Velká britská studie nehledí do budoucnosti s optimismem, ba právě naopak. Podle jejích autorů bude ještě do roku 2050 umírat deset milionů lidí ročně v důsledku takzvané antimikrobiální rezistence. Tato odolnost se totiž nebude týkat pouze jednoho patogenu, ale mnoha virů, parazitů, plísní a zejména pak bakterií, jak vědci varují ve své studii.
Antimikrobiální látky dokáží ničit nebo zpomalovat růst mikroorganismů včetně virů (antivirotika), parazitů (antiparazitika), plísní (antimykotika) a bakterií (antibiotika). Současná kvalita lidského života je přitom opřena zejména právě o antibiotika, která dokáží bojovat proti bakteriím, jež by jinak byly ve velké míře smrtelné. Ale už od uvedení prvního antibiotika (penicilínu) na trh sledují vědci vývoj takových bakterií, které jsou proti těmto lékům odolné.
Dnes přitom platí rovnice, která nemůže dlouhodobě vycházet. Zatímco vývoj antibiotik je stále pomalejší, vývoj antibakteriální rezistence, tedy odolnosti bakterií na antibiotika, neustále zrychluje. Pokud se nestane něco významného, přivede tento problém lidstvo do takzvané postantibiotikové éry, kdy sebemenší poranění nebo chirurgický zákrok budou opět znamenat vysoké riziko infekce.
Experti už několik desítek let varují před závažností problému antimikrobiální rezistence. Světová zdravotnická organizace (WHO) tento stav označila v roce 2019 za jednu z největších hrozeb pro veřejné zdraví, kterým lidstvo čelí. A že se tyto hrozby mohou nakrásně naplnit, dokazuje i současná pandemie koronaviru, jež na tomto seznamu byla také. Jak už to ale tak bývá, dokud to opravdu nenastane, mají lidé ve zvyku podobná rizika bagatelizovat.
Vývoj rezistence na antibiotikum je přitom přirozeným jevem, který se vyskytuje buď v důsledku mutace v DNA bakterie nebo získáním rezistentního genu. Když jsou bakterie vystaveny působení antibiotika, ty náchylné zahynou a ty odolnější se naopak množí. Vystavením malému množství antibiotika nebo opakované expozici antibiotiku urychluje výběr odolných bakterií.
A tím se dostáváme k jádru problému. V současné době jsou antibiotika zcela objektivně nadužívána a předepisována i tam, kde nemají valný efekt. Právě takové chování ale vede k tomu, že se odolné bakterie získávají neustále větší sílu. Z toho důvodu je nutné antibiotika jednak užívat správně a jednak jejich užívání omezit pouze na případy, kdy je to nevyhnutelné.
Zpráva, kterou k tomuto tématu v roce 2019 publikovalo americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí, konstatuje, že zabránění antibiotické rezistenci je jednou z největších výzev současnosti. Už dnes v jejím důsledku umírají desítky tisíc lidí jen v USA a stovky tisíc lidí na celém světě. Tato čísla přitom každým rokem rostou. Jednou z cest je redukce užívání antibiotik, která je však v současné době obtížně představitelná, tou druhou potom vědecký průlom, který by dokázal na bakterie zase na nějakou dobu vyzrát.
Foto: Shutterstock