Euforie z konce žhavé fáze koronavirové epidemie měla být obrovská. Podnikatelé se těšili na dramaticky rostoucí obraty poté, co se do hry vrátí dříve neuspokojená poptávka. Velkým indikátorem měla být už čísla za druhé čtvrtletí tohoto roku. Jenže výsledky jsou všechno, jen ne příznivé.
Na první pohled sice může ohromit značný meziroční růst. Oproti stejnému období loňského roku česká ekonomika vzrostla o 7,8 %. Je však nutno vzít v potaz nízký srovnávací základ, protože právě v druhém čtvrtletí loňského roku byla česká ekonomika doslova ochromena koronavirovými uzávěrami a HDP se tehdy propadlo o 11 %.
O poznání více vypovídající je mezikvartální růst, který bohužel nepříjemně překvapil. “Předběžný výsledek českého HDP za druhý kvartál nelze označit jinak než zklamáním. Růst o 0,6 % výrazně zaostal za očekáváním trhu i za našim docela pesimistickým odhadem. A to přitom ekonomika ještě v úvodu roku o 0,3 % klesala,” uvedl ekonom ČSOB Petr Dufek ve svém komentáři.
Zatím nejsou k mání detailnější data, která by problém české ekonomiky rozebrala po sektorech. Ukazuje se však, že fenomén odložené spotřeby nebyl ani zdaleka tak silný, jak se očekávalo. Dalším problémem jsou potom logistické mezery v průmyslu. Nedostává se nutných komponent, zejména čipů, a mnozí výrobci, typicky pak automobilky, musí zastavovat výrobu.
Určité rozčarování zažívají také služby. Například do Prahy se dosud ve větším počtu nevrátili turisté a restauratéři hlásí, že oproti loňskému silnému létu příliš nechodí ani Češi. Ty mohou odrazovat vyšší ceny, k nimž většina podniků po znovuotevření přistoupila.
Každopádně se ukazuje, že oživení na předcovidovou úroveň nebude tak rychlé, jak si mnozí malovali a cestou může navíc českou ekonomiku potkat řada problémů.
Foto: Shutterstock
Nenechte si ujít
Skutečnost, že v České republice povážlivě přituhuje, už je veřejně známá. Důsledky tohoto utahování opasků lidé výrazně pocítí v příštích letech a nebude to vůbec nic příjemného. Důkazem je jedna z novinek, která má za cíl snížit výdaje státu o miliardy korun.
Lidé toho zneužívají
Nejde o nic jiného než reformu sociálního systému. Ačkoliv se o ní nemluví zdaleka tolik jako o důchodové reformě, pro mnoho lidí je ještě mnohem důležitější. V případě důchodů totiž nakonec přeci jen dojde jen k parametrickým změnám, ovšem u dávek a příspěvků od státu se skutečně mění celý systém, a to od podlahy.
Cílem je z tohoto systému vyřadit několik skupin lidí. Předně ty, kteří odmítají pracovat a kteří si přivykli na život na sociálních dávkách. Těm bude nutné jasně naznačit, že takhle to dál nejde a že bez práce se jednoduše neobejdou. Spolu s tím se v určitém slova smyslu vrátí také povinná práce, kdy lidé budou muset vykonávat alespoň určité penzum hodin třeba v rámci obecně prospěšných prací.
Možná ještě důležitější změna je ale ta, že už se nebudou příspěvky vyplácet lidem, kteří sice prokáží nedostatečné měsíční příjmy, ale kteří ve skutečnosti mají nemalé úspory a majetek. Dle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí není takových lidí vůbec málo.
Češi v roce 2024 přijdou o peníze ze sociálních dávek.
Není to pro každého
Typicky pak čerpají třeba příspěvek na bydlení. Ten je totiž vyplácen velmi benevolentně a bohatě stačí, když domácnost za své bydlení vydává více než 30 % svých příjmů. To třeba v Praze není vůbec nic výjimečného. Problém ale je, že tím automaticky vzniká nárok na dávku od státu. Lidé se jí přitom naučili ve velkém využívat a zneužívat. Namísto toho, aby si našli levnější bydlení, raději zůstanou v dražším, a rozdíl jim doplatí stát.
Ke všemu potom mají i nemalé majetky a úspory. “Tito lidé mají úspory klidně ve výši několika milionů korun a do toho ještě další investiční byt. Vůbec se ale nestydí jít na Úřad práce požádat si o příspěvky,” říká finanční poradce Aleš Jirsa.
Nově už by něco takového nemělo být možné. Úřad práce totiž v případě žádosti provede majetkový test a zjistí, kolik máte na bankovních účtech, případně zda nevlastníte nějaký další majetek, který by šel zpeněžit. Hranicí na účtu přitom bude 200 tisíc korun. Pakliže ji překročíte, o příspěvek přijdete.
Čtěte také: Česká spořitelna ohromila klienty. Z každého nákupu jim vrací pěkné peníze. A vyplácí vánoční odměnu všem
Tím to ale nekončí. Úřadu budete muset dát svolení i k lustraci dalších členů společné domácnosti. A to proto, abyste si prostředky například účelově nepřeváděli. Podobný postup hraničící s nabouráním bankovního tajemství se však příliš nezamlouvá České národní bance.
Foto: Shutterstock, zdroje: Finance, Úřad práce, MPSV [...]
Na stůl se v České republice vrací jedno staré, ale velmi nepříjemné téma. Mnozí už si přitom mysleli, že tato otázka je jednou provždy vyřešené. Podle všeho ale není a jmenuje se bankovní poplatky. Ačkoliv je někteří lidé zdánlivě neplatí, rozhodně nezmizely zcela. Některé jsou například skryté a další míří na lidi, kteří je dlouhodobě neřeší, ovšem jednoho dne jim dojde trpělivost.
Naperou vám poplatky
Je až překvapivé, kolik stále existuje lidí, kteří v této době platí za běžné služby, jako je například vedení bankovního účtu, případně výběr hotovosti z bankomatu. Tito jedinci doslova cpou do chřtánu bance obrovské finanční sumy. Pak jim to ale jednoho krásného dne přeci jen dojde, a začne být zle.
“Nechápu, proč jsem jako pitomá přes třicet let stále u České spořitelny. Neustále poplatky za vedení účtu, za SMS a za výběr z cizího bankomatu mi právě odečetli 40 Kč?” umístila příspěvek na své sociální sítě vlivná influencerka Jana Dubová. Zjevně tu došlo k tomu, že banka jí účtovala za výběr z cizího bankomatu určitou sumu.
To se v některých případech stává, ovšem dotyčná se pak přiznala k tomu, že to vše se stalo v rámci účtu, za který každý měsíc platí 109 Kč, a to aniž by měla k dispozici jakoukoliv nadstandardní službu. Prostě konzumovala stejnou službu jako všichni ostatní, kteří měli nejen vedení, ale i výběr z bankomatu zdarma.
Jak je to možné? Velké banky kdysi ustoupily nátlaku těch menších, které zde rozjely trend bezplatných účtů. Dříve se u nich totiž platilo za všechno a ještě podstatně více. Vtip byl ale v tom, že abyste dosáhli na lepší podmínky, museli jste dojít do banky, a tam si to domluvit, případně si rovnou založit bezplatný účet.
Pokud si nedáte pozor, budete platit nehorázné peníze.
Prostě si na vás smlsnou
Česká spořitelna dobře věděla, že pokud to neudělá automaticky plošně na všech účtech, vydělá na tom velké peníze. A tady jsou dozvuky celé této záležitosti. Někteří lidé celé roky platili každoročně vysoké poplatky, aniž by to řešili. A mnozí stále platí.
“V České spořitelně jim určitě nejde o blaho klientů. Budou se vám pokoušet dávat ty nejméně výhodné podmínky, dokud se neozvete,” říká jeden z diskutujících. “Ale i když se ozvete, tak hodně přeplatíte třeba na poplatcích na kurzové převody apod.“
Čtěte také: Velká kontrola bankovních účtů v Česku začíná. Budete prokazovat, kolik jste si našetřili peněz
Banky přitom v tuzemsku vystrkují růžky stále více. V poslední době se hodně mluví o tom, že uměle drží na hoře úrokové sazby na hypotečních úvěrech, čímž lidem značně prodražují bydlení. Úroky už měly být podstatně níže. A tady obvykle nejde o stovky, ale tisíce korun měsíčně.
Foto: Shutterstock [...]
Mohlo by se zdát, že sníh je pouze jeden, byť každý dobře ví, že může být mokrý nebo příjemný prašan. Hodně záleží také na hustotě sněžení, venkovní teplotě i na tom, jak dlouho se sněhová pokrývka na zemi udrží.
Dochází k tomu stále častěji
V České republice však byl v minulých dnech zaznamenán zvláštní jev, který meteorology znepokojil. Svým způsobem totiž souvisí s klimatickou změnou a budeme ho pozorovat stále častěji. Jde však spíše o ponurou vizi, a to jak vizuálně, tak i svými důsledky.
Řeč není o ničem menším než průmyslovém sněžení. To bylo v minulých týdnech evidováno na několika místech v Česku. Nejsilnější bylo pravděpodobně v Šumperku, kde napadla poměrně hustá pokrývka.
“Je velmi lokální, ale nezřídka takto napadne i několik cm sněhu. V extrémních případech i několik desítek cm za delší dobu,” uvedl k tomu Český hydrometeorologický ústav. Známy jsou dokonce i případy, kdy napadne několik desítek centimetrů průmyslového sněhu.
V Česku sněžilo v důsledku průmyslové činnosti. Nic, co by nás mělo těšit.
Vytvořil to člověk
“K průmyslovému sněžení dochází v důsledku zvýšených emisí částic a vodní páry do atmosféry z továren, elektráren a dalších průmyslových zdrojů,” konstatuje odborný server In-počasí. Částice potom v kombinaci s vysokou vlhkostí a nízkou teplotou, který by měla být do -5 °C vytvoří dokonalé podmínky, aby se mohly kondenzovat a vzniknout sněhové srážky. Ty potom pozorujeme hlavně v průmyslových zónách nebo v jejich blízkosti.
Jak konstatují meteorologové, toto sněžení je jednoznačně ovlivněno lidskou činností. Průmyslové zóny jednoduše dokáží vytvořit takové podmínky, že začne sněžit. Na tom nelze vidět nic moc pozitivního. Jde však o dokonalou ukázku toho, jak emise mohou ovlivňovat klimatické podmínky.
Foto: Shutterstock [...]
Ta fotka z Polska je fakt dobrá,Gdaňsk ulica Dlugi targ