Česká republika řeší obrovský problém v podobě nedostatku bytů, které by si lidé mohli koupit. Druhotně už se tyto komplikace propisují i na trh s nájemním bydlením, kde rychle rostou ceny. Země se dostává do bezvýchodné situace, kdy tu pro lidi nebude dostupné bydlení, což je obrovský problém.
Kde končí nemovitosti
Ten má přitom hned několik řešení, přičemž některá jsou náročnější, typu zjednodušit proces výstavby a začít ji mohutně podporovat. Výsledky však budou znát až za dlouho. Dále je pak možné zavádět nejrůznější regulace, případně negativně motivovat majitele nemovitostí, aby se jich začali zbavovat.
To může opravdu nemile dopadnout zejména na důchodce, kteří jsou tradičními držiteli nejrůznějších rodinných domů a bytů. Často jich mají dokonce více. Pakliže by se ale navýšila daň z nemovitosti, pravděpodobně by tolik nemovitostí neutáhli. Ceny by se potom mohly propadnout a oni by se svých statků museli zbavovat pod dnešními cenami.
V tomto duchu promluvil i hlavní ekonom České spořitelny. “Studie ukazuje, že nízké daně z nemovitostí vedou ke koncentraci vlastnictví u starších a omezuje dostupnost bydlení pro mladé rodiny,” uvedl David Navrátil. Tím není řečeno nic menšího než to, že jsou to právě senioři, kdo jsou pomyslnou žábou na prameni.
Příklady táhnou
Problém je v tom, že starší lidé mají více peněz než mladší, a vzhledem k znehodnocující se měně, se je snaží nějakým způsobem ukládat, aby neztrácely, ale naopak nabývaly na hodnotě. V konečném důsledku to však pokřivuje trh s nemovitostmi.
Právě navyšování daně z nemovitých věcí je přitom nejpravděpodobnější cestou, kterou se Česká republika vydá. Už se ostatně nahlas mluví o příkladech, jako je Francie, kde je tato daň desetkrát a vícekrát vyšší než u nás. Lidé si potom dobře rozmyslí, co a kolik že toho vlastně chtějí vlastnit.
Foto: Shutterstock, zdroje: Paq Research, Domus Global, Finanční správa
Důchodci v Česku jsou nahraní.
Důchodci asi mohou za to, že je nedostatek bytů? Bytů je podle mě dost, jsou ale drahé a mladí lidé na ně finančně nedosáhnou ani na hypotéku.
Dnešní důchodci za doby komunistů byli ve stejné situaci, jak nynější mladí lidé. Komunisté alespoň postavili ” králíkárny”, ale dalo se v nich bydlet.Tehdy stál 3 pokojový byt 26.000 kč, ale na tuto částku se musela složit celá rodina.
A teď by staří důchodci, kteří se postarali o své bydlení na stáří by měli své domy kvůli vysoké dani z nemovitostí opustit? Prý jsou senioři bohatí a skupují byty. Více bytů nebo domů mají např.podnikatelé, těm ať se daň z nemovitosti zvýší , ale důchodci, kteří mají jen jeden dům, který si např. opravili po prarodičích, dali do toho veškeré finance a nadřeli se na něm by měla daň zůstat původní.
Jste odporní s touto protidůchodcovskou filosofií, kampaní a politikou.
Víc není co dodat.
Problém je, že po listopadu proběhla masová privatizace bytového fondu a lidé si “směli”, ve skutečnosti m u s e l i odkoupit podnikový, družstevní či obecní byt, ve kterém bydleli, aby nebyl prodán někomu jinému.
To zaprvé znamenalo omezení mobility pracovní síly (po pádu velkých firem v regionech se řada bytů stala neprodejnými) a za druhé současně, vzhledem k vývoji trhu, se i z důchodců stali milionáři s holým zadkem.
Byt sice mohou prodat – ale nemají kam jít !