V přívalu všech těch negativních zpráv, které se na nás valí, tak trochu zanikla informace, která se může ukázat být v rámci pandemie jako zcela zásadní. Mluvíme tu o možném bodu zlomu, kdy by se koronavirus mohl dát konečně na ústup. Celosvětová čísla tomu napovídají. V silně zasaženích oblastech, tedy zejména Spojených státech amerických a Evropě, totiž počet nakažených začal v posledních třech týdnech rychle klesat. V USA za tuto dobu klesl denní průměr počtu nakažených o 45 %, ve světě potom o 30 %.
Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila, že čísla už třetí týden v řadě klesají. Minulý týden bylo ve světě 3,7 milionu nakažených lidí, což je o 13 % méně než týden předtím. Jde o nečekaný vývoj. V prognóze z první poloviny ledna totiž WHO ještě počítala, že v této době by mělo být na světě 5,5 milionu nakažených. Jenže trend se obrátil.
Nejrychleji klesají počty nových případů v USA. Zatímco před třemi týdny přibylo za jeden den 215 805 případů, nyní je to pouhých 110 000. Podobný vývoj nastává i v Evropě, byť zatím ne tak silný. V minulém týdnu zde bylo průměrně 180 000 nových případů za den, což je také slušný pokles oproti přibližně čtvrtmilionu před třemi týdny.
Experti WHO zatím nejsou schopni říct, co přesně tento vývoj způsobuje. Nabízela by se vakcinace, ale ta přeci jen ještě není v takové fázi, aby podobný rozdíl dokázala způsobit. I v USA, kde se očkuje výrazně rychleji než v Evropě, dostalo první dávku teprve osm procent obyvatel a tu druhou jen dvě procenta. Na starém kontinentu je to pak ještě výrazně méně.
Někteří odborníci vracejí do hry zprofanovaný termín kolektivní imunity, respektive promoření populace. Je totiž velmi pravděpodobné, že se na celém světě koronavirem nakazilo výrazně větší množství lidí, než kolik dokázaly zachytit statistiky. Hovoří se i o trojnásobku oficiálně zjištěných případů. Mnoho lidí tak mohlo získat nějakou formu ochrany proti koronaviru, kterým už se nenakazí tak jednoduše jako předtím.
Globální čísla jsou pozoruhodná i z hlediska častějšího výskytu britské mutace koronaviru, která je považována za agresivnější a schopnou se rychleji šířit. Ani ona, stejně jako další nové mutace, pozitivní trend nezvrátily.
V České republice sice v posledních týdnech počty nově nakažených rovněž klesaly, ale nikoliv takovým tempem, jak se vzhledem k přijatým opatřením čekalo. Teď se navíc pokles zastavil, což značí, že opatření přestala fungovat.
Foto: Shutterstock
