Ještě v únoru se mnozí nošení roušek, které je známo především z asijských zemí, smáli. Jenže pak přišel koronavirus i k nám a roušku by najednou rád téměř každý. Jenže nebyly, protože pandemie řádila i všude jinde a zásoby byly rázem vykoupeny. Přesto přišlo nařízení, že bez roušek nesmíme vycházet. Česká republika v tom byla jednou z nejrazantnějších zemí na světě. Jedním z největších symbolů krize se pak staly roušky doma pletené, které se staly i důkazem lidské solidarity.
Rozdíly mezi rouškami jsou propastné
Je přitom docela pravděpodobné, že na podzim se roušky ve velkém vrátí na celé území České republiky. Připouští to jak hlavní hygienička Jarmila Rážová, tak hlavní tvář boje proti koronaviru, epidemiolog a vládní zmocněnec Roman Prymula. V době, kdy šlo do tuhého, přitom nebylo mnoho času zkoumat, jak která rouška vlastně funguje a do jakých situací je vhodná. Bralo se vše, co bylo. Klidně improvizované šátky nebo šátky. Hlavně, že byly zakryty dýchací cesty.
Teď však vědci z Dukeovy univerzity ve Spojených státech amerických přišli s podrobným výzkumem o kvalitách a prospěšnosti různých roušek. Jejich studii publikoval odborný magazín Science Advances. Vědecká práce poukazuje především na již dlouho tušenou skutečnost, že rozdíly mezi rouškami jsou dramatické. Zatímco jedna pohodlně chrání, druhá může být naopak přítěží a ve výsledku by bylo lepší, kdyby ji nikdo nenosil.
Test roušek se zaměřil primárně na to, k čemu jsou tyto primárně určeny, tedy to, nakolik dokáží zabránit šíření kapének, jež člověk vylučuje do okolí ve chvíli, kdy kýchá, kašle, mluví nebo jen hluboce dýchá. Druhotně potom sledovali ochranu samotného nositele roušek.
Na první pozici se umístil respirátor N95 bez ventilu, který je i v našich luzích a hájích poměrně hojně používaný, a to zejména mezi zdravotníky. Ukázalo se, že na jedničku chrání jak toho, kdo jej používá, tak všechny v okolí. Velmi dobře – na druhém místě – se umístila standardní chirurgická rouška se třemi vrstvami. V testu ale přeci jen nebyla tak dokonalá: problémem se ukázalo být především to, že zcela nepřiléhá na tvář a otevírá tak cesty k možnému šíření kapének.
Používání nesprávné ochrany může uškodit
Bavlněné roušky a nejrůznější improvizované ochrany dýchacích cest pak příliš dobře nedopadly. Klasická jednovrstvá bavlněná rouška skončila až na devátém z celkem dvanácti míst s tím, že chrání velmi nedokonale a nelze se na ni spolehnout. O něco lépe dopadla bavlněná rouška se třemi vrstvami, která kapénky zachytává přeci jen efektivněji.
Zcela potom propadl nákrčník, který v době povinné ochrany úst a nosu často používali sportovci jako běžci či cyklisté. Vědecký test ale prokázal, že nákrčníky nebo takzvané “bandana” šátky mohou být kontraproduktivní. Tyto ochranné pomůcky totiž větší kapénky tříští na menší, které mohou déle přežívat ve vzduchu.
S bavlněnými rouškami se pak pojí také další problém – je nutné jim věnovat náležitou péči, aby fungovaly alespoň částečně. Řada lidí je přitom používá opakovaně, aniž by je ošetřila, a to jen proto, aby splnili povinnost. Takovým způsobem si však mohou uškodit sami sobě, ale i okolí, protože taková rouška nebude fungovat správně.
Foto: Freepik