Navzdory představám řady lidí velká část pacientů s koronavirem nezůstává v nemocnicích příliš dlouho. Nikoliv však proto, že by se je dařilo rychle vyléčit jako spíše proto, že brzy po přijetí na lůžko umírají. Vyplývá to z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Celá třetina úmrtí lidí s covidem se odehraje do čtyř dnů od hospitalizace. V samotný den příjmu umírá rovněž významná část pacientů, celých 5 %.
Tato data lze interpretovat poměrně jednoznačně. Velké množství pacientů se do nemocnice dostane příliš pozdě. Někteří by jistě svůj boj prohráli i tak, byť po delším čase, ale mnohým se podle odborníků dalo pomoci. Závěr je tedy jednoduchý: lidé umírají zbytečně proto, že se do nemocnice dostali až ve chvíli, kdy už jim nebylo pomoci, ať už je důvod jakýkoliv.
Často je za tím zřejmě nevyzpytatelnost nemoci, kterou navíc ještě neznáme tak dokonale, jakkoliv se poznání neustále lepší. Velkým problémem se ale jeví skutečnost, že stav pacientů, kteří v jednu chvíli ještě odpovídají domácí léčbě, se může velmi rychle zhoršit. “Pacienti nejsou léčeni správně již v domácím ošetřování,” uvedl pro server Lidovky.cz imunolog Vojtěch Thon. Podle něj se například nepoužívá levná a dostupná léčba v podobě kloktadla na bázi jódu, která léči sliznici.
Ještě větším problémem je podle Thona možná to, že praktičtí lékaři nemohou na covid podává léky ředící krev. Přitom právě krevní sraženiny jsou častou příčinou úmrtí pacientů nakažených koronavirem.
Zdá se také, že nové varianty viru, tedy zejména britská a jihoafrická, nejsou jen agresivnější ve smyslu rychlosti šíření, ale agresivněji také útočí na organismus. Zatímco původní varianty měly spíše pozvolný náběh, ty nové mohou vážný stav způsobit o poznání rychleji.
Dalším problémem je špatná rozpoznatelnost stavu, který už je vážný. Jak říká primář Jindřich Olšovský z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně, člověk už může mít závažné oboustranné postižení plic, ale subjektivně ještě nepostihuje pocit dechové tísně a nerozezná závažnost nemoci. Proto podle něj má smysl průběžně měřit saturaci kyslíku v těle, která by neměla klesnout pod 93 %. Pak už je třeba vyhledat pomoc.
Foto: Shutterstock