V Alpách bylo před několika tisícovkami let pravděpodobně výrazně méně ledovců než dnes. Vyplývá to ze studie vědců benátské univerzity Ca´Foscari, Univerzity v Bernu a rakouské akademie věd. Ledovce v době celého holocénu zřejmě pokrývaly jen alpské vrcholy v nadmořské výšce přesahující 4000 metrů. O studii informovala agentura ANSA.
Vědci zkoumali vzorky ledu, které odebrali z hloubi ledovce Weisseespitze, jenž se nachází na rakousko-italském pohraničí ve výšce 3518 nad mořem. “Pokud se tento led vytvořil jako první, určení jeho věku může pomoct nalézt období, kdy led na vrcholu chyběl,” informují vědci v odborném časopisu Scientific Reports. Pomocí této metody došli vědci k závěru, že led na vrcholu se vytvořil před přibližně 5900 lety. Podle nich je pravděpodobné, že led do té doby na vrcholech nižších než 4000 metrů chyběl.
Ledovce mizí a znovu vznikají
Vývoj ledovců je přitom jedním ze stěžejních ukazatelů vývoje změn klimatu. V období holocénu, tedy období, které začalo asi před 11 700 let, ledovce postupně vznikaly a zase mizely. Současné vědecké vzorky byly přitom odebrány nedaleko místa, kde bylo v roce 1991 nalezeno mumifikované tělo ledového muže Ötziho. Věk této mumie se odhaduje na 5300 let. Vědci připouštějí, že v době, kdy zemřel, se v této oblasti začal tvořit ledovec. Díky tomu mohly jeho ostatky zůstat v relativně zachovalém stavu.
Dosavadní studie se obvykle shodují v tom, že alpským ledovcům hrozí v příštích letech masivní tání. Z perspektivy nově zjištěných poznatků se ale nemusí jevit zase tak dramaticky. Podle vědců může dojít k tomu, že nadmořská výška tání ledovců se zvýší ze současných 3234 metrů až na 3880 metrů. Alpy by tak sice ztratily velkou část ledovců, ale vlastně by se pouze vrátily do doby před šesti tisíci lety.
Znamenalo by to také, že ledovce mají schopnost regenerace a na pár set či tisíc let mohou zmizet a pak se znovu objeví.
Foto: Shutterstock
