Spojené státy americké vnímáme jako pokrokovou a bohatou zemi, a tak nás mohou překvapit zprávy a obrázky, které z ní teď vídáme přicházet. Ani USA totiž zdaleka nevyhrály boj s chudobou a navíc je zdejší ekonomický systém budován takzvaně “na dobré časy”. Pravdou je, že ty jsou v Americe téměř neustále, v čemž právě spočívá její výjimečnost. Čas od času ale přijde krize, která odhalí křehkost celého systému. Jako právě teď.
Záchranný balíček skončil
V USA je poměrně snadné najít pracovní místo, když se ekonomice daří. Stejně tak snadné je ale zaměstnance propustit, když už pro něj není práce. Není třeba žádných obstrukcí jako v Evropě, konec nastává ze dne na den bez odstupného. Když tak koronavirus zavřel mnoho podniků ve službách, napochodovaly miliony Američanů na úřady práce.
Americká vláda musela reagovat a schválila takzvaný Cares Act, tedy rekordní záchranný balíček ve výši 2,2 bilionů dolarů. Ta zahrnuje jak podporu v nezaměstanosti ve výši 600 dolarů týdně, která v zemi není vůbec standardem, a pak také moratorium na vystěhování, které se vztahuje na celou třetinu bytů a domů, které jejich majitelé pronajímají k bydlení jiným.
Jenže tento balíček v červenci končí, a to v době, kdy se americká ekonomika stále nepostavila pevně na nohy. Federální vlády sice většinu opatření proti koronaviru již odvolaly, ale epidemie v zemi stále zuří velkou silou a na některých místech je tak třeba zákazy znovu zavádět. Mezi lidmi také panuje nejistota, a tak neutrácejí tak jako dříve, což se dotýká zejména služeb.
Lidé za bydlení platí moc
Podle analytické společnosti Stout Risius Ross nyní hrozí vystěhování více než 25 milionům Američanů. Ani v případě nájmů tu nejsou běžné záchranné sítě jako v Evropě. Pokud neplatíte, můžete celkem jednoduše skončit na ulici. Některé odhady, jako například ten od think-tanku Aspen Institute, jdou ještě dále a uvádějí 30 až 40 milionů lidí, kterým vážně hrozí ztráta bydlení.
Jde pochopitelně především o nízkopříjmové domácnosti, které neměly šanci si vytvořit úspory ani před krizí. Podle studie Aspen Institute celých 11 milionů domácností platilo za bydlení více než 50 % svých příjmů. To je přitom považováno za dlouhodobě neudržitelné. Problematicky jsou viděny už ty domácnosti, které za bydlení vydávají více než 30 % příjmů.
Vystěhování takového množství lidí by bylo pochopitelně celonárodní katastrofou, která by svými rozměry překonala dokonce i velkou hospodářskou krizi ve 30. letech, která měla na lidi také značný dopad, ale tehdejší výhodou bylo, že bydlení ještě nepředstavovalo tak vysoký náklad.
Americký prezident Donald Trump už přislíbil nezaměstnaným další pomoc. Ta by měla být nižší než dosavadní a činit přibližně 400 dolarů týdně. Podmínkou však je, že se na ní budou podílet jednotlivé státy, což zatím není jisté.
Foto: Freepik
