Momentálně nám patří nelichotivé první místo v počtu nakažených na milion obyvatel za den a máme slušnou šanci, že se budeme brzy i první v celkovém počtu mrtvých na milion obyvatel – nyní jsme sice v této nejdůležitější disciplíně teprve na pátém místě, ale na vítěze se rychle dotahujeme. Je malér v lidech, nebo je na vině systémová chyba? Dobrou zprávou je, že asi to druhé. Lidi nevyměníme, ale systémovou chybu bychom napravit mohli.
Dávno se ví, že nejúčinnějším a zároveň nejlevnějším prostředkem boje s epidemií je důsledné a intenzivní trasování nakažených a provádění co největšího počtu testů. Plošná opatření typu uzavírání škol, obchodů a podniků jsou nesmírně nákladná a hodí se jen k odvrácení bezprostředně hrozící katastrofy – k zabránění kolapsu zdravotnictví a následnému neřízenému „vypnutí“ hospodářství. Vědci z iniciativy Sníh tento týden spočetli a zveřejnili, o kolik je levnější zabránit nákaze jednoho člověka trasováním a testováním než pomocí plošných opaření. Vytrasovat člověka stojí dnes asi 6 tisíc. Naproti tomu zabránit nákaze jednoho člověka pomocí současných plošných opatření nás stojí 1,5-2 miliony korun – tedy málem tisíckrát víc.
Proč tedy pořádně netestujeme a netrasujeme a proč tyto aktivity naše hygiena jen neobratně předstírá? Protože testování a trasování jde z rozpočtu Ministerstva zdravotnictví, zatímco prostředky vynaložené na trasování a testování šetří výdaje (a zvyšují příjmy) v ostatních resortech a v rozpočtech jednotlivých rodin. Ministerstvo zdravotnictví se chová zcela logicky, když spravuje své prostředky s „péčí řádného hospodáře“, tedy minimalizuje své výdaje. A to i za cenu, že za každou ušetřenou korunu budeme muset někde jinde všichni dohromady zaplatit několik stokorun.
Co se s tím dá dělat? Asi jediná věc. Boj s epidemií, včetně trasování, testování, boje s dezinformacemi a vakcinace, a samozřejmě i příslušné finanční prostředky je třeba vyjmout se vším všudy z gesce Ministerstva zdravotnictví a svěřit do gesce nově zřízeného orgánu působícího jako samostatné ministerstvo. Vybudováním tohoto orgánu by měl být pověřen některý respektovaný odborník na danou problematiku, nikoli politik, či osoba s těsnými vazbami na politiky či podnikatele. Nejlépe tedy asi vědec dlouhodobě působící na některé zahraniční vědecké instituci.
Je nějaká šance, že by něco takového mohlo zabrat? Těžko říct. V posledním půl roce vláda za vydatného přispění části opozice pokazila snad vše, co se pokazit dalo. Promrhali jsme nejen finanční prostředky a duševní a fyzické síly zdravotníků, ale i důvěru obyvatel Česka ve státní instituce, a především jejich odhodlání a ochotu bojovat s epidemií. Jenže se zdá, že nic lepšího na stole není. Pakliže se tedy nechceme spokojit pozicí úplně nejhoršího žáka ve třídě a smířit se s dalšími desetitisíci zbytečných mrtvých.
Tento text čerpá z dat a doporučení iniciativy Sníh https://www.iniciativa-snih.cz a byl poprvé ve zkrácené podobě publikován na mém Facebooku 21.1. 2021.
Jaroslav Flegr
Foto: archiv J. Flegra
