Osud brazilského města Manaus byl pro zkoumání koronavirové pandemie extrémně zajímavý. Jako první velká metropole totiž dokončila experiment v podobě získání kolektivní imunity. Dosáhla tedy stavu, ve kterém koronavirus prodělalo takové množství lidí, že se přestal šířit. Jedni v tom viděli příklad hodný následování, další poukazovali na značné počty obětí, které to městu přineslo. Pravdu měla zřejmě druhá skupina, protože se zdá, že kolektivní imunita vydržela velmi krátkou dobu.
Situace ve městě připomínala horor
Manaus je hlavním městem brazilského státu Amazonie a žijí tu přibližně dva miliony obyvatel. Koronavirus se tu začal šířit v dubnu. Podobně jako v celé Brazílii, i zde se rychle naplnily nemocnice a významně se zvýšila také úmrtnost lidí ve městě. Zatímco před pandemií zde umíralo přibližně dvacet až třicet lidí denně, koronavirus toto číslo vystřelil nad stovku.
“Mnoho lidí umřelo doma, protože se jim nedostalo lékařské péče,” nechal se tehdy podle agentury AFP slyšet starosta města Arthur Virgílio Neto. “Je to jako bychom se ocitli v hororu.” Dvoumilionová metropole čelila koronaviru s pouhými padesáti lůžky intenzivní péče. Ta se zaplnila za pár dní a bylo třeba zoufale improvizovat. Ostatně, jako v jiných oblastech, které byly koronavirem citelně zasaženy, nezvládaly ani pohřební služby. Internet obletěly záběry kolon pohřebních vozů čekajících před městským hřbitovem. Ten se rozšířil o hromadné hroby pro oběti covidu.
Nakazila se více než polovina lidí
Jistou výhodou Manausu však bylo velmi mladé obyvatelstvo. Pouhých šest procent místních je starších 60 let. V západních zemích včetně České republiky toto číslo přesahuje dvacet procent. Bylo to štěstí v neštěstí, protože díky tomu město vykázalo nebývale nízkou smrtnost, která činila 0,28 %. Ale vzhledem k tomu, že nákaza prošla velkou částí městské populace, v absolutních číslech to znamenalo, že zemřel každý 500. obyvatel města.
V červenci však začal počet nakažených strmě klesat, aniž by v té době byla přijata nějaká další opatření. Podle vědeckého týmu z Brazílie a Velké Británie to bylo proto, že Manaus dosáhl takzvané kolektivní imunity. Podle zveřejněné studie se koronavirem nakazilo 44 až 68 lidí ve městě. “Podle všeho jde o největší promoření na světě,” uvedli autoři studie. “Rychle poklesl počet nakažených i úmrtí – zřejmě to souvisí.” Lidí, kteří měli v těle protilátky, bylo už tolik, že se virus nedokázal efektivně šířit. Zatímco na vrcholu epidemie umíralo na covid 80 lidí denně, začátkem září to byli jen dva až tři lidé.
Protilátky vydrží jen krátkou dobu
Radost však byla nejspíš předčasná. V druhé polovině září začal počet případů opět rychle stoupat. Radnice po zkušenostech z první vlny nechala uzavřít bary a pláže a doporučila obyvatelům města, ať se neshromažďují a nosí roušky.
Případ města Manaus ukazuje, že získání kolektivní imunity promořením pravděpodobně nebude možné, respektive toho za cenu vysokých ztrát bude možné docílit, ale s jen velmi krátkým efektem. Podle odborníků si totiž lidé, kteří prodělají lehkou formu nemoci, a to byla v mladém městě logicky drtivá většina, nevytvoří dostatečně silnou imunitní odpověď, když se s nemocí setkají znovu. Jejich protilátky mohou vydržet pouhé dva nebo tři měsíce. Vědci poukazují také na to, že o koronaviru víme stále velmi málo a je dokonce možné, že imunita bude problematická i u lidí, kteří prošli těžším průběhem nemoci.
Foto: Freepik, Pixabay
