Kdo v Česku nemá na účtu aspoň 450 tisíc, bude mít potíže. Okamžitě to musí zlepšit, jinak přijdou trable

Velká čísla v podobě statistických údajů mají tendenci zkreslovat. Ta totiž ukazují, že lidé v České republice hromadí na bankovních účtech horentní úspory. Jejich množství neustále roste, a to navzdory tomu, že ekonomika už řadu let hapruje.

Lidé mají potíže

Z toho by se dalo usuzovat, že si lidé tvoří kvalitní rezervy, které potom mohou využít v nepříjemných časech. Jenže ono tomu tak úplně není. Jak totiž ukazují nejrůznější průzkumy, stále více domácností by se dostalo do problémů, kdyby mělo zaplatit neočekávaný jednorázový výdaj, jako je třeba koupě nové pračky nebo oprava porouchaného auta. Jednoduše totiž nemají žádné úspory, protože všechno utratí.

“Jako domácnost máme příjmy 100 tisíc korun, což mi dříve přišlo úžasné, jenže když máte děti a žijete v Praze, není to vlastně žádná velká suma, jako spíše nutné minimum,” říká pro server Mix24.cz pan Richard. “Rezervy jsme měli, ale potom, co sem vtrhla inflační vlna, jsme sáhli do úspor, vyčerpali je a už neobnovili.“

Názory na to, jaké by měli mít lidé úspory, aby zvládli nečekané situace, jakými může být třeba ztráta zaměstnání, se různí. Pakliže někdo ale zvládne utratit sto tisíc korun za měsíc, měl by mít alespoň šestiměsíční ekvivalent této částky na účtu. To může být kolem 600 tisíc korun.

Nejprve vytvořit úspory

Pakliže by v takovém případě najel na nouzový režim, může to být o něco méně. “Osobně v dnešní době doporučuji, aby lidé měli naspořeno kolem půl milionu korun, třeba těch 450 tisíc, to by měl být naprostý základ,” říká finanční poradce Michal Vavřinec.

Čtěte také: Zavolají vám ze sociálky a přijdete o peníze. Češi jsou v úzkých, neví co si počít

Jenže jak toho dosáhnout? Je potřeba to brát tak, že rezervu je nutné vytvořit a vše tomu přizpůsobit, dokud není hotová. Může to trvat třeba i několik let, ovšem ve výsledku se to vyplatí. Jakmile je potom rezerva vytvořená, můžete zvolnit, ovšem zároveň platí, že na ni nesmíte sahat.

Foto: Shutterstock, zdroje: Portu, MFČR

Nenechte si ujít

Pokud máte na domě komín, v roce 2025 můžete schytat pokutu 100 tisíc korun. Lidé udělají častou chybu a už se vezou

Odborníci tento problém sledují stále častěji, přičemž to dávají do souvislosti s tím, že se do rodinných domů stěhují lidé z bytů bez jakýchkoliv zkušeností. Tak nějak si myslí, že se vše vyřeší za ně, jak na to ostatně byli zvyklí ze svého dosavadního bydlení. Velká nepříjemnost Jenže v případě rodinného domu nejdou věci automaticky a je třeba se o ně starat. A také plnit celou řadu povinností. Řada z nich je spojena například se zahradou, o kterou se musíte starat, jinak byste na to také mohli doplatit. A další záležitostí jsou potom revize nejrůznějších zařízení, typicky plynového kotle a také komína. Lidé si myslí, že to stačí udělat třeba jednou za pět až deset let, jenže tak tomu není. “Revizi komína si musíte udělat každý rok, a to ještě předtím, než ho začnete používat,” říká kominík Karel Urban. “To samé platí také o spotřebičích, jako je plynový kotel. Rozhodně se to nevyplatí podceňovat, protože kromě pokuty vám také může blafnout barák a přijdete o všechno.“ Naráží tak na skutečnost, že tyto revize jsou především ve vlastním zájmu majitelů domů. Kromě toho, že se při kontrole může skutečně přijít na závadu, bez jejíhož odstranění by bylo velké riziko požáru, ale navíc je tu ještě faktor pojišťovny. Může to být nepříjemné Pokud by se vám s domem cokoliv stalo, bude chtít pojišťovna vidět právě platné revize. A pakliže je nebudete mít, prostě vám nedá ani korunu. Tak je to jednoduché. Až jako poslední faktor jsou tu sankce, které jsou vedle výše uvedeného spíše úsměvné. Pakliže by k vám přišla kontrola a zjistila neprovedenou revizi, hrozí fyzické osobě pokuta 10 000 Kč, ovšem právnické už dokonce 100 tisíc. Čtěte také: V Česku se rozjela kontrola bytů ve velkém. Přijdou k vám každé 2 týdny a chtějí vidět všechno možné Aktuálně může být potíž se zakázanými topidly, jako jsou kotle první a druhé emisní třídy, které už se nesmí ani používat. Lidé v nich ovšem stále topí. Logicky na ně ale nemohou získat revizi, čímž se tu zadělává na velké problémy. Foto: Shutterstock, zdroje: ČEZ, ČSOB [...]

Kdo v Česku nemá na účtu aspoň 450 tisíc, bude mít potíže. Okamžitě to musí zlepšit, jinak přijdou trable

Velká čísla v podobě statistických údajů mají tendenci zkreslovat. Ta totiž ukazují, že lidé v České republice hromadí na bankovních účtech horentní úspory. Jejich množství neustále roste, a to navzdory tomu, že ekonomika už řadu let hapruje. Lidé mají potíže Z toho by se dalo usuzovat, že si lidé tvoří kvalitní rezervy, které potom mohou využít v nepříjemných časech. Jenže ono tomu tak úplně není. Jak totiž ukazují nejrůznější průzkumy, stále více domácností by se dostalo do problémů, kdyby mělo zaplatit neočekávaný jednorázový výdaj, jako je třeba koupě nové pračky nebo oprava porouchaného auta. Jednoduše totiž nemají žádné úspory, protože všechno utratí. “Jako domácnost máme příjmy 100 tisíc korun, což mi dříve přišlo úžasné, jenže když máte děti a žijete v Praze, není to vlastně žádná velká suma, jako spíše nutné minimum,” říká pro server Mix24.cz pan Richard. “Rezervy jsme měli, ale potom, co sem vtrhla inflační vlna, jsme sáhli do úspor, vyčerpali je a už neobnovili.“ Názory na to, jaké by měli mít lidé úspory, aby zvládli nečekané situace, jakými může být třeba ztráta zaměstnání, se různí. Pakliže někdo ale zvládne utratit sto tisíc korun za měsíc, měl by mít alespoň šestiměsíční ekvivalent této částky na účtu. To může být kolem 600 tisíc korun. Nejprve vytvořit úspory Pakliže by v takovém případě najel na nouzový režim, může to být o něco méně. “Osobně v dnešní době doporučuji, aby lidé měli naspořeno kolem půl milionu korun, třeba těch 450 tisíc, to by měl být naprostý základ,” říká finanční poradce Michal Vavřinec. Čtěte také: Zavolají vám ze sociálky a přijdete o peníze. Češi jsou v úzkých, neví co si počít Jenže jak toho dosáhnout? Je potřeba to brát tak, že rezervu je nutné vytvořit a vše tomu přizpůsobit, dokud není hotová. Může to trvat třeba i několik let, ovšem ve výsledku se to vyplatí. Jakmile je potom rezerva vytvořená, můžete zvolnit, ovšem zároveň platí, že na ni nesmíte sahat. Foto: Shutterstock, zdroje: Portu, MFČR [...]

Významná česká banka zkrachovala. Lidé si musí vybrat peníze za pár dní, jinak o všechno přijdou

Mohlo by se zdát, že když vám zkrachuje banka, budete se všemi možnými způsoby domáhat navrácení finančních prostředků, které jste v ní měli uložené. Většina lidí to tak dělá a mnohdy nejsou úspěšní, protože nejde všechno získat zpátky. Někdy se to stane V některých případech se to ale povede, a potom paradoxně dochází k tomu, že jsou klienti neteční a peníze si nevyzvednou. Přesně to se teď děje v případu zkrachovalé banky Sberbank, která padla před třemi roky, byť byla její finanční pozice velmi solidní. Klienti se na ní však doslova vrhli a chtěli vyplatit veškeré peníze najednou, což banku položilo. Potom se však v rámci insolvenčního řízení ukázalo, že peníze bance nechyběly. Kdo tudíž chtěl, dostal všechno zpátky. V tomto případě velmi dobře zafungoval Garanční systém finančního trhu, který začal lidem pojištěné vklady vyplácet po pár dnech, a to prostřednictvím poboček Komerční banky. Celkem si své peníze vyzvedlo přes 90 tisíc lidí. Není už moc času Jenže stále zbývá 31 tisíc těch, kdo si prostředky nevyzvedli. Mnozí mají v bance jen drobné, o které jim nejde. “Na druhé straně 415 klientů má nárok na částku přesahující 100 000 korun a 46 klientů dokonce na více než milion korun,” uvádí společnost Parker and Hill. Čtěte také: Velká česká banka začala rozdávat peníze důchodcům. Ti jásají, jde o tisíce korun jen tak pro každého Tito lidé mají čas pouze do 10. března 2025, kdy skončí lhůta pro vyplácení pojištěných vkladů. Už teď jde o největší událost v historii Fondu pojištění vkladů. Nezbývá než doufat, že to tak zůstane co nejdelší dobu a nebudeme tu mít nějaký ještě větší krach. Foto: Shutterstock [...]