Mnozí se utěšují tím, že údajná klimatická změna, kterou se v posledních letech hojně argumentuje s tím, že je potřeba s ní něco dělat, bude mít reálné důsledky až za desítky let. Ačkoliv to málokdo řekne nahlas, právě proto je to zase tolik nezajímá, protože už se jich to reálně nebude týkat. Sice možná mají své děti, ale myslí si, že se to zkrátka nějak vyřeší samo.
Tohle si nepřejete
Jenže to je omyl. Zdá se naopak, že věci už se daly nezvratně do pohybu a velké problémy budou mít už současné generace. Horší je, že s tím za svých životů zřejmě už nic moc nezmohou a důsledky dnešních opatření uvidíme až ve vzdálenější budoucnosti.
Vědci teď varovali, že hrozí naprostý kolaps Golfského proudu. Možná si říkáte, jak se vás nějaké proudění v Atlantickém oceánu týká, a ať si klidně zkolabuje. To by byla ale velká chyba, protože to jednoduše bude mít dopady na celý svět, Českou republiku nevyjímaje. Ba právě naopak, zde by mohly být dopady poměrně citelné.
Jde o to, že takzvaná Oceánská cirkulace v Atlantiku kontinuálně oslabuje a ustupuje. V roce 2021 byla vůbec nejslabší za posledních 1600 let, což už je velmi znepokojivé. Podle vědců je to právě v důsledku globálního oteplování.
Pravdou ale také je, že kolaps Golfského proudu jednou za čas na Zemi nastává, ovšem vede to také k dalekosáhlým změnám, nad kterými nebudeme mít kontrolu a které si nikdo nepřeje. Aktuální okno, kdy by mělo toto proudění zkolabovat, se odhaduje na roky 2025 až 2095. Katastrofa tedy může přijít už za dva roky. Nejpravděpodobnějším rokem je však 2050.
“Očekávaný bod zlomu, pokud budeme produkovat skleníkové plyny i nadále, je mnohem dříve, než jsme očekávali,” uvedla pro Live Science profesorka Susanne Ditlevsen.
Obrovská změna
Aby se tento stav teoreticky oddálil, muselo by dojít skutečně k významnému omezení produkce skleníkových plynů, a to nejen v Evropě, ale na celém světě. Problém už je ale natolik blízký, že se to nejspíše nestihne, respektive už to nebude mít kýžený dopad. Tyto fenomény mají totiž dlouhodobý náběh, a když už se rozeběhnou, jen tak něco je nezastaví.
Ale jaký to může mít vlastně dopad na planetu a lidstvo jako takové? Pokud vyjdeme z historických zkušeností s kolapsem Golfského proudu, potom by to způsobilo změny teplot o nějakých 10 stupňů Celsia.
“Je na místě mít skutečně velké obavy,” říká profesor Peter Ditlevsen pro The Guardian. “Byla by to obrovská změna. Vždyť Oceánská cirkulace v Atlantiku nebyla přerušena celých 12 tisíc let.“
Znamenalo by to obrovské problémy už jen v tom, jak opatřit dostatek jídla a pití pro všechny lidi na planetě. Mnohé národy by se v tomto ohledu dostaly do neřešitelných problémů. A je třeba si uvědomit, že lidí už je na Zemi 8 miliard. Tolik jich tu nikdy nebylo, a toto číslo je možné pouze díky tomu, že dokážeme využívat extenzivně zemědělské činnosti. To by však zřejmě už nebylo možné.
Foto: Shutterstock
Kolaps potravinového reťazca sa predpokladá, preto pojadanie chrobákov.