V poslední době se hodně mluví o zdražování, které má přijít v důsledků dopadů koronavirové krize, jež narušila dodavatelské řetězce a zejména kvůli neustálému pumpování peněz do ekonomiky, k němuž už nedochází jen v USA a Evropě, ale uchýlila se k němu i dosud zdrženlivá Česká republika.
Čísla malovaná narůžovo
Oficiální míra inflace nám ale nic moc neřekne. Málokoho ostatně vzruší, že se teď v dubnu z Českou národní bankou cílovaných dvou procent vyšplhala nad procenta tři. Pokud by se skutečně zdražovalo tempem jednotek procent ročně, všiml by si toho jen málokdo.
Jenže ono se bohužel zdražuje výrazně více a oficiální mírou inflace se tak jen chlácholíme ve smyslu, že to vlastně není tak špatné. Český statistický úřad totiž měří jakýsi spotřební koš, do kterého je naházeno všechno možné zboží, s trochou nadsázky od rohlíků po lokomotivy. Jsou mu sice přisouzeny určité váhy, které by měly reflektovat například to, že průměrný člověk nejvíce pocítí změny cen u potravin nebo bydlení. Jenže tento spotřebitelský koš se mění jen minimálně a podle expertů dnes příliš neodpovídá tomu, jak lidé vlastně žijí. Navíc je sestaven ze skutečně mnoha veličin v ekonomice, které se obvykle vždy nějak zprůměrují.
Zajímavé je, že ve spotřebitelském koši nejsou zahrnuty nemovitosti, ale pouze takzvané imputované nájemné, což vychází z opět překonané představy, že lidé obvykle bydlí v nájmu, a tak je zajímá jeho výše.
70 % za deset let
Jenže nájmy sice v posledních letech rostly, zdaleka však ne tolik jako samotné nemovitosti. Neznamená to nicméně, že by Český statistický úřad o cenách bytů neměl povědomí. Naopak, jeho Index cen bytových nemovitostí, který však není zahrnut do oficiální inflace, nabízí poměrně přesný obrázek o tom, jak se v České republice v posledních letech zdražovalo.
Jak víme, ceny nemovitostí začaly rychle růst několik let po finančních krizi v roce 2008. Pokud tak například na rok stanovíme výchozí hodnotu indexu na 100 bodů, dojdeme k tomu, že jeho výše v roce 2019 činila 153,7 bodu. Koronavirus však růst nezastavil, ale dále akceleroval. Na konci loňského roku tedy index měl už 167,5 bodu. To znamená jediné: byty za deset let zdražily téměř o 70 %.
Ceny nemovitostí souvisí s přílivem peněz do ekonomiky
Narážíme tu na fenomén takzvané skryté inflace. Tu nepozorujeme ani tak v cenách potravin nebo třeba energií, ale pokud chceme koupit byt, pocítíme ji skutečně naplno. Vysvětlení je poměrně jednoduché. Do ekonomiky každoročně proudí velké množství prostředků, které hledají své uplatnění. Od roku 2015 roste množství peněz v české ekonomice tempem 8 % ročně. V minulém a tomto roce tempo narostlo dokonce na 12 %. Od zmíněného roku přitom nemovitosti zdražují přibližně o deset procent ročně. Tato čísla jsou si poměrně podobná a jen dokládají, že pumpování peněz do ekonomiky inflaci skutečně roztáčí. Jen není viditelná z jednoho čísla, ale je potřeba se podívat blíže na jednotlivé segmenty.
S trochou nadsázky lze říct, že problém nemají lidé, kteří bydlí už ve svém a žijí z normálních platů, které z většiny utratí za spotřebu. S inflací se dnes potýkají buď ti, kdo si svou nemovitost teprve chtějí koupit nebo ti, kdo mají velké množství peněžních prostředků a potřebují je investovat. Ti totiž naráží nejen na předražené nemovitosti, ale také vyšponované akcie a další aktiva. Přebytečné peníze totiž končí právě tam.
Foto: Shutterstock
