Barva, se kterou se na vlajkách téměř nesetkáte. Její barvivo mělo vyšší cenu než zlato

U nás nejznámější barevná kombinace na státních vlajkách je jistě trikolora. Známe ji jak ze své vlastní, tak v různých uspořádáních například také z vlajek Francie, Ruska nebo Slovenska. Světové vlajky však hýří mnoha barvami, od žluté po zelenou. Je však jedna, kterou byste hledali těžko, a to barva fialová.

Psychologie barev?

Pojďme se napřed blíže seznámit s fialovou barvou. Jedná se o barvu na okraji barevného spektra, nachází se mezi modrou a neviditelnou ultrafialovou (UV). Co se týče skládání barev, fialové docílíme smícháním červené a modré, jak si jistě všichni pamatujeme z výtvarné výchovy. Fialová působí romanticky až tajemně, v závislosti na odstínu.

Faktem je, že fialový či purpurový prvek mají na svých vlajkách pouze dvě země- Dominikánská republika a Nikaragua. Dominikánská republika, turisty oblíbená karibská destinace, má na vlajce fialovo-zeleného papouška, zatímco Nikaragua se pyšní duhou, ve které najdeme fialový odstín. Jelikož je však pravděpodobné, že si na „první dobrou“ opravdu z hlavy nevybavíte vlajky těchto zemí, záhada chybějící barvy stále přetrvává. Přitom pokud byl tento odstín spojován s mocí, proč toho žádný stát nevyužil ke své sebeprezentaci?

Peníze a zase peníze

Důvod je velmi prostý- výroba fialové barvy byla prostě příliš drahá. Fialové či purpurové barvivo bylo v minulosti dokonce dražší než zlato. K jeho výrobě totiž sloužili mořští šneci a vzácné látky v jejich těle. K získání jednoho gramu barviva bylo zapotřebí více než 10 000 šneků, čímž se vysvětluje vysoká pořizovací cena barviva. 450 gramů stálo přibližně 52 000 dolarů. Pomineme na chvíli chudáky šneky, ale fialová vlajka se v té době prostě nevyplatila. Do 19. století tak byla tato barva výsadou pouze bohatých. V roce 1856 však britský chemik William Henry Perkin vytvořil syntetické barvivo, díky kterému cena přírodních fialových barviv razantně klesla. Postupně se tak fialová stala běžnou součástí našich životů a nyní je velmi oblíbená nejen v módním průmyslu, ale také v interiérech.

Foto: Shutterstock, zroj: MentalFloss, Kaumudi

Nenechte si ujít

Čech vymyslel, jak topit bez topení. Ušetří desítky tisíc korun, udělat to může každý

Pro většinu domácností už účet za vytápění rodinného domu nebo bytu představuje jednu z největších položek z rozpočtu za celý rok. A to je zkrátka problém, který je třeba řešit. Ceny se dají výrazně srazit Stát s tím ovšem nic nedělá a jen vesele sleduje, jak tuzemští zákazníci čerpají nejdražší energie z celé Evropy. A co více, ještě jim to chce okořenit tím, že vyhoví nařízení EU, které počítá s tím, že se na domácí vytápění plynovým kotlem a uhlím zavedou emisní povolenky. Bude to znamenat další tisíce korun, které budete muset zaplatit, jak jsme informovali již dříve. Existují nicméně způsoby, kterými lze za topení výrazně ušetřit, a to klidně i 50 až 70 %. “Pakliže máte radiátory, je potřeba udělat si tepelný izolant. Stačí vám hliníková fólie, kterou radiátory obalíte. Topení bude ohřívat stěnu a fólie odrazí teplo zpět do místnosti,” říká pan Radek z Ostravy. Ještě lepší je podle něj ale využívat efekt slunečních dní, které přicházejí pravidelně i v zimě. “Jakmile se venku slunce objeví, okamžitě roztáhněte veškeré žaluzie a závěsy a nechte ho do prostoru proudit co nejvíce,” vysvětluje pan Radek. I v zimě vám tak může slunce dům krásně vyhřát. “Nejlepší je to samozřejmě tehdy, pokud máte okna na jih.“ Kontroly nepodceňujte Když už je topení třeba přeci jen zapnout, dělejte tak s rozmyslem. Nastavte si vyšší teplotu přes den a nižší přes noc. Ideálně potom vytápějte jen ty pokoje, ve kterých se ve dne vyskytujete. Pakliže chcete ušetřit, využívejte jen jednu místnost v domě. Čtěte také: Zákaz topení tímto dřevem. Kdo ho bude nadále používat, dostane mastnou pokutu Na čem se naopak šetřit nevyplácí, to jsou pravidelné kontroly kamen, kotle a otopné soustavy. Právě tam může docházet k nejrůznějším ztrátám, pokud něco nefunguje tak dobře, jak by mělo. Pakliže vlastníte kotel na tuhá paliva, můžete využít možnosti nasbírat si v lese klestí a vyrobit si z něj domácí brikety. Tímto způsobem potom můžete vytápět domácnost pohodlně zdarma. Foto: Shutterstock, Pixabay [...]

Kdo topí tímto způsobem, ten se brzy nedoplatí. Spousta domácností v Česku má obrovský problém, EU je hodila přes palubu

Sotva se Česká republika vymanila ze zajetí vysokých cen energií, které mimo jiné vedly k tomu, že zde spousta firem raději ukončila podnikání, respektive k tomu teď přistupují a navíc to znamenalo významnou zátěž pro domácnosti, už se chystají další velké nepříjemnosti. Jdou tvrdě do lidí Zatímco energetická krize byla vnějším šokem, na který bylo třeba reagovat a stát to řešil tak, že fakticky lidem energie dotoval, tudíž jim poskytoval peníze na uhrazení účtů, ať už formou příspěvku na bydlení nebo zastropováním cen elektřiny a plynu, dnes se chystáme omezit sami sebe, a to dosti nepochopitelným způsobem. Už nějakou dobu zde funguje systém emisních povolenek, který se týká výhradně firem. Ty si, zjednodušeně řečeno, musí kupovat povolenky na to, aby mohly vypustit určité množství emisí. S těmito povolenkami se ovšem čile obchoduje a dochází k nejrůznějším manipulacím s cenou. Podle některých názorů to ostatně částečně stálo za vznikem energetické krize. Namísto toho, aby se Evropská unie konečně poučila a tento systém zrušila, případně přepracovala, rozhodla se ho aplikovat i na samotné domácnosti, a to hned v několika rovinách. Předně se budou platit povolenky za natankované pohonné hmoty, ale také za to, že používáte zdroj vytápění vypouštějící určité emise. Zkrátka a dobře, pokud máte topení založeno na fosilních palivech, budete mít problém. “Ty mohou výrazně zasáhnout do celkových nákladů na vytápění,” prozradil analytik serveru Ušetřeno, Tomáš Vrňák. Plynové kotle jsou dost možná minulostí, protože budou příliš drahé. Je to velká podpásovka Zcela jednoznačně to odnesou ty domácností, které dodnes k vytápění používají uhlí, byť tak činí v povolených kotlích. Naplňuje se tak prognóza toho, že dalším krokem k likvidaci těchto zdrojů vytápění bude jejich významné zdražení. Dle odhadů se domácnosti vytápějící uhlím zdraží roční náklady až o 9000 Kč. Jenže pozor, tím to zdaleka nekončí. Úřady již potvrdily, že do kategorie produkující emise zařadí také plynové kotle, jež jsou v Česku velmi rozšířené. Za plyn si tady ročně připlatíte v průměru 5000 Kč, což není vůbec málo. “Já nerozumím tomu, jakou chorou mysl může něco takového napadnout. Zdražit vlastním lidem topení jen kvůli nějakému úřednímu úkonu, to je prostě síla,” říká pan Tomáš, který je majitelem plynového kotle. “Vždyť jsem na něj ještě před čtyřmi lety dostal dotaci 20 tisíc korun, tak co tohle má znamenat?“ Čtěte také: Čechům chtějí sebrat plynové kotle. Už se to rozjelo, lidé nevěří vlastním očím Je zcela evidentní, že EU se skrz tuzemské úřady bude snažit na domácnosti tlačit, aby přešly na údajně energeticky efektivní zdroje vytápění. Tím je myšleno především tepelné čerpadlo. Jenže kromě toho, že je drahé, se také ukazuje, že v tuzemských podmínkách nefunguje vždy zdaleka tak dobře, jak se říká. Foto: Shutterstock [...]

Češi mají doma běžnou věc z dob bolševika. Kdo ji najde, dostane 1,2 milionu korun na ruku

Snaha o docílení bohatství je u řady lidí obrovská. Leckdy se ale vůbec nesetká s úspěchem. Pravdou totiž je, že větší obnos peněz ve společnosti může držet jen určité procento jedinců. Pakliže by všichni lidé měli moc peněz, vedlo by to akorát k inflaci a tomu, že nikdo nebude chtít pracovat. Co se za to dalo koupit Přesto se ale alespoň na chvíli můžete cítit jako boháči. V České republice je totiž velmi specifická situace se sběratelstvím. Lidé jsou tu ochotni za nejrůznější vzácné kousky platit doslova horentní sumy. To se v posledních letech ještě více prohloubilo. Opravdu velký zájem je momentálně o takzvané tuzexové poukázky, kterým se za minulého režimu neřeklo jinak než bony. Tehdy šlo o to, že jste si za tyto poukázky mohli koupit zahraniční zboží v takzvaných Tuzexech. Tyto papírky se tedy cenily zlatem a také se s nimi hojně obchodovalo, takříkajíc vexklovalo. Taxa ve 2. polovině 80. let byla 5 Kčs za 1 bon, přičemž průměrná mzda Čechoslováka byla kolem 2 tisíc korun měsíčně. A pokud jste chtěli mít pravé džíny z Tuzexu, tak stály zhruba 100 až 120 bonů,” napsal k tomu Český rozhlas. Takto vypadají odběrní poukazy z Tuzexu. Může je mít kdokoliv Potom se na bony úspěšně zapomnělo, avšak po desítkách let začínají mít opět relevanci. Jsou totiž dostatečně staré, aby se o ně zajímali sběratelé. Navíc jich notně ubylo, protože je mnozí vyhodili nebo je skladují v krabici od bot někde na půdě. Čtěte také: Spořicí účty už zase Čechům prodělávají peníze. Je tu ale možnost, kde se dá pořádně vydělat Něco takového dnes ale může představovat velký poklad. Obyčejný bon v hodnotě 50 haléřů se totiž nedávno vydražil za neuvěřitelných 1,26 milionu korun. “Ceny ještě porostou, takže je otázkou, zda je prodávat teď nebo ještě třeba deset let počkat,” říká pro server Mix24.cz pan Miloš Páral, který se sběratelství v tomto segmentu věnuje. Foto: Shutterstock [...]