V některých kruzích opět rezonuje otázka, zda by lidé z běžné zaměstnanecké činnosti měli mít možnost vydělat si na vlastní bydlení. Jedni tvrdí, že rozhodně ano, zatímco druzí poukazují na skutečnost, že vlastnit nemovitost není žádné základní lidské právo a je správné, když toho dosáhnou pouze ti nejschopnější a nejpracovitější.
Práce jim nevoní, ale bydlet chtějí
Lidé reagovali na článek o tom, že mladým zaměstnancům se nechce příliš pracovat. “Ono než makat je lepší brečet, že není na byt,” uvedl k tomu například Petr Kunc. “Z jaké práce si dnes jde vydělat dost na bydlení? Ani s vysoce nadprůměrným IT mzdou mladý na hypotéku nedosáhne,” kontroval Martin Stránský.
Podle Kunce to však rozhodně možné je. Záleží však prý na lokalitě a na tom, jak dlouho bude hypotéku splácet. On sám si prý také nemohl koupit rovnou byt 3+1 v Praze. Naráží tak na skutečnost, že mnozí mají i příliš vysoké standardy a bydlení hledají hned v hlavním městě, kde je to poměrně drahé.
“Já i po 8 letech úspěšného podnikání bydlel v podnájmu za 14000 měsíčně na vesnici u Brna. Vlastnit nemovitost není lidský právo,” vložil se do diskuze úspěšný podnikatel Ondřej Kania. “Sazby klesnou, ceny stagnují, šetřete, půjčte si v rámci rodiny a akontaci až se rozvolni sazby zvládnete,” doporučil všem, kteří to vidí jako nereálné.
Každopádně to jde
Celou diskuzí se prolíná určitý rozpor. Mnoho lidí jednoduše nechápe, že i když pracují osm hodin každý den v týdnu v klasickém zaměstnání, dosáhnout na byt na lukrativní adrese, obzvlášť při dnešních úrokových sazbách hypoték, je velmi náročné. Nehledě na to, že to znamená složit třeba milion nebo dva z vlastních úspor.
Další však poukazují na to, že kdo chce svou nemovitost vlastnit, měl by pro to udělat také něco více. Tedy především více pracovat, případně zkusit podnikat. “Ona kolikrát stačí jedna práce, ale dělat ji poctivě a zodpovědně. Pak se člověk dostane na lepší pozice, s lepším platem atd.,” uvedl jeden z diskutujících.
Foto: Shutterstock