daleko. Když zákazník vyjede do Německa nebo do Polska, nakoupí si tam výrazně levněji. Hlavně srovnání s první jmenovanou zemí většina lidí stále moc nechápe, jelikož tam jsou vypláceny vyšší mzdy a tudíž by tam mělo být zboží spíše dražší. Jenže není tomu tak. Velmi důležité zjištění Už nějakou dobu tu přitom máme identifikovaný problém, který spočívá právě v tom, že na prameni sedí obchodní řetězce. Nejde tedy o zdražování, které by pocházelo od zemědělců či výrobců potravin. Problém byl ale v tom, že se to velmi obtížně prokazovalo. Server Novinky.cz se teď ale podíval na to, jak hospodaří jednotlivé řetězce v různých zemích. A konečně černé na bílém prokázal, jak moc nás místní obchody berou na hůl. Jde přitom o ty samé řetězce, které působí jak v České republice, tak i v Německu. Dalo by se tedy předpokládat, že budou mít obdobnou cenovou politiku v obou zemích. Jenže není tomu tak. Nejvíce se to projevuje u řetězců Kaufland a Lidl, které spadají do jedné skupiny, a to Schwarz Gruppe. Pokud se podíváme na ziskovou marži Kauflandu v Německu, zjistíme, že činí 1,9 %. To se zdá být jako velmi nízké číslo, ovšem ve vysoce konkurenční oblasti, kterou je prodej potravin v kamenných řetězcích, jde o standardní údaj. Je to dáno tím, že se tu prodá obrovské množství zboží a společnost si i tak přijde na velmi slušný zisk v absolutních hodnotách. Opravdu nepříjemné zjištění Pakliže ale nahlédneme do účetní závěrky Kauflandu v České republice, zjistíme, že zde je zisková marže dvojnásobná a dosahuje téměř 4 %. Ještě horší je potom srovnání v případě Lidlu. Ten má v tuzemsku marži 6,3 %, zatímco v Německu pouhých 2,7 %. Na tomto příkladu je skvěle vidět, kde je vlastně skutečný problém a že ho skutečně představují obchodní řetězce. Ty si z České republiky udělaly doslova zlatý důl a realizují tu zisky, na jaké nedosáhnou nikde jinde. Čtěte také: Nečekaně končí oblíbený obchodní řetězec s potravinami. Češi si musí zvyknout na velkou změnu “Tohle snad není pravda. Jak si něco takového mohou dovolit? Lidé tu mají hluboko do kapsy a oni jim schválně zdražují jídlo, aby si namastily kapsy? Je to tady zralé na bojkot jako v Chorvatsku,” říká k tomu pan Antonín z Plzně. Foto: Shutterstock [...]

Češi mají doma vzácnou věc z dob bolševika. Je to zcela běžné, ale dostanete za to 1 milion korun na ruku

Kdo by si nepřál náhle zbohatnout, že? Jde o jednu z nejlepších představ, jakou lidé mají, protože tuší, že by jim to změnilo život. Pro běžného zaměstnance jde přitom o velmi vzdálenou iluzi, ale není pravdou, že by byla zcela neuskutečnitelná. Situace je přehledná S trochou nadsázky je potřeba se jen rozhlížet kolem sebe a hledat příležitosti. Spousta lidí už přišla k velmi hezkým penězům jen proto, že doma našla nějaký ten předmět, který se ukázal být vzácným. Nejčastěji jde třeba o staré mince nebo bankovky, ale je pravdou, že věcí se sběratelským potenciálem je podstatně více. U nás je to ještě vzácný porcelán, ale postupem času se budou vzácnými stávat třeba i časopisy, knihy nebo nějaké hračky, jako je tomu dnes běžně v zahraničí. Teď je ovšem obrovská poptávka po takzvaných tuzexových poukázkách, které ještě před pár desítkami let tvořily běžnou součást životů obyvatel České republiky. “Tuzex byla v dobách československého socialismu síť obchodů, ve kterých se za valuty nebo tuzexové poukázky (tzv. bony) mohlo koupit zahraniční, zejména západní zboží, které nebylo v normální síti prodejen k dispozici. Koruny nebyly přijímány. A bony? To byly zvláštní peníze, za které bylo možné v tuzexu nakupovat. Samozřejmě bony byly stejně nedostatkové jako cizí zboží. Obchody sloužily k odčerpání valut od obyvatelstva,” uvádí k historii web Papírová platidla. Ceny stále porostou Po bonech tedy tehdy toužil každý, přičemž teď se ta doba vrátila, jelikož jde o ceněné sběratelské předměty. Navíc takového rázu, že je stále můžete mít doma a velmi dobře zpeněžit. Například bon v hodnotě 50 haléřů se nedávno vydražil v akci za částku ve výši 1,26 milionu korun. Pochopitelně ne každá poukázka bude mít takovou cenu, ale je spousta takových, které stojí třeba desítky nebo stovky tisíc korun. Čtěte také: Nová mince v Česku. Má opravdu vysokou hodnotu, mnohem vyšší než 50koruna Navíc platí, že kusů takových poukázek můžete mít doma vícero, takže lze celkový výnos ještě znásobit. “Aktuálně přichází čas bonů. Sběratelé je mají ve velké oblibě a chtějí kompletovat své sbírky. Lidem se tedy rozhodně vyplatí se po nich doma rozhlédnout,” říká Petr Spurný, který se tomuto oboru profesionálně věnuje. Foto: Shutterstock [...]