Jaké houby sbírali naši předkové a proč jiné národy na houby nechodí

Znalosti hub se dříve dědily z pokolení na pokolení. Obliba hub mezi obyvateli střední a východní Evropy pochází z dob slovanských kmenů, které se skrývaly v lesích před divokými nájezdníky. Houby byly součástí jejich jídelníčku. Jaké houby sbíráte vy?  

Houby a jejich historie

Houby sbírali už staří Římané a recepty na houbové pokrmy se dochovaly už z 1. a 3. století. Psal o nich Seneca a M. Gavia Apida. Dříve patřily k pokrmům bohatých. Římané rozpouštěli jedovaté houby ve víně a pak je dávali pít svým odpůrcům. Údajně Nero otrávil jedem z muchomůrky zelené svého předchůdce císaře Claudia.

Pak je o houbách zmínka až ve středověku a dochovaly se o nich veršované slovníky z dob Karla IV. Ve slovníku z roku 1360 jsou zmíněny hřiby, pestřec, smrž a pečárka. Ve slovníku z roku 1365 byly uvedeny další druhy a jejich názvy se užívají dodnes. Předkové byli ale k houbám nedůvěřiví. Lékař na dvoře vévodském mistr Havel se domníval, že častá konzumace hub škodí.

V roce 1587 překládal Tadeáš Hájek z Hájku spis italského lékaře a botanika Petra Ondřeje Mathilioliho a lékaře arciknížete Ferdinanda na pražském dvoře, překlad vyšel v roce 1592 a jsou v něm hlavně jedlé houby, které rostou u nás, jako hřiby, smrže, holoubci, ryzce, podborovníky a další. Často lidé mysleli, že jsou houby od ďábla nebo zlých duchů.

Až v 16. století je začaly houby zkoumat, od roku 1590 i objeveným mikroskopem. O pokrmech z hub se píše i v nejstarším českém kuchařském spisu Severina z 1. poloviny 16. století. Poddaní je sbírali pro vrchnost. V 19. století roku 1826 se objevily recepty od M. D. Retikowy. Zájem o houby v zemích Evropy rostl počátkem 20. století. Použitím hub v kuchyni se začali zabývat mykologové Bezděk, Melzer, Macků, M.J. Pulec a M. Smotlacha.

Evropané a houby

U nás v Česku je nejoblíbenější hřib smrkový a borový, v Rusku jsou to ryzce. Rusové ročně snědí dokonce až 1,3 milionu tun hub. Hojně se houby sbírají i na Slovensku. Řekové a na houby nechodí a Balkánské národy houby moc nesbírají. Nejlepší houbaři jsou Slovinci. Bulhaři dávají přednost pěstování žampionů. Maďaři houby sbírají jen občas a nejraději mají hlívu ústřičnou. Angličané jsou velkými pěstiteli žampionů, stejně jako Belgičané a Nizozemci, sběru hub v lese moc neholdují.  Rakušané mají na sběr hub a lesních plodů přísná zákonná pravidla. Němci dávají přednost uměle pěstovaným houbám a houby sbírají jen Bavoři.

Někde panují přísná pravidla

Francouzi dávají přednost pěstovaným žampionům a lanýžům. Švýcaři mají nejpřísnější zákony regulující sběr hub a mohou je sbírat jen 1x až 2x v týdnu a maximálně 2 kg. Italové musí mít od majitele lesa povolení ke sběru za poplatek na den. Sbírat se smí jen v sudých dnech maximálně 1 kg. Ve Finsku na houby chodí jen ruská menšina. Skandinávci Švédové ani Norové na houby nechodí.

Houby dálného východu

Nejrozšířenější jedlou houbou v Číně, Thajsku, na Tchaj–wanu a v jihovýchodní Asii je kukmák sklepní. Nejvíce zde sbírají houby Číňané a Japonci. Národním jídlem Japonců je sukijaki ze shiitake, enokitake a simezdi, tedy houževnatce jedlého, penízovky sametonohé a líhy klubčité. V čínské kuchyni je to ucho Jidášovo neboli rosolovka stříbrná. V Indii se houby nesbírají.

Houby v Austrálii a Americe

V USA chodí na houby potomci evropských přistěhovalců. V Austrálii se nejvíce jí podhoubí choroše sklerociového nazývané černochův chléb. Jihoameričtí indiáni sbírají indiánský chléb, podhoubí choroše Wolfiporia cocos. V Mexiku se konzumují halucinogenní houby na šamanské obřady, jinak hřiby, holubinky, ryzce, pečárky a václavky, jako u nás.

Neprobádaná Afrika

Pralesy Afriky skrývají mnoho druhů hub, i těch neznámých. Největší známý druh kloboukaté lupenaté houby termitovník obrovský má klobouk velký až 100 cm. V tropické Africe zase domorodci sbírají hřib sudánský s kloboukem až 120 cm, obvodem nohy až 50 cm a váhou až 5 kg.

Foto: Shutterstock

Nenechte si ujít

Oblečení ze Zary, Primarku a Temu vám zakážou. Už toho bylo dost. Lidé jsou z nového nařízení na větvi

Zatímco dříve si lidé svého oblečení vážili a nosili ho třeba i několik let, dokud se jim nerozpadlo, současná situace je úplně jiná. Přibývá lidí, kteří nakupují módu jen pro ten pocit z nákupu. Ale jak to potom dopadá? Dané kousky si vezmou přinejlepším jednou, nebo dokonce vůbec, a následně je prostě vyhodí. Obchody začaly vadit Dříve by to bylo nemyslitelné, jelikož ošacení stálo nemalé peníze a člověk na něj ve svém rozpočtu musel myslet. Dnes však došlo ke kuriózní situaci. Na jedné straně berou lidé stále vyšší platy, a na straně druhé je oblečení stále levnější. Trend rychlé módy už je tu nějakou dobu, přičemž jeho hlavními proponenty byly úspěšné řetězce, jako například Zara, Primark nebo H&M. Ty zde naučily zákazníky k rychlým obměnám šatníku. To však tak nějak nejde dohromady se současným důrazem na udržitelnost. Ba právě naopak, je to naprostý protiklad. Nehledě na to, že se při výrobě oblečení používá stále více umělých a nerecyklovatelných látek. Korunu tomu potom nasadily eshopy typu Temu nebo Shein, kde lze oblečení koupit doslova za pár korun, a toto je navíc posíláno ještě přes celou zeměkouli. Některým zemím s tímto trendem již došla trpělivost, a rozhodly se zasáhnout. Dá se přitom očekávat, že podobné kroky budou přijaty na úrovni celé Evropské unie a nakonec se dostanou i do České republiky. Některé obchody začnou mít zásadní problémy. Bude to ostré Francie chce zavést opatření proti takzvané rychlé módě. Ačkoliv zatím nebyly jmenovány konkrétní firmy, na které bude mířit, nejčastěji se mluví o výše zmiňovaných a potom i o spoustě dalších, které jim v tomto ohledu konkurují a sekundují. Posuzovat se bude například to, jak rychle rotují jednotlivé kolekce, jaký je objem vyrobeného oblečení a řada dalších kritérií. Počítá se s tím, že na dané značky bude vydán zákaz jakékoliv reklamy, což by pro řadu těchto firem bylo drtivé, jelikož spoléhají právě na ni. Dávalo by to však smysl, aby ztratily možnost lákat na neustále nové a levné oblečení. Čtěte také: Obchody v Česku zruší účtenky. Češi se bouří, nebudete vědět, jestli vás nenatáhli Další věc už by se týkala samotných zákazníků. Na každý kousek z ranku rychlé módy by byla uvalena dodatečná daň ve výši 10 euro, tedy přibližně 250 Kč. Například tričko původně za 50 Kč by tak najednou stálo 300 Kč. Foto: Shutterstock, zdroje: DW, BBC [...]

A je to tady. V Česku to rozjel řetězec, kde nakoupíte za třetinové ceny zboží určené pro německý trh. Lidé už tam stojí frontu

Na něco takového se v tuzemských luzích a hájích čekalo skutečně dlouhou dobu. Lidé už mají jednoduše plné zuby toho, aby za běžné zboží platili přemrštěné ceny. A že se v poslední době utrhly obchodní řetězce ze řetězu. To si tak jdete koupit pár položek a u kasy se nestačíte divit. Zdražení je razantní a probíhá doslova před očima. Sází jednu za druhou Pravdou ale také je, že šikovní obchodníci na tento stav věcí zareagují. Využijí příležitosti, kdy to zavedené řetězce přehnaly, a zaberou si svůj tržní podíl. Jsou to takové společnosti, které se orientují na cenu prodávaného zboží. Patří mezi ně například Pepco nebo Kik. Ve velkém se do České republiky ale pouští také Action, což je dost možná nejzajímavější z těchto řetězců. Ten předvádí neskutečně rychlou expanzi, kdy aktuálně oznámil otevření již své 78. prodejny. “Otevřením první prodejny v Liberci se přiblížíme ještě většímu počtu českých zákazníků. Jsem rád, že v Libereckém kraji budeme mít již šest prodejen s pestrým a neustále se měnícím sortimentem,” uvedl pro server Mix24.cz generální ředitel firmy, Jan Štepánek. Action se řadí do ranku diskontních prodejen, ovšem je pravdou, že zatím není dominantně orientován na prodej potravin. Ty tam sice také najdete, ale jde především o kousky trvanlivějšího rázu, jako jsou například cukrovinky. Ty však stojí opravdu za to, protože jde často o značky nebo příchutě, které jinde nejsou vůbec k mání. Pocházejí totiž ze západních trhů. Češi už do nových obchodů chodí nakupovat pravidelně. Levnější a kvalitnější A to je velké plus tohoto řetězce i v další kategorii, kterou prodává. “Hodně ráda tady nakupuji například prací prášky a další drogerii. Není totiž určena primárně pro český trh, a je tak mnohem kvalitnější. To se nedá srovnat,” líčí paní Zuzana z Prahy. “A ještě je to mnohem levnější oproti mizerným českým ekvivalentům.“ Čtěte také: Máslo bude za 300 Kč. Češi se musí připravit na tvrdý náraz před Vánoci, obchody vás podojí Pravdou je, že tu nakoupíte opravdu všechno možné. Mezi další oblíbené kategorie produktů patří potřeby pro zahradu a domácnost nebo třeba hračky. Vyberete si z celkem 6000 výrobků, z nichž čtvrtinu pořídíte do 25 Kč. Cena průměrné položky je potom nižší než 50 Kč. Sami si uvědomte, jak nízká je to cenová hladina a co v ní pořídíte někde jinde. Foto: Shutterstock [...]

Nová televizní stanice v Česku. Je zdarma a nabídne zábavu, jaká tu ještě nebyla. Češi jsou z toho nadšení

Pakliže by vám snad stále přišlo, že televizní program v České republice je chudý, máme pro vás skvělou zprávu. Jakkoliv je situace výrazně lepší než před lety, nové televizní kanály se nikdy neztratí a diváci jejich prostřednictvím získají ještě větší škálu toho, na co se mohou dívat. Není to vůbec špatné Lineární televize v žádném případě nemizí, jak se ještě nedávno předpokládalo, ba právě naopak. Do České republiky přichází jeden kanál za druhým. V nedávné době tu začal vysílat Warner TV se zahraničním kapitálem a potom také ryze tuzemské stanice jako OK TV nebo A11, které na obrazovky televizí vrací starou dobrou původní zábavní tvorbu. Ve velkém do toho šlape také televizní skupina Prima. Té se sice nedaří nastartovat její hlavní kanál a streamovací platformu, ovšem tyto nedostatky vůči konkurenční TV Nova se rozhodla kompenzovat kvantitou. Už jsme vás informovali o tom, že Rada pro rozhlasové a televizní vysílání schválila rozjezd programu Prima Case, který by se měl odehrát počátkem roku 2025. Neuplynul ale ani měsíc a už tu máme další přírůstek. V nové televizi se můžete těšit na zajímavé pořady. Máte se na co těšit “Rada na svém 17. zasedání udělila celkem devět licencí k provozování televizního vysílání, a točtyři licence provozovateli FTV Prima, spol. s.r.o. k provozování programu Prima PORT šířenéhoprostřednictvím zvláštních přenosových systémů a prostřednictvím vysílačů a programu PrimaZOOM, šířeného prostřednictvím vysílačů a prostřednictvím družice,” informovala RRTV ve své tiskové zprávě. Čtěte také: Česká televize jde po lidech, kteří poctivě platí poplatky. Uděláte drobnou chybu, skončíte u soudu a platíte desítky tisíc korun Máme tu tedy novou stanici, která se bude jmenovat Prima Port. Měla by se zaměřit na dramatickou tvorbu, tudíž především na seriály a filmy, a to z mimoevropské produkce. Vysílat potom má 18 až 24 hodin denně. Foto: Shutterstock [...]