Do českých obchodů se dostalo odporné máslo. Skoro ho nerozeznáte, ale jeden detail ho prozradí

Je známou věcí, že na některých položkách tuzemské obchodní řetězce vydělávají opravdu obrovské peníze. Jsou to často ty, které lidé kupují velmi pravidelně a které jednoduše ke svému životu potřebují, a tak je nemohou z nákupu jen tak vynechat.

Máslo je důležitý produkt

Typickým příkladem je máslo, kde marže obchodníků dosahuje často vysokých desítek procent. Možná si říkáte, že když si koupíte máslo v akci, tak obchod vydělá méně. Jenže tak to ani zdaleka nefunguje. Často je to naopak tak, že nejvíce se vydělává na zboží, které je ve slevě, a to nejen proto, že se ho prodá opravdu hodně. Ale třeba proto, že má určitou vadu, o které běžný zákazník netuší.

Děje se to často právě u másla. Ačkoliv je v jeho produkci Česká republika plně soběstačná a místní máslo má velmi dobrou pověst, přičemž zákazníci ho obvykle preferují, i tak můžete v českých obchodech často spatřit máslo z jiných zemí. To by se vám třeba v Německu nestalo.

Co se to tedy děje? “Je to jednoduché. České obchodní řetězce pro zákazníky máslo shánějí ze skutečně kuriózních zdrojů. Často jde o zásoby ze státních hmotných rezerv jiných států, které někde ležely rok a půl zamražené, přičemž teď se musí vyměnit, a tak to staré máslo putuje do našich obchodů,” říká odborník na potraviny Miloš Petrů. “Tady ho zabalí do nějaké té slevy, ale už nikomu neřeknou, že kostku koupili třeba za 5 Kč.“

Je dobré vědět, co kupujete

Obchodníci tady hřeší na skutečnost, že pod názvem máslo se mohou prodávat hned dva výrobky, jejichž různost je na první pohled jednoznačná. Nejde tu ani tak o složení, které je v obou případech stejné. Ovšem v případě stolního másla je možný prodej pouze 20 dní od data výroby. Zato u takzvaného stolního másla jsou to až dva roky, přičemž v mezičase může být zamraženo.

Čtěte také: Bude máslo obsahovat červy? Mohlo by být levnější

České obchody zneužívají toho, že zákazník slyší především na cenu a už si nezjišťuje, zda si kupuje máslo čerstvé nebo staré. Teoreticky by i po rozmražení mělo chutnat stejně, ale praxe je často úplně jiná. Mnohdy ztrácí svou konzistenci, ale také chuť. Výjimkou nejsou ani případy, kdy žlukne.

Foto: Shutterstock

Nenechte si ujít

Banky prozradily, kolik má obyčejný Čech uloženo peněz na účtu. Kde ti lidé takovou pálku berou?

Zprávy o tom, jak jsou na tom Češi reálně se svými úsporami v bankovních domech se různí. Na jedné straně tu máme bankovní statistiky o tom, že vklady na spořicích účtech a termínovaných vkladech každoročně významně rostou, z čehož se usuzuje, že lidé spoří právě hlavně v bankách. Kolik máte na účtu? Jenže na druhé straně jsou tu potom průzkumy z reálné ulice, ze kterých často vychází, že nějaká třetina lidí by měla problém pokrýt nenadálý výdaj, jako je například potřeba koupit novou pračku. Mnozí zkrátka jednou na doraz, ať už proto, že málo vydělávají nebo naopak hodně utrácejí. Pravda samozřejmě bude někde mezi, ovšem zajímavější než čísla získaná z velkých vzorků jsou ta, když se zaměříme na jednoho průměrného člověka. Kolik má takový běžný Čech uloženo v bance? Jak ukazují statistiky bank, je to přibližně 800 tisíc korun. Jistě, dnes už to nejsou takové peníze jako dříve, ale stále se to jeví velmi slušně. Problém je ale v tom, že spousta lidí si o tom může nechat jenom zdát. “To by mě zajímalo, kde to vzali. Já takových peněz nazbyt rozhodně nemám, a pokud bych měl, koupím si za ně nové auto,” říká pro server Mix24.cz pan Michal z Českých Budějovic. Rozložení není příliš dobré Pakliže se na úložku v bance podíváme blíže a více si ji rozebereme, dojdeme k nepříliš lichotivému záběru. Jak se totiž ukazuje, přibližně polovinu z celkové sumy drží lidé na běžném účtu, který však nenabízí žádné zhodnocení. S druhou polovinou potom pracují lépe, byť i zde převažují hlavně spořicí účty, u kterých to stále není žádná sláva. Ovšem stále více lidí své vydělané peníze také investuje a získává každoročně velmi solidní zhodnocení. Čtěte také: Češi si na konci roku rychle vybírají peníze z účtů. Stát si na ně od 1. ledna 2025 pořádně posvítí Je přitom zajímavé sledovat, jak se částka, kterou má běžný Čech uloženou v bance, vyvíjí. Ještě poměrně nedávno to činilo nějakých 200 tisíc korun. Jenže potom se začaly prudce zvedat platy a lidé začali více myslet na zadní vrátka. Podle některých ekonomů to však není optimální. Mnohem lepší by bylo, kdyby lidé více utráceli, a podporovali tak ekonomiku. Vždyť třeba ve Spojených státech amerických je zvykem žití dokonce na dluh, protože tam frčí kreditní karty. Foto: Shutterstock, zdroje: ČNB, Měšec [...]

Kdo bydlí v nájmu, má v Česku nárok na peníze od majitele bytu. Lidé o tom ale neví, a tak o všechno přijdou

Nájemní bydlení je v České republice stále oblíbenější, za čímž nestojí nějaké jeho skvělé propozice, jako spíše to, že vlastnické bydlení už je pro mladé v podstatě nedostupné. Nebo alespoň v takové kvalitě, v jaké by si přáli bydlet. A tak volí raději cestu nájmu, což nakonec nemusí být to nejhorší rozhodnutí. Starejte se o své peníze Pravdou ale také je, že nájemní trh v Česku je jen velmi málo vyspělý. Rozhodně se nedá srovnávat například s Německem, kde nájemní byty provozuje pár velkých společností, jež jich vlastní stovky tisíc. Tady jsou potom jasně dané smlouvy, pravidla a další kritéria nájemního vztahu. Třeba to, že když poskytnete kauci pro úhradu případných škod, které v bytě způsobíte, rozumí se samosebou, že by vám měla být vrácena, a navíc ještě navýšena o úroky. V Česku to ale často probíhá úplně jinak. “Když jsme se stěhovali z minulého bytu, majitel nám jednoduše odmítl vrátit kauci, a to přesto, že jsme vždy platili na čas a byt jsme odevzdali v neporušeném stavu,” říká pro server Mix24.cz paní Julie z Prahy. “Trval však na tom, že z naší kauce pokryje náklady na vymalování a vyrovnání běžné amortizace.“ Jenže na něco takového by majitel bytu neměl mít právo. Pakliže nedoloží, že v bytě došlo k nějakému poškození, které si žádá opravu, musí kauci v plné výši vrátit. A i když k tomu dojde, nejsou jeho povinnosti zdaleka naplněny. Většina to neřeší “Je až s podivem, kolik lidí se nechá ochudit o nemalé peníze. Pokud poskytnete někomu kauci třeba ve výši 3 nájmů, tedy nějakých 60 tisíc korun, a následně bydlíte v bytě deset let, znamená to, že tyto peníze někde leží. V podstatě je má k dispozici majitel bytu, kterému z nich plynou výhody,” popisuje pro server Mix24.cz odborník na nemovitosti Marek Drobný. Pakliže nedojde k uplatnění kauce a naopak je odcházejícím nájemníkům vrácena, mělo by se tak stát s navýšením o adekvátní úrok. Je samozřejmě otázkou, jak vysoký úrok požadovat, ale v zásadě se dá říct, že by to měl být ekvivalent toho, kolik za danou dobu dávaly běžně banky na spořicích účtech. Čtěte také: Byty začaly brutálně zlevňovat. Lidé nevěří vlastním očím, co se to děje Není od věci na něco takového myslet už v nájemní smlouvě, byť to není vyloženě nutné a nárok na úroky vzniká i tak. Pakliže si ale ujednáte, že z kauce plynou úroky 2 až 3 % ročně, případně je navážete na nějakou flexibilní hodnotu, jako je třeba sazba 6M PRIBOR, případně centrální úroková sazba ČNB, předejdete tak pozdějšímu dohadování. Foto: Shutterstock [...]

Češi utíkají od tepelných čerpadel. Půl milionu v kanálu, hlásí nešťastní majitelé

Možná si ještě vzpomenete, jaká atmosféra tu panovala v roce 2022. Náhle razantně zdražila nejen elektřina, ale také plyn, což postavilo do nepříjemné situace miliony lidí, kteří s ním vytápěli své domy nebo byty. Navíc to nějakou dobu vypadalo, že této komodity snad ani nebude dostatek, aby si mohli všichni topit tak, jak by si přáli. Byl to pořádný nátlak Docházelo tak k radám, aby lidé stáhli svá topení v domě a namísto toho si oblékli dva svetry. Mluvilo se dokonce o tom, že by dodávky plynu pro domácnosti mohly být omezovány. Stejně tak se lidé obávali, zda se budou moci sprchovat kdykoliv je napadne. Už se totiž spekulovalo o vymezených časech, kdy by tekla teplá voda. V této situaci mnozí podlehli masivní reklamní kampani výrobců a dodavatelů tepelných čerpadel, kterým mimochodem zdatně sekundoval i stát. Ten tento zdroj vytápění stavěl jako ten nejlepší možný a navíc na něj poskytoval štědrou dotaci. Lidé nabyli dojmu, že po instalaci tepelného čerpadla výrazně ušetří za energie. Mezi nimi byl i pan Luboš. “Celé to bylo takové zvláštní. Dnes si připadám jako bych do toho byl natlačen a musím říct, že jsem s tím nespokojen. Lituji, že jsem nezůstal u svého plynového kotle jako sousedi, kteří jsou teď v pohodě,” líčí majitel tepelného čerpadla. Příliš dobře to nefunguje “Slibovaná úspora fungovala asi jen na papíře. Reálně za vytápění šetřím tak 15 %, a to ještě i díky dalším opatřením, která jsem udělal. Navíc zvedli poplatek za distribuci elektřiny pro majitele tepelných čerpadel, což považuji za mimořádnou prasárnu,” říká pan Luboš z Kladna. Investice do tepelného čerpadla ho i s dotací vyšla na nějakých 500 tisíc korun. Šlo přitom o velkou část jeho úspor, které mu teď chybí. Úspora za energie mu to jen tak nenahradí. Přesto dopadl ještě dobře, protože v některých případech bylo čerpadlo instalováno zcela nesprávně, a to v domech, které se k tomu nehodily. Čtěte také: To je průšvih. Na čerpacích stanicích už benzin a naftu nenatankujete Tam potom úspora není prakticky žádná a někdy se dokonce může stávat, že je spotřeba ještě vyšší. Tito lidé tak mohou mít jedinou radost z toho, že neodebírají plyn. Většině je však něco takového úplně ukradené a připadají si oklamáni. Foto: Shutterstock [...]