Dějiny medicíny doprovází spousta omylů. Doslovný překlad německého slova Dämmerschlaf je soumračný spánek a popisuje stav omámení, který se dříve používal při porodu. Porodníci chtěli ženám ulehčit porod, ale ohrozili dítě i matku.
Ani v dnešní době není pro ženy porod snadný a bezbolestný. V minulosti to však bez anestetik a odborné pomoci profesionálů bylo mnohem horší. Aby porodníci Bernhardt Kronig a Karl Gauss z Německa pomohli matkám při porodu, vymazali jim vzpomínky na bolestivý porod drogami.
Kombinace skopolaminu a morfinu
V roce 1906 používali porodníci skopolamin a morfin. Morfin je opioid pro úlevu od bolesti a skopolamin je alkaloid z rulíku zlomocného, který má výrazný účinek na psychiku, vyvolává poruchy paměti i úsudku. Budete mít doslova vymazanou paměť za dobu, kde jeho účinek přetrvává a je často drogou zlodějů a pachatelů znásilnění.
Bezbolestný porod se stal hitem
Porodníci udělali několik pokusů a pak začali svou metodu nabízet těhotným ženám. Zprávy o možnosti bezbolestném porodu se rychle šířily a do Německa cestovaly ženy až z Ameriky. Tisíce žen uvádělo, že rodily opravdu zcela bez bolesti. Znělo to až příliš dobře na to, než aby v tom nebyl nějaký háček. Na to se přišlo až později.
Ženy bolest cítily, jen na ni zapomněly
Jakmile rodička začala pociťovat porodní bolesti, byla jí podána dávka morfinu a skopolaminu. Pak jí už byl podáván pouze skopolamin. To sice zabránilo pamatovat si na bolest, ale ta přicházela i tak a žena ji cítila. Ženy byly navíc přivázány k posteli, měly zavázané oči a na hlavě měly povlak z měkké tkaniny pro ochranu. Pod vlivem skopolaminu totiž člověk ztrácí vlastní úsudek a mohlo by dojít ke zranění rodičky, dítěte i lidí kolem. Rodičky křičely bolestí, ale nepamatovaly si to.
Vzpomínka na bolestivý porod zmizela
Doktor Henry Smith Williams napsal v roce 1914: „Mohlo se zdát, že si žena narození dítěte uvědomovala. Když však dítě o chvíli později sestra přinesla z vedlejší místnosti a dala ho do náručí matky, ta ho nepoznávala a nevěděla, co to je za dítě.“ V USA pak ale nastal problém s dávkování drog, protože se vycházelo z podávání v intervalech a nikoliv z potřeb samotné rodičky.
Děti se musely oživovat
Doktorka Stella Lehrová, která byla u porodu v roce 1915, napsala, že dítě mělo růžovo-levandulovou barvu a 10 minut nedýchalo. Byly použity různé metody resuscitace. Dítě bylo zavěšené za nohy, byla mu poskytována masáž srdce, nebo bylo ponořováno do studené a horké vody. Pak dospěla k závěru, že tato metoda porodu by se neměla používat. Dávkování léků vykonávaly sestry bez dostatečného zaškolení. Léky pronikaly placentou a děti se často nemohly nadechnout.
Metoda se využívala až do 60. let
Přesto byl Soumračný spánek v oblibě u prvních feministek v USA, které vytvořili Národní asociaci soumračného spánku. V roce 1915 ale jedna z vůdkyní asociace Frances X. Carmodiová při porodu zemřela a metoda začala upadat. O několik desetiletí později si mnoho žen vzpomínky na traumatizující porod začaly vybavovat. Metoda se v USA používala až do 60. let. Novináři odhalili drastické postupy i stopy po odřeninách, které měly ženy, když se v omámení snažily vyprostit z pout. Navíc se prokázalo, že podávat drogy při porodu je velmi nebezpečné pro matku i dítě.
Foto: Shutterstock, zdroj: History Today