Miliardář a filantrop George Soros slaví 90. narozeniny. Kromě svého jmění a toho, že dosáhl tak úctyhodného věku, ale mnoho důvodů k radosti mít nemůže. Navzdory svým snahám o změnu světa k lepšímu (pochopitelně z jeho úhlu pohledu), se postupem času stal pro velkou skupinu lidí po celém světě nejnenáviděnější osobou. Nebo přesněji: symbolem všeho zlého. Mnohdy i toho, s čím ani vzdáleně neměl co do činění.
Zamaskovaný židovský původ
Životní příběh George Sorose přitom není ničím menším, než story jednoho z největších “self-made manů” když ne historie, tak alespoň posledního století. György Schwartz, jak zní jeho původní jméno, se narodil v nelehké době 12. srpna 1930 do židovské rodiny žijící v Budapešti. Nejisté historické období formované následky první světové války a velké hospodářské krize mělo brzy vyústit v další velkou katastrofu. Prozíravá hlava rodiny, Sorosův otec Tivadar, ale měl svá tušení, a tak včas zbavil svou rodinu vazeb na židovský původ, což jejím členům velmi pravděpodobně zachránilo životy. György tak sice ve svých 16 letech ze země utíkal, ale nebylo to už před nacistickým režimem, nýbrž před nastupujícím komunismem.
Na čas se György Schwartz usídlil ve Velké Británii, kde nejprve vykonával nejrůznější manuální činnosti, načež ale zvítězila jeho touha po poznání. Na prestižní Londýnské ekonomické škole jako správný angažovaný mladík zvolil zajímavý, ale nepříliš perspektivní obor: filozofii. Toto rozhodnutí mu svým způsobem změnilo život, protože právě zde narazil na svého učitele a celoživotní vzor, rakouského filozofa Karla Poppera. Jeho dílo, zejména potom kniha Otevřená společnost, Schwartze formovala nejen v mládí, ale i pozdějších letech. Není náhodou, že jeho vlivný nadační fond nese název Open Society Fund.
Zatímco ve Velké Británii získal vzdělání a především ideový základ, pro bohatství si musel dojet do Spojených států amerických. Právě zde – už coby George Soros – koncem 60. let založil svůj investiční fond, který se v následujících desetiletích měl stát jedinečným strojem na peníze, který ze Sorose udělal jednoho z nejoblíbenějších správců majetku bohatých na světě a z něj samotného jednoho z nejbohatších lidí světa. Pravdou je, že ve svých investičních a spekulativních akcích se nikdy neohlížel na to, co může způsobit a sledoval pouze jediný cíl: maximalizaci zisku.
Podporoval Chartu i Orbána
Na druhé straně však začal své vydělané peníze také používat za účelem prosazení věcí, které považoval za důležité, ba nutné. Nečekal s tím přitom až se stane rentiérem, ale už v 70. letech začal poskytovat stipendia černošským studentům v Jihoafrické republice. V letech 80. potom svou pozornost prakticky zcela stočil ke středoevropským komunistickým zemím, což z jeho pohledu mělo logiku, vzhledem k tomu, že z jedné z nich pocházel a komunistické myšlenky ze srdce nenáviděl. Svými prostředky podporoval skupiny, které byly vůči režimu v opozici. V České republice to byla Charta 77. Zájem o země ve střední Evropě neztratil ani po pádu Železné opony. Prostřednictvím Open Society Fondu zde podporoval nejrůznější aktivity demokratického procesu. Jedním z jeho hlavních protége v Maďarsku byl přitom jistý Viktor Orbán. Pravicový politik, který chtěl co nejdříve zbavit svou zemi odkazu komunismu. V tom si se Sorosem rozuměli. Když se ale naposledy chopil moci, se svým mentorem a podporovatelem se rozkmotřil. Soros kritizoval jeho kroky vedoucí k nastolení neliberálního režimu a Orbán ho označil za agenta prosazujícího zájmy cizích mocností a navíc člověka organizujícího migrační vlnu do Evropy. Z Budapešti pak vypudil Sorosem opečovávanou a respektovanou Středoevropskou univerzitu.
Nejslavnější spekulace George Sorose se ale datuje do devadesátých let, kdy 16. září 1992 odstartoval útok na britskou libru. Mohlo se zdát, že nemá šanci, protože na obranu své měny vyrazila Bank of England s podporou britské vlády. Soros ale svůj majstrštyk dotáhl do konce. Za jediný měsíc prohloubil propad libry na rekordně nízké hodnoty a vydělal tak miliardu dolarů. Proti sobě ale také poštval desítky milionů Britů, kteří ho od té doby nenávidí.
Podobný kousek přitom zopakoval ještě několikrát, což mu přineslo značné jmění, ale právě také nenávist obyčejných lidí, kterým se často znehodnotily úspory, byť jen na čas. Známé byly také jeho útoky na asijské měny v roce 1997, zejména v Thajsku a Malajsii. Tyto země je přitom nepřestály tak dobře jako Velká Británie a v jejich důsledku zde došlo k hlubší ekonomické krizi. Právě tyto spekulace zcela jistě částečně vysvětlují, proč mnozí v Sorosovi vidí zlo. Zvláštní ohýbání ekonomických pravidel z pozadí vždy rodí také konspirační teorie. Navíc se časem ukázalo, že Soros často kázal vodu a pil víno. Ke svému obohacení využíval nedovoleně neveřejné informace a v rámci dokumentů Panama Papers jsou popsány machinace, které připomínají daňové úniky.
Pokusy ovlivnit politiku byly neúspěšné
Spolu s tím, jak se George Soros postupně stahoval z vedení svých finančních operací, které ho dovedly až k dnešnímu jmění odhadovanému na 24 miliard, soustředil se stále více a více na politiku. Ve Spojených státech amerických mu nemohou přijít na jméno Republikáni poté, co se desítkami milionů dolarů snažil nejprve očernit George Bushe mladšího a následně masivně podporoval Hillary Clintonovou v boji o Bílý dům. Ani jedno z toho se mu nepovedlo a navíc si na svou stranu nenaklonil ani většinu Demokratů. Zejména jejich progresivistická část ho nesnáší proto, že podpořil právě Clintonovou před jejich kandidátem Bernie Sandersem. Asi příliš nepřekvapí, že Soros je jedním z největších kritiků prezidenta Donalda Trumpa a že v zákulisí dělá maximum pro to, aby ho na podzim porazil Joe Biden.
George Soros se ale rád míchá také do evropské politiky. V rámci finanční krize po roce 2008 nahlas kritizoval německou kancléřku Angelu Merkel za to, že Evropě vnutila “úsporný diktát”. Při migrační krizi ji ale naopak pochválil za přijímání uprchlíků.
Právě na tématu uprchlíků se přitom Soros rozešel s velkou částí evropských politiků a veřejnosti. Jeho kroky podporující záchranu uprchlíků vedly k šíření nejrůznějších konspiračních teorií o tom, jak chce finančník změnit světový řád a osídlit Evropu novým obyvatelstvem na úkor toho starého. Vzhledem k chytlavosti a naléhavosti tohoto tématu se z George Sorose definitivně stal “zrádce tradičních hodnot” a ztělesnění zla.
Nutno dodat, že George Soros svými výroky v posledních letech často přilíval olej do ohně, když například kapitalismus označil za ještě horší než komunismus.
Foto: georgesoros.com / fotografie pro média
