Koronavirová pandemie ještě zdaleka neskončila a podle vývoje z různých koutů světa se zdá, že se druhé vlně nevyhneme. V takové situaci se rozhodně nehodí zpráva, která teď přichází z Číny. Vědci zde u prasat objevili nový virus chřipky, který se zatím šíří mezi zvířaty. Vědci z čínské vědecké akademie se o svá zjištění podělili v odborném magazínu PNAS.
Nebezpečný koktejl
Nejde přitom o žádný planý poplach. Podle čínských vědců se virus agresivně šíří mezi prasaty a má takzvaný “pandemický potenciál”. Stejně jako virus prasečí chřipky z roku 2009 tak může přeskočit na člověka.
Chřipkové viry se rychle mění. V našich končinách se to projevuje každoroční chřipkovou epidemií, v rámci které se šíří lehce obměněné verze virů. Právě kvůli změnám ve struktuře virů není možné vybudovat si proti nim trvalou imunitu. Také očkování musí probíhat každý rok a jeho úspěšnost se odvíjí od toho, jak moc se tvůrcům vakcíny podaří reprodukovat virus pro daný rok.
Čas od času se může stát, že se objeví zcela nové, částečně velmi smrtící viry. Z nějakého důvodu se tak často děje u prasat. Tato zvířata přicházejí do styku s různými chřipkovými viry od jiných savců, lidí a ptáků. Chřipkové kmeny si pak u prasat mění své geny, mutují a příležitostně se stávají velmi nebezpečnými.
Přesně tak vznikl v čínských prasečích chovech také kombinovaný virus z roku 2013. Brzy se z něj stala dominující varianta. Jeho výzkum potom vědce poměrně značně vyděsil. Zjistili totiž, že jde o kombinaci tří původních linií:
- první se podobá kmenům, které se vyskytují u evropských a asijských ptáků,
- druhý je kmen H1N1, který způsobil pandemii v roce 2009,
- třetím je severoamerická verze H1N1, která obsahuje DNA ptačích, lidských i prasečích virů.
Právě tato kombinace viru známého jako G4 způsobuje, že v ohrožení nejsou pouze zvířata, ale také dýchací cesty lidí. V rámci výzkumu byly provedeny také testy na fretkách, což je běžný model pro zjištění možného šíření. Zjistilo se, že se chřipka také u těchto zvířat šíří velmi rychle.
Dva těžké případy
Ještě více znepokojující je fakt, že vědci už zjistili protilátky v tělech zaměstnanců prasečích chovů, a to ve významné míře. Protilátky měla každá desátá osoba. To znamená, že jejich tělo se s virem úspěšně popasovalo.
To se zatím děje v drtivé většině případů. Dosud byly zaznamenány pouze dva případy, kdy tento virus způsobil u lidí těžké onemocnění. U 46letého muže však tato nemoc znamenala smrt.
Podle vědců nebylo více nebezpečných případů především proto, že ještě nebyl zaznamenán přenos chřipkového viru z člověka na člověka. Právě to by zřejmě spustilo novou pandemii. Zatím se virus přenáší pouze ze zvířete na člověka.
Podle expertů je tento virus nutné velmi bedlivě sledovat. Chybí mu totiž poslední krůček, respektive mutace, aby se stal opravdu nebezpečným. Viry prasečí chřipky jsou přitom velmi smrtící. Rozhodně více než například nový typ koronaviru. Na druhé straně už vědci mají zkušenosti s tvorbou vakcín. Proti novému typu by tak mohla vzniknout poměrně rychle, pokud by jí bylo zapotřebí.
Foto: Freepik