U elektrárny Fukušima, kterou v roce 2011 poničilo zemětřesení a následná tsunami, je skladováno přibližně 1,25 milionu tun kontaminované vody. Ta byla předtím použita k chlazení jaderných reaktorů, které nedokázal uchladit poničený chladící systém.
Voda byla po svém použití silně radioaktivní, přičemž následně prošla technologicky náročnou úpravou, která jí části radioaktivity zbavila. Nikoliv však zcela. Jde stále o silně kontaminovanou vodu.
Bylo přitom jasné, že vodu nelze v obřích nádržích schraňovat donekonečna. Přinejmenším finančně je to extrémně nákladné. Japonsko proto vytvořilo plán, který počítá s vypouštěním vody do moře.
Strategii, kterou popisuje časopis Nature, odsouhlasila i Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA). Podle jejího generálního ředitele Rafaela Grossiho už ve vodě zase tolik radioaktivity nezbývá a riziko pro životní prostředí bude minimalizováno tím, že se voda bude do moře vypouštět v průběhu dalších dvou až tří let. Agentura také informovala o tom, že choulostivé operaci bude přihlížet.
Vědec Jordi Vives I Battle z Belgického centra pro jaderný výzkum není samotné vypuštění vody z jaderné elektrárny do moře ničím přelomovým. Tento postup se používá poměrně běžně. Problém je ale v tom, že fukušimská voda se dostala do přímého kontaktu se žhavým jaderným reaktorem. Navíc je vody obrovské množství.
Podle Tokijské elektrárenské společnosti, která Fukušimu spravuje, odstraní čistící proces většinu radionuklidů. Z vody se tak dostanou prvky jako cesium či stroncium. Zůstává však tritium, tedy izotop vodíku s nízkou úrovní radiace. Jak ale upozorňuje organizace Greenpeace, dopady tritia na životní prostředí nejsou dostatečně prozkoumané.
S japonským plánem nicméně nesouhlasí okolní země, zejména potom Čína a Jižní Korea. Ty se obávají, jakým způsobem radioaktivní voda ovlivní mořský život a zda náhodou nedojde k tomu, že ryby budou radioaktivní, případně zmutované.
“Lidé se budou bát radioaktivity v mořských produktech, což vážně zasáhne náš průmyslu,” uvedlo v otevřeném dopise japonské ambasádě 25 jihokorejských rybářských organizací. Jejich členové přitom protestují i před japonskou ambasádou.
Kriticky záměr vidí i Organizace spojených národů (OSN). Ta už varovala před vypouštěním jakéhokoliv množství kontaminované vody do Tichého oceánu. Podle jejího zástupce Marcose Orellany by tak Japonsko porušilo mezinárodní právo.
“Vůbec nevíme, jaký vliv to může mít na potravní řetězec a lidské zdraví,” uvedl Orellano pro server Aljazeera. Podle něj by voda měla být nadále skladována v suchozemských nádržích, a to až do doby, kdy se vymyslí lepší řešení. Přiznává sice, že je to extrémně drahé, protože vody stále přibývá, ale je to pořád lepší, než potenciálně zničit život v Tichém oceánu na stovky let.
Foto: Shutterstock