Život dokáže být skutečně vrtkavý. Máloco to ukazuje více než tragický skon nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, kterému se stal osudným heliskiing na Aljašce. Přitom mohl přežít, podobě jako jeho přítel, snowboardista a fotograf David Horváth. Toho jako jediného z posádku nehoda vrtulníku nezahubila. Po krátkém pobytu v aljašské nemocnici se vrátil zpět domů.
Osud tomu přitom chtěl, že krátce po nehodě se mu narodil syn. Pokud by se snad někdo obával, že se Horváth potýká s depresemi po jistě šíleném zážitku, byl by na omylu. Několikanásobný mistr republiky ve snowboardingu si života užívá naplno, jak ukazuje první fotografie po nehodě, která ho zachycuje.
“Stále šťastný a kráčící vpřed,” napsal anglicky Horváth k fotografii na svém Instagramu. Fotka ho přitom zachycuje s dvěma dcerami. Někdo může považovat za necitlivé, že se Horváth nevrátil nejprve k tragické nehodě, která stála život nejbohatšího Čecha, na druhé straně mu nikdo nemůže mít za zlé, že se na věc snaží co nejrychleji zapomenout.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Na Aljašce přitom nezahynul pouze Petr Kellner, ale také dva průvodci Gregory Harms a Sean McManamy, pilot Zachary Russell a Francouz s českým občanstvím Benjamin Larochaix. Skupina se věnovala heliskiingu, tedy lyžování s pomocí vrtulníku.
Foto: PPF
Nenechte si ujít
Regulace v České republice pořádně houstne. Každou chvíli je aplikován nějaký ten zákaz nebo nařízení. Lidé se s tím jednoduše musí smířit, protože jim zkrátka nic jiného nezbývá. Jinak by totiž museli platit pokuty jakou mourovatí.
Na pořadu dne je kontrola
To teď dost možná čeká kolem 200 tisíc domácností, které si stále nevyměnily kotel, jenž byl od počátku září zakázán. Jde o kotle první a druhé emisní třídy. Ministerstvo životního prostředí přitom vydalo zákaz tyto kotle používat, nikoliv jen prodávat.
Jde o nejtvrdší formu nátlaku na domácnosti, jaká tu kdy byla. Lze si přitom představit, že to bude pokračovat dalšími kotly, ale třeba také automobily. Vždyť dosud platilo, že když jste si jednou něco koupili a ono to dále slouží, můžete to používat. Teď však tento předpoklad platit přestává, a podle tohoto mustru vám mohou třeba zakázat jezdit ve vozidlech se spalovacím motorem.
Ovšem zpět k zákazu kotlů. Tam to totiž rozhodně neskončí tím, že se něco zakáže a ti, kdo to porušují, budou daná zařízení v klidu používat dále. Rozjíždějí se totiž tvrdé kontroly, a to často i na udání sousedů. V tomto případě je velmi dobře vidět, co jde komu z komína.
Prostě se tomu nevyhnete
“Ano, chodí nám sem udání a my je postupně řešíme,” říká pro server Mix24.cz pracovník nejmenovaného obecního úřadu, což jsou instituce, které na pokyn MŽP tyto věci řeší. “Nakonec tomu nikdo neunikne a každý bude muset přejít na modernější způsob vytápění. Je jen otázkou, kolik u toho zaplatí na pokutách.“
Čtěte také: Pokud vlastníte tuto televizi, musíte okamžitě jednat. Domácnostem v Česku hrozí velký průšvih
Ty jsou totiž opravdu vysoké a mohou dosáhnout až 50 tisíc korun, pakliže někdo odmítne uposlechnout. Ale pozor, sankci je možné udělit opakovaně, takže horní limit teoreticky není stanoven. V první fázi byly přitom kontroly mírnější a snažily se domlouvat. Teď už ovšem přitvrdí.
Foto: Shutterstock [...]
Je až překvapivé, jak málo řidičů umí správně používat světla na svém vozidle. Potom to dopadá jako na tuzemských silnicích, kde je to často skutečně velmi divoké a nepříjemné. Strážci zákona už toho ale mají plné zuby, a tak budou prohřešky trestat vysokými pokutami.
Zrádná světla
Pravděpodobně každý dobře ví, že dnes už není možné vůbec vyjíždět bez rozsvícených světel, a to ani ve dne. Stačí mít zapnutá takzvaná denní světla. Dlouhou dobu za nedodržení platila sankce ve výši 2000 Kč, ovšem od roku 2024 se snížila na částku 1500 Kč. V některých případech můžete dokonce vyváznout jen s domluvou, a to zejména tehdy, je-li na silnici dobrá viditelnost a světla jsou v takovou chvíli jen formalitou. Stále je však možné narazit na řidiče, kteří si světla nerozsvítí ani v noci, byť tady je to zejména vlivem opomnění či dezorientace v případě seniorů.
Jiná písnička už je to ale třeba při využívání takzvaných mlhových světel. Jak už jejich název napovídá, ta jsou určena do mlhavého počasí, které může nastat právě teď, tedy v listopadu. Málokdo však ví, že tato světla je možné aktivovat skutečně jen tehdy, nastanou-li pro ně příhodné podmínky. Jinak nikoliv.
“Přední světla do mlhy smí řidič užít jen za mlhy, sněžení nebo hustého deště. Zadní světla do mlhy musí řidič za mlhy, sněžení nebo hustého deště užít vždy,” uvádí jasně zákon.
Co z toho tedy plyne? V první řadě je to povinnost užívat zadní mlhová světla v případě, že je venku mlha a snížená viditelnost. Dává to smysl, jelikož jde o informaci pro ostatní řidiče, že se kolem nich pohybuje jiné vozidlo.
Někteří řidiči neumí mlhová světla ani zapnout. Když potom padne mlha, dostanou se do problémů.
Lidé to vůbec neznají
Oproti tomu přední mlhová světla jsou dobrovolná. Ale není tomu tak, že je můžete nechat zapnutá libovolně. Jakmile z mlhy vyjedete, musíte je opět vypnout. Toto nařízení se však nezdá expertům z ÚAMK, podle kterých je to velmi vágní ustanovení, jež se může vykládat různými způsoby.
Jak moc velká mlha musí být, abyste mohli mít zapnuty přední mlhovky, případně museli aktivovat ty zadní? Podle odborníků by bylo vhodné stanovit nějakou hranici viditelnosti. Doporučuje se 50 metrů, což je přibližně vzdálenost mezi směrovými sloupy.
Problém spočívá také v tom, že tuzemský zákon vůbec neřeší, jakou rychlostí by se měla vozidla v mlze pohybovat. To je přitom často mnohem důležitější než zapnutá světla. Viditelnost totiž může být tak nízká, že samy o sobě nemusí pomoci.
Čtěte také: Tak to ruplo. Německé automobilky oznámily náhlý kolaps. Češi poletí na dlažbu ve velkém stylu
Dle odborníků není od věci dodržovat vzdálenost, která v metrech odpovídá rychlosti vozidla. Pokud tedy jedete 80 kilometrů v hodině, měli byste před sebou držet volných 80 metrů apod.
Foto: Shutterstock, zdroje: Policie ČR, Kurzy [...]
Zatímco dříve si lidé svého oblečení vážili a nosili ho třeba i několik let, dokud se jim nerozpadlo, současná situace je úplně jiná. Přibývá lidí, kteří nakupují módu jen pro ten pocit z nákupu. Ale jak to potom dopadá? Dané kousky si vezmou přinejlepším jednou, nebo dokonce vůbec, a následně je prostě vyhodí.
Obchody začaly vadit
Dříve by to bylo nemyslitelné, jelikož ošacení stálo nemalé peníze a člověk na něj ve svém rozpočtu musel myslet. Dnes však došlo ke kuriózní situaci. Na jedné straně berou lidé stále vyšší platy, a na straně druhé je oblečení stále levnější.
Trend rychlé módy už je tu nějakou dobu, přičemž jeho hlavními proponenty byly úspěšné řetězce, jako například Zara, Primark nebo H&M. Ty zde naučily zákazníky k rychlým obměnám šatníku. To však tak nějak nejde dohromady se současným důrazem na udržitelnost. Ba právě naopak, je to naprostý protiklad. Nehledě na to, že se při výrobě oblečení používá stále více umělých a nerecyklovatelných látek. Korunu tomu potom nasadily eshopy typu Temu nebo Shein, kde lze oblečení koupit doslova za pár korun, a toto je navíc posíláno ještě přes celou zeměkouli.
Některým zemím s tímto trendem již došla trpělivost, a rozhodly se zasáhnout. Dá se přitom očekávat, že podobné kroky budou přijaty na úrovni celé Evropské unie a nakonec se dostanou i do České republiky.
Některé obchody začnou mít zásadní problémy.
Bude to ostré
Francie chce zavést opatření proti takzvané rychlé módě. Ačkoliv zatím nebyly jmenovány konkrétní firmy, na které bude mířit, nejčastěji se mluví o výše zmiňovaných a potom i o spoustě dalších, které jim v tomto ohledu konkurují a sekundují.
Posuzovat se bude například to, jak rychle rotují jednotlivé kolekce, jaký je objem vyrobeného oblečení a řada dalších kritérií. Počítá se s tím, že na dané značky bude vydán zákaz jakékoliv reklamy, což by pro řadu těchto firem bylo drtivé, jelikož spoléhají právě na ni. Dávalo by to však smysl, aby ztratily možnost lákat na neustále nové a levné oblečení.
Čtěte také: Obchody v Česku zruší účtenky. Češi se bouří, nebudete vědět, jestli vás nenatáhli
Další věc už by se týkala samotných zákazníků. Na každý kousek z ranku rychlé módy by byla uvalena dodatečná daň ve výši 10 euro, tedy přibližně 250 Kč. Například tričko původně za 50 Kč by tak najednou stálo 300 Kč.
Foto: Shutterstock, zdroje: DW, BBC [...]