Aktuálně to vypadá, jako by se situace kolem Covidu-19 téměř absolutně uklidnila. Dospělí zase chodí k holiči a do restaurací, děti mohou navštěvovat školy a pandemie, která nás ještě před několika týdny tak děsila, pomalu opouští naší mysl. A přesto, že opatření mizí a ostražitost polevuje, čísla nově infikovaných nadále klesají. Zatím se nezdá, že by měla přijít druhá vlna, o které hlavně epidemiologové tak rádi mluví. Někteří dokonce jako o hotové věci.
Rozvolnění růst případů nepřineslo
Ztratil snad koronavirus svou nebezpečnost? Nebo snad opravdové nebezpečí nepředstavoval nikdy a všechna ta omezení byla vlastně tak trochu zbytečná? Experti po rozvolnění takřka na jistotu počítali s tím, že počet případů bude růst a za tímto účelem měli v záloze různé plány. Jenže proč se to vůbec neděje?
Odborníci teď za důležitý důvod neustálého poklesu nových případů pokládají změnu v chování lidí. Pokud bychom se podívali na každodennost koncem února a začátkem března, kdy koronavirus stále mnozí považovali za lehčí či těžší chřipku, zjistili bychom, že si s nějakým sociálním odstupem, zvýšenou hygienou apod. nikdo příliš nelámal hlavu. Jít do práce nebo do baru po návratu z dovolené v Itálii nebo s lehkým kašlem? To nikdo nepovažoval za problém.
S kašlem do kanceláře? To si dnes nikdo nedovolí
Pro lidi to bylo tehdy zcela samozřejmé. Jen o pár měsíců později je přitom takové chování těžko představitelné. Tato zvýšená ostražitost v celé společnosti lze podle epidemiologů jen velmi obtížně měřit, ale zcela jistě má nějaký efekt. Pochopitelně vedle všech dalších opatřeních, která stále platí, například povinnosti nosit roušky v obchodech a MHD.
Navíc platí jedna důležitá věc. To, že se mnoho aktivit opět povolilo, ještě neznamená, že je lidé začnou okamžitě využívat. Část obyvatel se jednoduše stále drží pravidel, která platila na vrcholu epidemie a nosí roušku třeba i venku. Jsou zkrátka nadmíru opatrní. V restauracích a na zahrádkách často vidíme sedět méně lidí, než je povoleno. Zdá se, že lidé si sociální odstupy vzali za své více, než by kdo zpočátku doufal.
Nebezpečná lokální ohniska
Vědci nyní vycházejí z předpokladu, že koronavirus se velmi rychle šíří v takzvaných clusterech. Podle některých výzkumů pramení 80 % nákaz z pouhých 10 % již infikovaných. Situace, kde se virus nejrychleji šíří, se velmi podobají. Jde například o bohoslužby, oslavy, zkoušky sboru, zkrátka události, při kterých se setkává hodně lidí po delší čas v uzavřeném prostoru a navíc spolu má poměrně těsný kontakt.
Lokální ohniska epidemie stále dávají tušit, že koronavirus nezmizel a může se rychle začít znovu šířit. Podívejme se například na často zmiňovaný důl Darkov, kde se nakazily stovky zaměstnanců za velmi krátkou dobu. Pokud by se toto ohnisko nepodchytilo včas, způsobilo by dost možná rozjezd druhé vlny.
Co až se život vrátí dovnitř?
Experti jsou zajedno v tom, že sezónní faktory v současné době přispěly k tomu, že se virus daří držet pod kontrolou. Život se přesunul ven, kde je riziko nákazy menší. Velkým otazníkem ale stále zůstává podzim a zima, kdy se mnoho kontaktů opět přesune do uzavřených prostor.
Stále si musíme připomínat, že virus nezmizel a pravděpodobně nějakou dobu nezmizí. Proto není úplně moudré zpochybňovat vládní nařízení, jako je povinnost nosit roušky. Podle všeho budeme dlouhodobě potřebovat kulturu respektu a odstupu, která už je delší dobu usídlená v asijských zemích.
Foto: Freepik