Holičství se již od dávných dob velice považovalo. Ti, kteří měli a chtěli si udržet společenské postavení, museli chodit řádně upravení, ostříhaní a oholení, a k tomu jim mohl dopomáhat pouze holič. Obzvláště tak platilo v antických dobách u císařů či faraonů. Ve středověku potřeba holiče neustávala, značně se zaměřovala na mnichy v klášterech, kteří museli mít na hlavě vyholené kolečko. Středověk byl zkrátka drsný.
Zdravotnictví na mizerné úrovni
V dobách středověku bylo zdravotnictví na primitivní úrovni, dá se říci, že pojem jako takový ještě v existenci nebyl. Mezi chudší vrstvou se zmítaly bylinářky se svými domácími recepturami, které se jim osvědčily. Mezi těmi bohatšími putoval lékař, který se nicméně jakýmkoliv fyzickým zásahům na těle vyhýbal. Spíše než cokoliv jiného se zaměřovali na stravovací doporučení a nutnosti koupelí.
První podoba zdravotníků
Prvními lékaři by se dali nazvat až klášterní mniši. Sami byli díky své víře zavázáni lidem v nouzi pomáhat, proto se v tomto oboru snažili vzdělávat a své poznatky přenášet do praxe. Byli to odborníci na léčivé rostliny, z jejichž záznamů čerpá i dnešní věda. Postupem času se pokoušeli o menší chirurgické zákroky. Tomu byl ale počátkem 12. století konec. Papež Alexander III. viděl problém v tom, aby mnich měl co dočinění s lidskou krví.
Kdo ale jiný mohl takovouto práci vykonávat? Kdo uměl bezchybně zacházet s břitvou?
Holiči jako profesionálové na zákroky
Jasná volba padla právě na holiče. Ti jediní zvládli dokonalé tahy břitvou bez jakéhokoliv pochybení. Časem své dovednosti dovedli k dokonalosti a svá zaměření rozšiřovali. Zvládli vytrhnout zuby, napravit zlomeniny, případně končetiny amputovat, a dokonce uměli úspěšně asistovat u porodů, a to co se i císařských řezů týče.
Jejich znalosti a šikovné ruce se obzvláště hodily v období třicetileté války. Během této války mnoho raněných přežilo právě díky úspěšným amputacím prováděných holiči.
Separace holičství a lékařství v podobě chirurgických zákroků nastala až v 18. století, nicméně na středověk se nikdy nezapomnělo.
Foto: Shutterstock, zdroj: ranker, Reservio
To by barber zvládnul lépe, než obvodový felčar i dnes. Právě dnes. Distribuovat hnusoty farm. firem, nebo si pokecat s pacošem po tel. jakpakže se to cítí a proč vlastně otravuje. To ovšem za předpokladu, že ten tel. vůbec někdo zvedne. K čertu s nimi. U mě alespoň ano. Když něco potřebuji, mohu si dojít na soukromou kliniku tady, kde teď ještě zatím žiji a skákali by okolo mě, jak kolem zlatého telete. Naštěstí nepotřebuji.
V Česku nebylo možno najít zubaře(možná, ani toho dobrého holiče ne) a tady? V jednom malém městě min ze tří, čtyř lze vybrat a okamžitě jste v péči.
No tě péro,to byly časy!!!!!!!!§Naštěstí dneska máme profesionální doktory na úrovni!!!!!!!!!!