Česká vláda se utrhla ze řetězu. Tak by se daly shrnout názory ekonomických expertů na návrh rozpočtu pro rok 2021 a následující roky, který předložilo ministerstvo financí vedené Alenou Schillerovou. Zatímco ještě letošní rekordní schodek ve výši půl bilionu korun lze akceptovat coby mimořádnou reakci na koronavirovou krizi, obří plánovaná sekyra na příští rok už nemá opravdové opodstatnění a dá se vysvětlit jen tak, že vládě zachutnalo rozhazování veřejných prostředků.
Schodek bude v příštím roce možná vyšší než letos
Plán rozpočtu na příští rok počítá se schodkem 320 miliard korun. A to ještě ministryně financí Alena Schillerová lakonicky dodala, že dopadne pravděpodobně hůře, protože v něm není započtena jedna velmi významná položka a sice výpadek daňových příjmů po zrušení superhrubé mzdy. Tento výpadek se přitom odhaduje na dalších přibližně 70 miliard korun. Státní dluh České republiky by se tak v příštím roce měl navýšit o 400 miliard korun, aniž by bylo příliš jasné, na co stát takové peníze potřebuje, když dosud byl schopen hospodařit se schodky v řádu nižších desítek miliard korun a i za to byl kritizován.
Podle ekonoma Lukáše Kovandy tak stále nelze vyloučit situaci, že schodek v příštím roce bude vyšší než ten letošní, protože státní rozpočet se v tomto roce přeci jen nevyvíjí tak dramaticky špatně, jak se počítalo. V září činil dluh 250 miliard korun a podle Schillerové by se do konce roku měl vejít do 400 miliard korun. Bavíme se však o roce, ve kterém byla po značnou jeho část vypnuta ekonomika a bylo třeba masivním způsobem sanovat výpadky příjmů domácností i firem.
Z porovnání s Německem nevycházíme dobře
Ekonom České spořitelny Michal Skořepa vytahuje zajímavé srovnání s Německem, které je považováno za zemi, která v koronavirové krizi vydává největší prostředky z veřejných financí, protože na tom její ekonomika v posledních letech byla skvěle. Z tohoto srovnání přitom Česká republika nevychází zrovna dobře. “Návrhu německé vlády na schodek pro rok 2021 by po přepočtu na velikost ekonomik odpovídal schodek české vlády kolem 150 miliard korun. Vyvstává tedy otázka, v čem bude pozice české ekonomiky o tolik horší, že musí být zdejší schodek oproti německému více než dvojnásobný,” uvedl Skořepa pro idnes.cz.
Kritikou na adresu nového rozpočtu nešetří ani Národní rozpočtová rada, se kterou by ministerstvo financí mělo jeho sestavování konzultovat. Poukazuje na to, že neexistuje žádný výhled, jak veřejné finance opět vyrovnat. “Rozpočet je nastaven jako velmi silně expanzivní, aniž by bylo specifikováno, jakým způsobem proběhne návrat veřejných financí na udržitelnou úroveň. Při dodržení těchto parametrů hrozí, že český schodek státního rozpočtu bude v letech 2022 a 2023 dokonce nominálně vyšší než v případě nepoměrně většího Německa,” uvádí rada ve své zprávě.
Ignorace mezigenerační solidarity
S rozpočtem nesouhlasí také Danuše Nerudová, rektorka Mendelovy univerzity a členka skupiny KoroNERV-20. Podle ní vláda zcela rezignovala na princip mezigenerační solidarity a zajímá ji pouze to, co bude teď. “Nejen že budoucím generacím zanecháme podstatně horší životní prostředí, ale i obrovské zadlužení,” uvedla Nerudová na Exportním fóru. Podle ekonomky Raiffeisenbanky Heleny Horské je navíc Česká republika v Evropě výjimkou. Ostatní státy už se chystají dávat v příštím roce veřejné finance do pořádku. “Německo se chystá v příštím roce zredukovat rozpočtový schodek ze sedmi procent HDP na 2,5, Slovensko z dvanácti procent na pět, Česko z letošních sedmi jen na pět procent HDP,” uvedla Horská na Exportním fóru.
Situace je podle všeho natolik vážná, že už dříve porušil nepsaná pravidla guvernér České národní banky Jiří Rusnok, který by se z titulu své funkce politiku veřejných rozpočtů neměl komentovat. Tentokrát však udělal výjimku a zejména nápady na rušení superhrubé mzdy při zachování sazby z příjmů označil za nebezpečné.
Foto: vlada.cz
