Český vědec Jaroslav Flegr se většinu svého profesního života věnuje výzkumu nenápadného, ale o to nebezpečnějšího parazita známého jako toxoplasma gondii, který způsobuje nemoc zvanou toxoplazmóza. Bez přehánění lze říct, že jde o jednoho z největších světových odborníků na tohoto parazita. Právě on se zasloužil o to, že víme, co tento podceňovaný organismus může v těle napáchat za neplechu.
Důležitá odhalení o toxoplazmóze
“Jako první jsme prokázali, že toxoplasma mění povahu lidí, první jsme ukázali, že zpomaluje reakční časy lidí, což znamená, že pomaleji reagují na nějaký podnět, třeba pomaleji uskočí před autem. První jsme také ukázali, že tyto změny mohou velmi podstatně ovlivnit jejich život. Nakažení mají totiž zhruba 2,7krát větší pravděpodobnost dopravní nehody než nenakažení. Ukázali jsme, že toxoplasma mění hladinu testosteronu, což zase může ovlivnit třeba sexuální chování lidí,” uvedl před několika lety Jaroslav Flegr.
Byl to také Flegr, který rozbil zažité dogma o tom, že latentní, tedy dlouhodobá nákaza toxoplasmou gondii, nemá vliv na zdravotní stav. “Zjistili jsme, že tomu tak není, nakažení lidé jsou opravdu nemocní. Jedná se sice o nemoc mírnou, ale doživotní. V současné době neexistuje žádný lék, dokonce ani žádná vakcína. Můžeme lékem zastavit akutní toxoplazmózu, ale ta přejde do latentní fáze, kdy lidé vypadají jako zdraví, ale ukazuje se, že zdraví nejsou,” řekl Flegr.
Toxoplazmóza ho ale nepřestala fascinovat ani poté, a tak spolu s kolegy nyní publikoval další přelomovou práci, která mění poznání toxoplazmózy. Ta se zabývá hypotézou, zda k šíření nemoci může docházet orálním sexem. A na základě odpovědí na důležité otázky také odpovídá: ano, může a dokonce jde zřejmě o nejpravděpodobnější způsob nákazy, byť to bude třeba potvrdit výzkumy.
Vše nasvědčuje tomu, že přenos orálním stykem je pravděpodobný
Dosud se přitom mělo za to, že toxoplazmózu je možné dostat zejména ze špatně umyté zeleniny, která přišla do kontaktu s kočičími výkaly nebo nedostatečně uvařeného masa. Nové poznatky ale ukazují, že může dojít také k přenosu pohlavní cestou, a to z nakaženého muže na nenakaženou ženu.
Flegrův tým konstatuje, že toxoplazmóza je častější u promiskuitních nebo homosexuálních jedinců. Toxoplazmóza byla nalezena v mužském semeni, stejně jako semeni jiných savců. Vyšší míra toxoplazmózy u dívek než chlapců byla zjištěna ve věkové skupině od 10 do 14 let, která obvykle nemá pohlavní styk, ale může ho nahrazovat stykem orálním. U jedinců, kteří potvrdili, že pravidelně praktikují felaci, byla prokázána vyšší míra nákazy toxoplazmózou než u kontrolní skupiny. Zároveň je možné předpokládat, že polknutí mužského semene, které obsahuje toxoplazmózu, má podobný efekt jako konzumace nesprávně připraveného masa, jež tyto parazity rovněž obsahuje.
Všechny tyto premisy vypovídají o tom, že přenos felací (z muže na ženu nebo homosexuálního muže) je více než pravděpodobný. Věc však bude i nadále předmětem zkoumání Flegrova týmu, který v otázce toxoplazmózy jistě neřekl poslední slovo.
Dodejme, že toxoplazmózou je v latentní formě nakažena přibližně polovina české populace, byť jde pouze o kvalifikované odhady (k nakaženým se hlásí i sám Flegr). Jedním z důvodů takového promoření může být i šíření sexuální cestou.
Foto: archiv J. Flegra
