To, že se nový ministr zdravotnictví Petr Arenberger nebude moci ve funkci dlouze rozkoukávat, je jasné. V České republice stále probíhá silná epidemie, kterou je třeba nadále tlumit a přijímat vhodná rozhodnutí.
Jedno z nich čeká Petra Arenbergera jistě už v prvních dnech od nástupu do funkce. Možná už ho učinili dokonce předtím, než Jana Blatného vystřídal.
Právě teď se totiž bude rozhodovat o tom, zda Češi vedle západních vakcín budou očkováni i ruským Sputnikem. Jeho největším propagátorem v Česku je Miloš Zeman, který neváhal vyzvat k odvolání ministra Jana Blatného jen proto, že ruské vakcíně nechtěl udělit výjimku a chtěl vyčkat na rozhodnutí Evropské lékové agentury, která už zahájila proces schvalování tohoto preparátu.
Jenže Rusko ani Miloš Zeman nechtějí na Evropskou unii čekat. Dobře vědí, že ta si dá na čas a Sputnik schválí až za pár měsíců, tedy v době, kdy už bude na trhu takové kvantum západních vakcín, že bude dostatečně saturována poptávka po nich. Tehdy po Sputniku nikdo neštěkne.
Bylo by přitom bláhové se domnívat, že Rusko chce exportem své vakcíny pomáhat. Distribuuje ji v poměrně malém množství, jen aby se mohlo pochlubit tím, která z evropských zemí si ji objednala. Rusko přitom samo nemá dost vakcíny ani pro své občany.
Vladimir Putin hodně stojí o to, aby řady Maďarska a Slovenska, kteří už Sputnik dostali, byť u našich sousedů leží nevyužitý na skladě, rozšířila také Česká republika, obzvlášť když tu má tak věrného koně, jakým je Miloš Zeman. Ten však dosud schválení vakcíny nedokázal prosadit.
Je ale docela možné, že teď se mu to podaří. Petr Arenberger už se nechal slyšet, že by se Sputniku nebránil. Pokud mu skutečně udělí výjimku, nebude to s ohledem na záchranu životů, ale kvůli tomu, že je ochoten plnit Zemanovo zadání.
Foto: FNKV