České zdravotnictví čeká v příštích letech obrovská zátěž. Ukazuje se totiž, že vyléčením covidových pacientů z akutních příznaků péče o ně zdaleka nekončí, ba právě naopak – spíše začíná. Řada studií, a to jak zahraničních, tak už i těch českých, potvrzuje, že covid-19 není v žádném případě jen chřipka, ale velmi vážné onemocnění schopné napadnout prakticky jakýkoliv orgán v lidském těle, byť nejčastěji jsou to plíce. Ukazuje se, že velká část pacientů má dlouhodobé následky nemoci, a to i půlroku až rok po vyléčení. Delší časový horizont zatím není znám.
Právě proto je třeba zdravotnictví začít připravovat na to, aby zvládlo velký nápor takzvaných postcovidových pacientů. Tedy lidí, kteří už nemají akutní příznaky nemoci, ale stále se z hlediska svého zdravotního stavu nedokázali vrátit do běžného života. Kvůli těmto pacientům už vzniká speciální registr, prostřednictvím kterého budou lékaři monitorovat pacienty a dopady nemoci na jejich zdraví. “Primární účel je schválit povinnou dispenzarizaci (soustavnou odbornou lékařskou péči – pozn. red.) postcovidních pacientů, kteří trpí přetrvávajícími potížemi neboli mají postcovidový syndrom. To znamená, že i po třech měsících mají stále potíže nebo zaznamenali obtíže nové,” řekla předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti Martina Vašáková serveru Lidovky.cz.
Lékařka už je smířena s novou realitou, do které české zdravotnictví vstupuje. Podle ní si ona ani její kolegové nedělají iluze o tom, že tu nedojde k promoření, byť to bylo stále z nejvyšších míst odmítáno. “Z toho vyplývá, že tu bude hodně lidí, kteří budou po covidu nějakými obtížemi trpět, a bude třeba se o ně postarat,” říká Vašáková, která poukazuje na to, že už miliony Čechů infekcí prošli, ať už byli pozitivně testování nebo nikoliv.
Lékaři upozorňují na nutnost nastavit nová pravidla. Například lidé s těžkým průběhem covidu by měli šest až dvanáct týdnů po dvanáct týdnů po nákaze navštívit pneumologa. Ten by měl následně nastavit plán vyšetření, která budou probíhat další tři roky.
Lidé, kteří prošli nákazou s lehkým průběhem nebo dokonce bez příznaků, by měli odborníka navštívit tehdy, když se dva až tři měsíce po stanovení diagnózy potýkají s nějakými respiračními problémy. To vše obsahuje nová vyhláška ministerstva zdravotnictví, která podle Jana Blatného vstoupí v platnost v únoru.
Lidé si po prodělání covidu stěžují nejčastěji na únavu. Ta přitom podle lékařů není většinou způsobena vyčerpáním organismu, jak se mnozí domnívají, ale poškozením plic. Ty pak nedokáží dostatečně okysličovat krevní oběh a lidé si připadají unavení až malátní. Proto se jako zásadní vyšetření těch, kdo mají po nemoci problémy, jeví rentgen plic a spirometrie, tedy vyšetření, které stanoví nasycení krve kyslíkem v klidu i po zátěži.
“Většina příchozích jsou zcela noví pacienti bez předchozích potíží, nejčastěji ve středním věku, mezi čtyřiceti a šedesáti lety. Nejčastěji u nich vidíme poruchy plicní difuze a poruchu okysličení krve, zejména při zátěži. Zajímavé je, že se vyskytují i lidé, u nichž se na CT plic objeví fibrotické změny a oni nepociťují, že by se jim hůře dýchalo. Covid je bohužel nová a zrádná nemoc, která se mnohdy podceňuje,“ vysvětluje pneumolog Michal Kopecký, který vede Centrum postcovidové péče v královéhradecké nemocnici.
Foto: Shutterstock
