Doslova otřesné výkony předvádí v poslední době ministr zdravotnictví Jan Blatný. Jeden až nevěřícně zírá, co se z člověka, který svého času podepsal výzvu Milionu chvilek pro demokracii, za pár měsíců ve vládě Andreje Babiše stalo. Teď je z Blatného jeden z nejvěrnějších Babišových přisluhovačů, který – namísto, aby se držel své odborné linky – vstupuje do politických debat a snaží se lakovat zoufalý stav, v němž se Česká republika nachází, narůžovo.
Jan Blatný se mnoha odborných přešlapů dopustil už v minulosti a ukázal, že v epidemiologii není nikterak kovaný. Jedno mají jeho výroky společné: nikdy se za ně neomlouvá, nekoriguje je a postupně tak dezinformuje společnost. Jedno si ujasněme: nejrůznějších, často hojně diskutovaných výroků se dopouštěl i jeho předchůdce v úřadu Roman Prymula. Jeho slova byla mnohdy kontroverzní, ale nikdy nesmyslná. Když například na začátku pandemie promluvil o tom, že hranice možná budou zavřené dva roky, sklidil kritiku. Teď se ale ukazuje býti prorokem. Oproti tomu Blatný také rád používá silná vyjádření, jenže se rychle ukazuje, že jim chybí podstata.
Naposledy ministr zdravotnictví šokoval svým výkladem vysokého počtu obětí koronavirové epidemie v České republice a prokázal, že věci buď opravdu vůbec nerozumí, nebo vědomě klame veřejnost. Když měl ve Sněmovně obhajovat prodloužení nouzového stavu, z nějakého důvodu začal argumentovat vlastně úplně opačným směrem. Pravda, byla to odpověď na doplňující dotaz, ale přeci jen, pokud chceme prodloužit nouzový stav o další měsíc, je zřejmě situace vážná. Přesto začal Blatný bagatelizovat počty obětí tím, že do nich údajně započítáváme i oběti autonehod, pokud mají pozitivní test. Dodejme, že obětí autonehod bylo v minulém roce pár stovek a zřejmě jen jednotky z nich měly pozitivní test, pokud vůbec nějaká taková byla.
Směrem k těm, kteří někoho v této epidemii ztratili, to bylo nebývale urážlivé konstatování. Obzvlášť, když za řadou tragických příběhů stojí Blatným posvěcené rozhodnutí začít rozvolňovat na začátku prosince, kdy k tomu nebyla absolutně vhodná chvíle.
Blatný dostal příležitost se za svá nepromyšlená slova omluvit v nedělních Otázkách Václava Moravce. Moderátor ho k tomu přímo několikrát vyzval. A ministr to několikrát odmítl. Naopak si ještě přisadil. Podle něj pouhých 30 % vykázaných obětí covidu zemřelo přímo na tuto nemoc, zbytek měl i jiné problémy. Ale kdo dnes nějakou chronickou potíž, ať už méně či více vážnou, nemá? Vedle Blatného sedící šéf lékařské komory Milan Kubek už ministrovy dezinformace nedokázal poslouchat a jasně řekl, že mu to vyrazilo dech a že jde o úplný blábol. Naprostou Blatného lež dokazují především data o nadúmrtích (úmrtí vůči průměru minulých let) v loňském roce, která poměrně přesně korespondují s tím, kolik bylo vykázáno obětí covidu. Tedy jinými slovy: ti lidé by jinak nezemřeli.
Vláda, ve které Blatný sedí, se zřejmě rozhodla pro taktiku rétorického zkrášlování situace, které však v tomto případě neznamená nic jiného než šíření dezinformací. Vždyť, čím se ohánějí všichni ti, kdo epidemii zlehčují? No přeci tím, že lidé, kteří na covid zemřeli, byli stejně nemocní a umřeli by i bez něj. Premiér Andrej Babiš se o podobné zlehčování pokoušel už v září a říjnu, kdy se rozjížděla druhá vlna epidemie. Také tehdy tvrdil, že pouze příliš poctivě testujeme a v počtech obětí jsme stále jedni z nejlepších. Pak se to zvrtlo, tak teď se bude tvrdit, že příliš poctivě vykazujeme oběti. Ano, je to nebezpečný nesmysl a ti, co ho šíří, spoléhají na to, že čím více ho budou opakovat, tím více se stane přijímaným.
Ministr Jan Blatný před časem nechal společnost Semantic Visions, aby sestavila seznam dezinformátorů v otázce koronavirové epidemie. Celkem zaslouženě se na něj dostal bývalý prezident Václav Klaus, ale skončil na něm i renomovaný vakcinolog Jiří Beran, který jen prezentoval své alternativní návrhy na řešení problému, případně propagoval lék Isoprinosine. Takové názory nelze považovat za dezinformace. Naopak ministrova slova ano. Blatný by tak měl požádat o zápis na svůj seznam. A pak co nejrychleji odejít.
Foto: vlada.cz
