Psychologové z univerzity v Bochumi odhalili, že mozek nerozhoduje o tom, zda bude člověk levák nebo naopak pravák. Čím to tedy je, že někteří lidé používají přednostně levou ruku?
Asymetrické projevy v míše
Rozhodujícím faktorem tedy není mozek, jak se dosud tvrdilo, ale jiný, poněkud nenápadný orgán v těle a sice mícha. Vědci prokázali, že genetická aktivita v míše je asymetrická už v matčině děloze. Preference levé nebo pravé ruky s největší pravděpodobností vychází právě z této asymetrie.
Doposud přitom platilo, že rozdíly pravorukost a levorukost rozhoduje genetická aktivita v pravé a levné polovině mozku. Už dříve bylo zjištěno, že preference pro tu kterou ruku se objevuje od osmého týdne těhotenství, jak ukázaly ultrazvukové testy z osmdesátých let. Od 13. týdne těhotenství je potom možné u dětí v děloze pozorovat, jak si cumlají palec u levé či pravé ruky.
Pohyby rukou a paží iniciuje část mozku zodpovědná za motoriku. Ta vyšle odpovídající signál do míchy, jež převede příkaz do pohybu. Mozek však není s míchou spojen neustále. Ještě než se vytvoří spojení, jsou u míchy patrné předstupně pohybu. Vědci proto usuzují, že je to právě mícha, která rozhoduje o tom, zda pokyn vykonáte levou nebo pravou rukou.
Vliv má životní prostředí
Vědci analyzovali vyjádření genů v míše od 8. do 12. týdne těhotenství a v osmém týdnu zjistili rozdíly mezi levou a pravou, a to právě v částech míchy, jež řídí pohyby rukou a nohou. Z jiných studií je potom známo, že děti už v této době provádějí asymetrické pohyby rukou.
Vědci se také pokusili zjistit původce asymetrické genetické aktivity. Podle všeho jde o epigenetické faktory, které odrážejí vlivy životního prostředí. Tyto vlivy pak mohou vést k tomu, že se enzymy metylových skupin připoutají k DNA, což způsobí, že se sníží schopnost číst geny. Protože se toto děje v různé míře v levé a pravé části míchy, jsou geny na obou stranách rozdílně aktivní.
Foto: Freepik
