Pakliže zrovna prožíváte krizi středního věku nebo třeba syndrom vyhoření, nezoufejte. Pravděpodobně toho máte ještě hodně před sebou a život vám stále neodhalil to skutečně důležité. Podle nové studie totiž průměrnému člověku trvá 60 let, než dospěje ke zjištění, co je vlastně smyslem jeho života. Zajímavé je také zjištění, že jakmile se tak stane, zlepší se tak zdravotní i psychický stav dotyčného.
“Když jste mladý, dejme tomu dvacátník, nejste si jistí svou kariérou či životním partnerem. Začínáte hledat smysl svého života,” říká autor studie Dilip V. Jeste, který pracuje jako profesor psychiatrie a neurověd na Univerzitě v Kalifornii. Dodává, že s tím, jak dovršíte třicátý, čtyřicátý či padesátý rok, budete si stále jistější v kramflecích a budete se lépe pohybovat v mezilidských vztazích. Smysl života v této době zřejmě nebudete hledat.
Bez smyslu života nejsou lidé zdraví
Jakmile ale lidé odejdou do důchodu, dejme tomu kolem šedesátého roku věku, začnou se objevovat zdravotní problémy a kamarádi či rodinní příslušníci začnou umírat. V této době začnou opět hledat smysl života, protože jejich dosavadní život je pryč.
Vědci během tří let zkoumali data od více než tisíce dospělých lidí ve věkovém rozmezí od 21 do 100 let. Respondenti vyplnili dotazník, který nereflektoval pouze smysl života, ale také fyzické i psychické zdraví. Zjistili, že pokud člověk přeci jen smysl svého života nerozpozná, jde to s ním ve stáří rychle z kopce. Po psychické i fyzické stránce jsou tito lidé velmi oslabení. Naopak lidé, kteří vědí, co od svého života čekat, jsou ve velmi dobré formě.
Foto: Freepik
Nenechte si ujít
Neexistuje snad větší rozpor než je ten, jak se velké české banky prezentují navenek v nejrůznějších reklamních kampaních, a tím, jak se potom reálně chovají ke klientům. Zatímco na první pohled všechno působí růžovně a vypadá to, že se o vás bankéři skvěle postarají, ve skutečnosti vám často nutí jen nevýhodné produkty a stahují vás na tučných poplatkách.
Banky tlačí ve velkém stylu
Jde přitom především o velké banky, které se chvástají tím, jak jim jde o finanční zdraví klientů. Ve skutečnosti ovšem hájí pouze zájmy svých akcionářů a navíc se často chovají velmi nevybíravě. Příkladem je Komerční banka, která svou aktuální image založila na tom, že bude plnit veškeré na ní uvalené regulace snad ještě s větší vehemencí, než je po ní požadováno.
To je ale vedlejší věc. Důležité je, jak přistupuje k dlouholetým klientům, z nichž celá řada spadá již do důchodového věku a po celý svůj život jsou věrní právě Komerční bance. Ta však na jejich zájmy a potřeby příliš nehledí. Když je nařízena digitalizace, zkrátka přes to nejede vlak.
“Uháníte několik měsíců mého otce – důchodce, že si bezpodmínečně musí udělat internetové bankovnictví, že jinak už nebude mít možnost manipulovat se svým účtem. Je z toho dost ve stresu,” uvedla na sociálních sítích jedna z uživatelek. Ta takový nátlak považuje za nepřijatelný, zejména potom na seniory, kteří se v moderních věcech už příliš nevyznají a rádi by využívali účet tak jako doposud.
Důchodci se bez internetového bankovnictví neobejdou. Ale bude jim fungovat?
Hrozné chování na pobočce
Dotyčný si internetové bankovnictví nedokázal zřídit sám, a tak ho banka vyzvala, aby dorazil na pobočku, kde mu to zprovozní. “Dnes byl potřetí na pobočce zprovoznit s vámi tu vaši slavnou aplikaci a opět jste to nedokázali,” napsala uživatelka, jak to celé dopadlo. Důchodci jen lakonicky řekli, že teď to nepůjde, protože “na tom ajťáci asi něco dělají”.
Je to skutečně kuriózní situace. Komerční banka tlačí klienty k využívání internetového bankovnictví, které jim ale sama ani není schopna zprovoznit. Ostatně, tato banka má značné potíže i v dalších transformačních procesech. Hapruje jí například nový systém na hypotéky, kvůli čemuž se jejich schvalování nepříjemně táhne.
Čtěte také: Banky začaly Čechům účtovat nový poplatek. Jde o desítky tisíc korun, které musíte okamžitě zaplatit
Podobně však postupují další velké banky. Je tu ale problém, že jejich obří systémy často nefungují, což potom třeba právě důchodcům ještě více ztěžuje manipulaci s účtem. Oni totiž neví, zda sami dělají něco špatně, nebo je to nějaká technická potíž.
Foto: Shutterstock [...]
Regulace v České republice pořádně houstne. Každou chvíli je aplikován nějaký ten zákaz nebo nařízení. Lidé se s tím jednoduše musí smířit, protože jim zkrátka nic jiného nezbývá. Jinak by totiž museli platit pokuty jakou mourovatí.
Na pořadu dne je kontrola
To teď dost možná čeká kolem 200 tisíc domácností, které si stále nevyměnily kotel, jenž byl od počátku září zakázán. Jde o kotle první a druhé emisní třídy. Ministerstvo životního prostředí přitom vydalo zákaz tyto kotle používat, nikoliv jen prodávat.
Jde o nejtvrdší formu nátlaku na domácnosti, jaká tu kdy byla. Lze si přitom představit, že to bude pokračovat dalšími kotly, ale třeba také automobily. Vždyť dosud platilo, že když jste si jednou něco koupili a ono to dále slouží, můžete to používat. Teď však tento předpoklad platit přestává, a podle tohoto mustru vám mohou třeba zakázat jezdit ve vozidlech se spalovacím motorem.
Ovšem zpět k zákazu kotlů. Tam to totiž rozhodně neskončí tím, že se něco zakáže a ti, kdo to porušují, budou daná zařízení v klidu používat dále. Rozjíždějí se totiž tvrdé kontroly, a to často i na udání sousedů. V tomto případě je velmi dobře vidět, co jde komu z komína.
Prostě se tomu nevyhnete
“Ano, chodí nám sem udání a my je postupně řešíme,” říká pro server Mix24.cz pracovník nejmenovaného obecního úřadu, což jsou instituce, které na pokyn MŽP tyto věci řeší. “Nakonec tomu nikdo neunikne a každý bude muset přejít na modernější způsob vytápění. Je jen otázkou, kolik u toho zaplatí na pokutách.“
Čtěte také: Pokud vlastníte tuto televizi, musíte okamžitě jednat. Domácnostem v Česku hrozí velký průšvih
Ty jsou totiž opravdu vysoké a mohou dosáhnout až 50 tisíc korun, pakliže někdo odmítne uposlechnout. Ale pozor, sankci je možné udělit opakovaně, takže horní limit teoreticky není stanoven. V první fázi byly přitom kontroly mírnější a snažily se domlouvat. Teď už ovšem přitvrdí.
Foto: Shutterstock [...]
Je až překvapivé, jak málo řidičů umí správně používat světla na svém vozidle. Potom to dopadá jako na tuzemských silnicích, kde je to často skutečně velmi divoké a nepříjemné. Strážci zákona už toho ale mají plné zuby, a tak budou prohřešky trestat vysokými pokutami.
Zrádná světla
Pravděpodobně každý dobře ví, že dnes už není možné vůbec vyjíždět bez rozsvícených světel, a to ani ve dne. Stačí mít zapnutá takzvaná denní světla. Dlouhou dobu za nedodržení platila sankce ve výši 2000 Kč, ovšem od roku 2024 se snížila na částku 1500 Kč. V některých případech můžete dokonce vyváznout jen s domluvou, a to zejména tehdy, je-li na silnici dobrá viditelnost a světla jsou v takovou chvíli jen formalitou. Stále je však možné narazit na řidiče, kteří si světla nerozsvítí ani v noci, byť tady je to zejména vlivem opomnění či dezorientace v případě seniorů.
Jiná písnička už je to ale třeba při využívání takzvaných mlhových světel. Jak už jejich název napovídá, ta jsou určena do mlhavého počasí, které může nastat právě teď, tedy v listopadu. Málokdo však ví, že tato světla je možné aktivovat skutečně jen tehdy, nastanou-li pro ně příhodné podmínky. Jinak nikoliv.
“Přední světla do mlhy smí řidič užít jen za mlhy, sněžení nebo hustého deště. Zadní světla do mlhy musí řidič za mlhy, sněžení nebo hustého deště užít vždy,” uvádí jasně zákon.
Co z toho tedy plyne? V první řadě je to povinnost užívat zadní mlhová světla v případě, že je venku mlha a snížená viditelnost. Dává to smysl, jelikož jde o informaci pro ostatní řidiče, že se kolem nich pohybuje jiné vozidlo.
Někteří řidiči neumí mlhová světla ani zapnout. Když potom padne mlha, dostanou se do problémů.
Lidé to vůbec neznají
Oproti tomu přední mlhová světla jsou dobrovolná. Ale není tomu tak, že je můžete nechat zapnutá libovolně. Jakmile z mlhy vyjedete, musíte je opět vypnout. Toto nařízení se však nezdá expertům z ÚAMK, podle kterých je to velmi vágní ustanovení, jež se může vykládat různými způsoby.
Jak moc velká mlha musí být, abyste mohli mít zapnuty přední mlhovky, případně museli aktivovat ty zadní? Podle odborníků by bylo vhodné stanovit nějakou hranici viditelnosti. Doporučuje se 50 metrů, což je přibližně vzdálenost mezi směrovými sloupy.
Problém spočívá také v tom, že tuzemský zákon vůbec neřeší, jakou rychlostí by se měla vozidla v mlze pohybovat. To je přitom často mnohem důležitější než zapnutá světla. Viditelnost totiž může být tak nízká, že samy o sobě nemusí pomoci.
Čtěte také: Tak to ruplo. Německé automobilky oznámily náhlý kolaps. Češi poletí na dlažbu ve velkém stylu
Dle odborníků není od věci dodržovat vzdálenost, která v metrech odpovídá rychlosti vozidla. Pokud tedy jedete 80 kilometrů v hodině, měli byste před sebou držet volných 80 metrů apod.
Foto: Shutterstock, zdroje: Policie ČR, Kurzy [...]