Boží trest pro křižník, který převážel bombu pro Hirošimu. Většinu posádky zahubili žraloci

Svět si připomněl 75. výročí svržení atomové bomby na japonská města Hirošima a Nagasaki. Jaderné výbuchy byly tak strašlivé, že v podstatě překryly všechny další události, které je přímo či nepřímo provázely a jež jsou v některých případech rovněž fascinující. Jako například příběh těžkého křižníku USS Indianapolis, který převážel jadernou pumu, jež zdevastovala Hirošimu, na ostrov Tinian. Právě odtud startoval letoun, který ji měl svrhnout.

O neštěstí se dlouho nevědělo

Plavba lodi Indianapolis dokresluje, na jakém množství náhod byla jedna z nejhorších katastrof v lidských dějinách postavena. Tato loď totiž části jaderné pumy na ostrov Tinian převážela bez jakéhokoliv doprovodu torpédoborců, a to v oceánu, který byl prošpikován japonskými ponorkami. Plavba tam se ještě zdařila, ale když Indianapolis vyplul na cestu zpět, byl v noci z 29. na 30. července zasažen dvěma torpédy, které vypálila právě jedna z japonských ponorek.

Utajení celé mise i chyby v komunikaci se postaraly o to, že křižník nebyl nikde postrádán. Kapitán sice vyslal nouzový signál a američtí zpravodajci zachytili informaci japonské strany o potopení lodi, ale nedošlo k žádné záchranné akci. Zpravodajci totiž informaci mylně vyhodnotili a domnívali si, že jde jen o japonskou propagandu. Uplynuly tak celé čtyři dny, než zbytky trosečníku z dávno potopené lodi objevil průzkumný letoun.

Teprve pak se záchranná akce rozjela naplno. Jako první na místo přilétl létající člun Catalina. Jeho pilot Adrian Marks měl jasný rozkaz, aby nepřistával, ale přesto tak učinil. Podařilo se mu na palubu dostat prvních 56 námořníků, ale vzhledem k přetížení nedokázal vzlétnout. Bylo tak zapotřebí počkat, než se na místo dostanou americké lodě. To ale opět nějakou dobu trvalo a čas hrál jasně v neprospěch topící se posádky USS Indianapolis.

Vrak lodi se našel teprve nedávno

Než se povedlo přeživší zachránit, většina členů posádky čítající 1196 námořníků už byla bohužel mrtvá. Část zemřela už při torpédovém útoku, mnoho z nich zahubili žraloci a někteří se vyčerpáním utopili. Zachránilo se pouhých 316 mužů.

Patřil mezi ně také kapitán lodi Indianapolis, Charles Butler McVay III. Byl však postaven před vojenský soud za to, že nad plavidlem ztratil kontrolu. Bylo mu vyčítána zejména skutečnost, že v onu osudnou noc před útoky japonských ponorek nekličkoval. Japonský kapitán ponorky však později uvedl, že i kdyby loď kličkovala sebevíce, stejně by ji torpéda nakonec zasáhla. Kapitán však byl odsouzen a teprve po dlouhých letech se jeho rodině podařilo dosáhnout rehabilitace. V roce 2000 byl posmrtně osvobozen americkým Kongresem a prezidentem Billem Clintonem.

Řada přeživších o událostech na Indianapolis mluvila jako o božím trestu za to, že se – byť nepřímo – podíleli na svržení bomby na Hirošimu. Osud topících se námořníků mezi hejnem žraloků je skutečně strastiplný a ne nadarmo je potopení Indianapolis označováno za jednu z nejhorších námořních katastrof všech dob.

Vrak lodi Indianapolis byl přitom nalezen až v roce 2017, a to za velkého přičinění historiků i civilních výzkumníků, které financoval spoluzakladatel společnosti Microsoft, Paul Allen. Hledání lodi na území o rozloze 1500 kilometrů zabralo několik měsíců. Nakonec byla objevena na dně oceánu, v hloubce 5,5 kilometru. Paul Allen uvedl, že byl americkým námořnictvem požádán, aby přesná lokace vraku lodi zůstala tajemstvím.

Foto: US Navy Archives

Nenechte si ujít

Česká spořitelna rozzuřila klienty. Banka jim udělala něco, co se prostě nedělá

Na stůl se v České republice vrací jedno staré, ale velmi nepříjemné téma. Mnozí už si přitom mysleli, že tato otázka je jednou provždy vyřešené. Podle všeho ale není a jmenuje se bankovní poplatky. Ačkoliv je někteří lidé zdánlivě neplatí, rozhodně nezmizely zcela. Některé jsou například skryté a další míří na lidi, kteří je dlouhodobě neřeší, ovšem jednoho dne jim dojde trpělivost. Naperou vám poplatky Je až překvapivé, kolik stále existuje lidí, kteří v této době platí za běžné služby, jako je například vedení bankovního účtu, případně výběr hotovosti z bankomatu. Tito jedinci doslova cpou do chřtánu bance obrovské finanční sumy. Pak jim to ale jednoho krásného dne přeci jen dojde, a začne být zle. “Nechápu, proč jsem jako pitomá přes třicet let stále u České spořitelny. Neustále poplatky za vedení účtu, za SMS a za výběr z cizího bankomatu mi právě odečetli 40 Kč?” umístila příspěvek na své sociální sítě vlivná influencerka Jana Dubová. Zjevně tu došlo k tomu, že banka jí účtovala za výběr z cizího bankomatu určitou sumu. To se v některých případech stává, ovšem dotyčná se pak přiznala k tomu, že to vše se stalo v rámci účtu, za který každý měsíc platí 109 Kč, a to aniž by měla k dispozici jakoukoliv nadstandardní službu. Prostě konzumovala stejnou službu jako všichni ostatní, kteří měli nejen vedení, ale i výběr z bankomatu zdarma. Jak je to možné? Velké banky kdysi ustoupily nátlaku těch menších, které zde rozjely trend bezplatných účtů. Dříve se u nich totiž platilo za všechno a ještě podstatně více. Vtip byl ale v tom, že abyste dosáhli na lepší podmínky, museli jste dojít do banky, a tam si to domluvit, případně si rovnou založit bezplatný účet. Pokud si nedáte pozor, budete platit nehorázné peníze. Prostě si na vás smlsnou Česká spořitelna dobře věděla, že pokud to neudělá automaticky plošně na všech účtech, vydělá na tom velké peníze. A tady jsou dozvuky celé této záležitosti. Někteří lidé celé roky platili každoročně vysoké poplatky, aniž by to řešili. A mnozí stále platí. “V České spořitelně jim určitě nejde o blaho klientů. Budou se vám pokoušet dávat ty nejméně výhodné podmínky, dokud se neozvete,” říká jeden z diskutujících. “Ale i když se ozvete, tak hodně přeplatíte třeba na poplatcích na kurzové převody apod.“ Čtěte také: Velká kontrola bankovních účtů v Česku začíná. Budete prokazovat, kolik jste si našetřili peněz Banky přitom v tuzemsku vystrkují růžky stále více. V poslední době se hodně mluví o tom, že uměle drží na hoře úrokové sazby na hypotečních úvěrech, čímž lidem značně prodražují bydlení. Úroky už měly být podstatně níže. A tady obvykle nejde o stovky, ale tisíce korun měsíčně. Foto: Shutterstock [...]

V Česku začal padat podivný sníh. Meteorologové nevěří vlastním očím, tohle není vůbec dobré

Mohlo by se zdát, že sníh je pouze jeden, byť každý dobře ví, že může být mokrý nebo příjemný prašan. Hodně záleží také na hustotě sněžení, venkovní teplotě i na tom, jak dlouho se sněhová pokrývka na zemi udrží. Dochází k tomu stále častěji V České republice však byl v minulých dnech zaznamenán zvláštní jev, který meteorology znepokojil. Svým způsobem totiž souvisí s klimatickou změnou a budeme ho pozorovat stále častěji. Jde však spíše o ponurou vizi, a to jak vizuálně, tak i svými důsledky. Řeč není o ničem menším než průmyslovém sněhu. To bylo v minulých týdnech evidováno na několika místech v Česku. Nejsilnější bylo pravděpodobně v Šumperku, kde napadla poměrně hustá pokrývka. “Je velmi lokální, ale nezřídka takto napadne i několik cm sněhu. V extrémních případech i několik desítek cm za delší dobu,” uvedl k tomu Český hydrometeorologický ústav. Známy jsou dokonce i případy, kdy napadne několik desítek centimetrů průmyslového sněhu. V Česku sněžilo v důsledku průmyslové činnosti. Nic, co by nás mělo těšit. Vytvořil to člověk “K průmyslovému sněžení dochází v důsledku zvýšených emisí částic a vodní páry do atmosféry z továren, elektráren a dalších průmyslových zdrojů,” konstatuje odborný server In-počasí. Částice potom v kombinaci s vysokou vlhkostí a nízkou teplotou, který by měla být do -5 °C vytvoří dokonalé podmínky, aby se mohly kondenzovat a vzniknout sněhové srážky. Ty potom pozorujeme hlavně v průmyslových zónách nebo v jejich blízkosti. Jak konstatují meteorologové, toto sněžení je jednoznačně ovlivněno lidskou činností. Průmyslové zóny jednoduše dokáží vytvořit takové podmínky, že začne sněžit. Na tom nelze vidět nic moc pozitivního. Jde však o dokonalou ukázku toho, jak emise mohou ovlivňovat klimatické podmínky. Foto: Shutterstock [...]

Důchod v Česku už nebude pro každého. Kdo bude mít smůlu? Jde o datum narození

Ačkoliv se to nezdá, právě teď se hraje o budoucnost důchodů v České republice. Zejména o to, jak budou vysoké a jakým způsobem budou dostupné. Jedna část spektra nechce dělat žádné změny a tvrdí, že důchodový systém může běžet v této podobě dále. Dokonce by ráda na penzích ještě přidávala s tím, že pokud by náhodou nebyly peníze, tak si je jednoduše půjčí. A zaplatí to příští generace, případně dluh požere inflace, což je vlastně jedno a totéž. Všechno se to změní Druhá část spektra ovšem bojuje za prosazení důchodové reformy, v jejímž důsledku se však důchod stane méně dosažitelným. Je třeba tu promítnout veškeré možné kalkulace. Podle návrhu by například lidé narození kolem roku 1990 měli jít do důchodu v 67 letech. Dnešní dvacátníci potom až v 70 letech. A tak dále. Jde tu totiž o průměrnou dobu dožití, se kterou se bude nově počítat. Kalkuluje se s tím, že člověk by měl v průměru trávit v důchodu 21 let. Pakliže by budoucí generace odcházely stále v 65 letech, znamenalo by to, že doba jejich důchodu bude výrazně delší. A to už stát odmítá hradit. Zároveň ovšem platí, že pokud zvedneme věk pro odchod do důchodu třeba o těch pět let, znamená to, že se ho mnozí vůbec nedočkají, jelikož odejdou dříve, než tohoto věku dosáhnou. To samozřejmě platí už dnes, ovšem s navýšením se to bude týkat ještě většího počtu lidí. Důchodci budou muset počítat peníze. Zase to nějak pojede Nehledě na to, že v tomto věku každý rok práce navíc může člověka vyčerpávat a teoreticky mu snižovat hranici dožití. Samozřejmě jde o velmi nepříjemné počty, ale v hlavě by je tak nějak měl mít každý. Je třeba si uvědomit, že tu nejsme navěky. Čtěte také: Důchodcům za volantem hrozí zákaz řízení a pokuta 10 tisíc korun. Zapomínají na důležitou věc Situace kolem důchodů je každopádně zapeklitá. Jenže to platí prakticky pro kteroukoliv evropskou zemi. Navíc se o tom mluvilo už mnohokrát v historii a nakonec se to vždycky nějak zvládlo. Jak říká klasik, zdroje tu stále jsou, byť se za ně bude muset platit třeba i nějaký ten úrok. Foto: Shutterstock, zdroje: MPSV, Český rozhlas [...]